Divadelní noviny Aktuální vydání 3/2025

Kulturní měsíčník pro divadlo a jiné umělecké obory

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

3/2025

ročník 34
27. 3. 2025
Můj profil

Divadelní noviny > Názory – Glosy

NÁZORY: Crevel aneb jsem sám

Ta kniha vyšla sice před třemi lety, ale nezestárla ani o den. Naopak: letošní rok k ní pasuje ještě líp. Před rovným stoletím ji totiž autor napsal, před devadesáti lety pak spáchal sebevraždu. Francouzský spisovatel René Crevel, řazený nejčastěji pod prapor surrealismu. Ta kniha se jmenuje Moje tělo a já. Vydalo ji nakladatelství Rubato, přeložil Václav Jamek.

Hned název stojí za povšimnutí. Crevel (1900–1935) napsal ve svých pětadvaceti letech prózu bilančního typu. Se vstupy esejistickými, básnivými, imaginativními, zpovědními. Rekapituluje v ní své mládí, své zrání, roky dospívání. Poznávání: sebe i druhých. V nejrůznějších situacích, kontextech. V interiérech i exteriérech. Čitatel se sice průběžně liší, ale jmenovatel je nakonec společný: samota. Rezonuje hned v druhé větě textu: „U stolu jsem byl sám.“ Rezonuje i ve větě poslední: „Jsem sám.“ Navenek měl sice Crevel řadu přátel ze širokého surrealistického kruhu, pojednal o tom třeba Vítězslav Nezval v Ulici Gît-le-coeur (1936) – ale uvnitř vnímal jasný nesoulad. Od světa se držel na distanc. A tou hranicí, která ho nepustila dál, která rozkládala jeho vitální elány, bylo především jeho tělo, jeho tělesné funkce, včetně té sexuální; Crevel byl homosexuál.

V češtině pak dobře funguje i jeho příjmení. Krevel čili hematit je kámen barvy okysličené krve. Má po tisíciletí dvojí funkci: chrání svého držitele před neštěstím, ale taky usnadňuje zemřelému cestu do záhrobí. Pro text možné plus, pro život nejspíš mínus. Ostatně i na Crevelově portrétu z osmadvacátého roku, který namaloval Jacques-Émile Blanche, dominují odstíny červené a hnědé. Crevel navíc trpěl, podobně jako Franz Kafka, tuberkulózou. Není jasné, jestli vnímal nemoc tak osudově jako autor Proměny, ale choroba ho každopádně stravovala. Všechna tahle významová prolínání a zrcadlení uvádíme z jediného důvodu: Crevel psal podivuhodně autenticky. Intimně, čistě, naléhavě. Vnímal jasně. Jako by se prokutával ze tmy na světlo. Když se prokutal, desetiletí se rozhlížel aktivně kolem a psal další knihy (Těžká smrt, česky 1929, nebo Diderotův klavír, česky 1996). Než z toho světla padl zpátky do tmy.

Osmnáctého června 1935 se René Crevel otrávil – svítiplynem.

Autor je literární a výtvarný kritik. 

Foto náhledového obrázku Man Ray.


Komentáře k článku: NÁZORY: Crevel aneb jsem sám

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*



Obsah,