Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Narozeninová oslava, nebo smuteční hostina?

    Brněnské Divadlo Husa na provázku (DHnP) se včera, ve čvrtek 15. března, na jeden den vrátilo do Domu umění na Malinovského náměstí, kde působilo v prvních dekádách své existence. U příležitosti 50. výročí prvního veřejného vystoupení vznikla výstava složená z fotek, plakátů, divadelních programů a dalších památek na osobnosti, inscenace, zájezdy a další výjimečné události.

    Dům umění v dobách, kdy zde sídlilo DHnP. FOTO archiv Dům umění

    Výstava je rozmístěná v přízemí, na schodištích i v Procházkově síní v prvním patře, tedy v někdejším divadelním sále. Panely připomínají každou z padesáti sezon. Expozice klade důraz hlavně na pět konkrétních osobností, které divadlo formovaly. Jsou to režiséři Zdeněk Pospíšil, Peter Scherhaufer, Eva Tálská, Vladimír Morávek a herec, mim a režisér Boleslav Polívka.

    Na fotkách se ale objevují i méně známé postavy, stejně jako tváře herců a hereček, kteří Provázkem prošli, ale proslavili se později jinde, třeba v pražských divadlech a ve filmu. Je to případ Karla Heřmánka, Jiřího Bartošky, Jany Švandové a mnoha dalších.

    Studenti absolventského ročníku JAMU, členové zakladatelského souboru Divadla Husa na provázku (1971). FOTO archiv DHnP

    V 16 hodin pak v Domě umění začala diskuse o budoucnosti Husy na provázku, která po nedávném odchodu Vladimíra Morávka nemá uměleckého šéfa. Město jej hledá spolu s ředitelem zastřešujícího Centra experimentálního divadla (CED), což je pozice, kterou na konci sezony opustí Petr Oslzlý. V kontextu obou odchodů moderátor debaty šéfredaktor časopisu Svět a divadlo Karel Král prohlásil, že si není jist, zda by se měla celá vzpomínková akce nazývat narozeninová oslava, nebo smuteční hostina.

    Větší část debaty se točila okolo vhodného modelu nového vedení divadla. Padla myšlenka návratu ke kořenům, kdy by divadlo podobně jako v jeho počátcích vedli tři režiséři, což by mohlo po dvanáctileté éře Morávka přinést oživení. Podle mě by to bylo realizovatelné, jen pokud by byli úplně mladí. Byla by to sázka. Museli by o tom být naprosto přesvědčení, uvedl Oslzlý. Režisér Pavel Baďura, adept na řízení Centra experimentálního divadla, měl k modelu více režisérů také připomínky. Domnívám se, že v tuto chvíli vyzobnout tři režiséry a doufat, že budou schopni spolupracovat, je mírně naivní, uvedl. K ideji byl skeptický i dočasný šéf uměleckého souboru, dramaturg Miroslav Oščatka. Svět divadla dnes funguje jinak, řekl. Mizí specifičnost divadelních domů, necirkulují jen režiséři, cirkulují i herci. To je velký problém. Také on se ucházel o vedení CEDu, město ale žádného ze čtyř původních kandidátů nevybralo.

    Primátorův náměstek Matěj Hollan (Žít Brno) potvrdil, že chce s výběrem nového uměleckého šéfa DHnP počkat až na nového ředitele CED, který tak dostane možnost přivést s sebou své spolupracovníky. Pokud ale v průběhu pár týdnů výběru ředitele centra zjistíme, že všichni kandidáti se shodnou na tom, kdo má být uměleckým šéfem Husy na provázku, nebude co řešit, řekl Hollan.

    Dům pánů z Fanalu, současné sídlo DHnP a CED. FOTO archiv DU/IDU

    Tématem diskuse bylo také, do jaké míry by se mělo DHnP otevřít lidem a hledat způsoby činnosti, které neseparují herce a diváka. Baďura ve svém projektu plánuje „vytáhnout“ divadlo ven mezi lidi a rozvolnit strukturu tak, aby mohli divadelníci ihned reagovat na aktuální dění. Podle Oščatky se však divadlo v nedávné minulosti rozbíhalo ven až příliš a soubor to vyčerpávalo.

    Diplomat Michael Žantovský připomněl, že divadlo bývalo součástí komunity. Provázek se inscenačně vždy vracel ke starým, lidovým, karnevalovým tradicím venkovského divadla. V tom pro mě a pro Pražáky byla duše Provázku, uvedl.

    Večer oslava 50. výročí pokračovala v nynějším sídle divadla na Zelném trhu. Komponovaný program připravil režisér Břetislav Rychlík.

    První veřejné představení odehrála Husa na provázku v Procházkově síni Domu umění 15. března 1968. Byla to montáž Panta rei aneb Dějiny národa českého v kostce podle Milana Uhdeho. Program večera tehdy doplňovala jednoaktovka Výběrčí od téhož autora v hereckém provedení Jiřího Pechy a v režii Pospíšila. Jen o dva dny později měly premiéru Šibeniční písně v režii Tálské.

    /Pro i-DN z více Divadlo.cz a dalších veřejných zdrojů připravil hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 16. března 2018

    Komentáře k článku: Narozeninová oslava, nebo smuteční hostina?

    1. Bohumil Nekolný

      Avatar

      Je třeba připodotknout,
      že Rychlík připravil víc než důstojné připomenutí té skvělosti, nápaditosti i odpovědnosti, kterou tenhle ansámbl českému divadlu dal. Fascinující x desetiletí. Na můj vkus se málo připomínají a vyzdvihují dámy od Evy Tálské přes Ivu Bittovou až po Ivanu Hloužkovou a nemluvě o byvší spiritus agens paní ing. Trúdě Vidlářové!

      17.03.2018 (11.04), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Že by Rychlíkova kandidatura
      na post ředitele CED? Podle mne by byl vhodným nástupcem Oslzlého i symbolicky – po osobnosti spojené s Husou by přišel obdobně výrazný a angažovaný tvůrce, tentokrát historicky spojený s druhým velkým tělesem spravovaným CED – HaDivadlem.

      17.03.2018 (13.54), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,