Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Nemajetnické světy kultur (No. 4)

    Poslední den 5. ročníku festivalu Nad Prahou půlměsíc začal v neděli odpoledne příhodně naučnou procházkou centrem Starého města. Cílem samozřejmě nebyl klasický výklad o historii Pražského hradu či Karlova mostu, nýbrž pohled na starobylá místa české metropole trochu jinýma očima.

    FOTO IRENA VODÁKOVÁ

    Cílem nebyl klasický výklad o historii Karlova mostu, nýbrž pohled na starobylá místa české metropole trochu jinýma očima (Charif Bahbouh u sochy Karla IV.). FOTO IRENA VODÁKOVÁ

    Prahou arabskou se zájemci mohli vydat jako v loňském roce s průvodcem k tomu nejpovolanějším – pražským nakladatelem, překladatelem a neúnavným propagátorem česko-arabského kulturního dialogu Charifem Bahbouhem.

    V dnešním kosmopolitním světě se arabské přítomnosti v Praze těžko můžeme divit, leckdo by ale nečekal stopy Arabů a arabské kultury přímo v srdci našeho starobylého kulturního dědictví. Jsou to otisky nenápadné, mnohdy skryté, o to zajímavější ale je po nich pátrat a objevovat je.

    Okruh začal u jízdárny Pražského hradu a vedl tzv. Královskou cestou až k budově Karolina. Kdo stačil svižnému kroku a energickému výkladu pana Bahbouha, dozvěděl se například, že první zmínky o Češích a o Praze se nachází ve starých arabských geografických spisech a kronikách, z nichž některé přechovává i Národní knihovna. Při přecházení Karlova mostu kolem sousoší Kozmy a Damiána také mohla zaujmout zmínka o pravděpodobném arabském původu těchto dvou světců. Cesta skončila na rohu Liliové ulice v místech první pražské kavárny U Zlatého hada, kterou založil na počátku 18. století syrský kupec z Damašku.

    Živý, syn bdícího jako průvodce po vědění Východu

    Abú Bakr Muhammad ibn 'abd al-Malik ibn Muhammad ibn Tufajl al-Qaísí al-Andalusí (أبو بكر محمد بن عبد الملك بن محمد بن طفيل القيسي الأندلسي), lat. Abubacer (cca 1105, Vádí Áš (Guadix), Andalusie – 1185, Marrákeš) byl arabský filosof, spisovatel, lékař a dvorský úředník. Jeho nejznámějším dílem se stal filosoficko-didaktický román Žijící, syn bdícího (Hajj ibn Jagzán). Repro archiv

    Abú Bakr Muhammad ibn ‚abd al-Malik ibn Muhammad ibn Tufajl al-Qaísí al-Andalusí (أبو بكر محمد بن عبد الملك بن محمد بن طفيل القيسي الأندلسي) (cca 1105, Vádí Áš / Guadix, Andalusie – 1185, Marrákeš) byl arabský filosof, spisovatel, lékař a dvorský úředník. Jeho nejznámějším dílem je filosoficko-didaktický román Živý, syn bdícího (Hajj ibn Jagzán). Repro archiv

    Večer byl zakončen v potemnělém sále a za tlumeného zvuku arabské loutny, fléten a bubínků čtením z díla andaluského filosofa, spisovatele a lékaře Abú Bakr ibn Tufajla (1105-1185) Živý, syn bdícího o chlapci, který se narodil na pustém ostrově a bez znalosti jakéhokoli náboženství dospěl sám k vědomí Boha. S kontemplativním, mystickým příběhem diváky v sedmi kapitolách seznámila podmanivá četba Miroslava Táborského. Orientální hudební doprovod Marwána Al-Solaimana přispíval k silnému, sugestivnímu zážitku, který se zároveň stal působivou tečkou za celým letošním festivalem.

    Autor je student arabistiky FF UK


    Komentáře k článku: Nemajetnické světy kultur (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,