Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Na tahu of Kosovo

    Šestého ročníku mezinárodního divadelního festivalu KosovaInfest se vedle divadel z Kosova, Itálie, Polska, Švýcarska, Německa a Albánie zúčastnil i divadelní soubor Divadla na tahu s inscenací Tři svízele občana Vaňka. Festival proběhl v Prištině, hlavním městě Kosovské republiky, ve dnech 3. až 10. října 2010.

    Tři aktovky Václava Havla (Vernisáž, Protest, Audience) hráli v režii Andreje Kroba Lucie Domesová, Karel Beseda a Radek Bár, hudbu a akci doplnili Sylvie Krobová, Petr Tichý a já, Bilbo, coby muž s obří hlavou, tajemný pan L´Ombre/Stín.

    Bylo to výživné, únavné – ty vytlouklé cesty! – a krásné!

    Předkládám pár dojmů …
    Ach, jak MY jsme šťastně odvykli hraničním kontrolám! Jakmile srbský pohraničník uvidí naše pozvání z nepřátelského Kosova, zbrunátní, žádá úplatek, komplikuje, kombinuje, zdržuje, auto vytahuje do výše, zkoumá (cestou zpět dotěrně vyzvídá: „Albánec v motoru něco opravoval? Albánec dával ruku sem nebo sem?…“). Ostnaté dráty, valící se prach, té špíny, odpadků kolem… V Kosovu se dozvídáme, že i to byl protest, vzdor – hleděli si jen a jen vlastního bytečku, co bylo venku, je nezajímalo, to ať udržuje, čistí srbský stát, když je ve všem utlačuje a nepovažuje za své rovnoprávné spoluobčany. Po překročení kosovské hranice se z prašného oparu vynoří stovky nových mešit, přestože je země plná ateistů, novostaveb…To se dva a půl roku stará Kosovská republika hrdě probouzí, vstává, buduje… Asi dva milióny obyvatel se každé léto zdvojnásobí o příbuzné ze zahraničí a tok financí s dopomocí evropské unie, zaplať Bůh, roste.

    Na každém kroku je vidět pokračování vítězné revoluce – z třetiřadého občana Srbské republiky je hrdý Kosovan! Národní divadlo, ve kterém budeme hrát, je sál pro tři sta lidí. Na tmavých portálech jsou bílou hmotou zadělané otvory, spáry. Proč je nezatřou, aby tak okázale nekřičely? …A hned vás napadá – nejsou to hrdé památky po otvorech nepřátelských kulek? Pukliny po granátových střepinách? Probíhaly i tady líté boje? Vedle stojí spirálovitě zborcený Hotel Union, torzo schodiště míří do dveřního rámu, z kterého je průhled do obří jámy, kterou se pokouší zakrýt billboard s fotografií budoucího hotelu. Ze zdevastovaných ulic je ale cítit radostné, životodárné vzepětí a přecpané ulice prozrazují, že z původního provinčního města s 90 000 obyvateli je metropole se 600 000!

    Každá akce je tu zároveň politikum
    Vše je sympaticky „alternativní“. Například osmahlý vrchní technik, připravující mikrofony k zahajovacímu ceremoniálu, spojuje obnažené drátky a tím hledá možnou funkčnost. Hokus – pokus… Lupance, pískot, vřískot mu odpovídají a on jako správný laborant zkoumá dál… Jiskry vyskakují jak z ebenové tyče a když konečně mikrofon zachytí jeho hlas, otylý Albánec radostně houká „Hů, hů…“ Heuréka! Štěstí je tak velké, že půl hodiny stále dokola zesiluje své nádherné „Hů, hůůůůů….“
    Během přátelské návštěvy České ambasády probíráme kosovskou historii… Země, rozlohou veliká jako Středočeský kraj, toho zažila… Těch hrůz!

    Na slavnostním zahájení festivalu promluví vedle divadelníků a pořadatelů také naše ambasadorka, kosovský ministr kultury a další. Klade se důraz na disidentskou minulost Divadla na tahu, Václava Havla, který vždy Kosovo podporoval, ostatně jeho provoláním z video nahrávky sklidilo bouřlivou reakci před představením. Já s obří hlavou objímám paní ambasadorku Hřebíčkovou, ale ochranka mě chce odtrhnout… přeci jen, situace tu není nikdy jistě bezpečná a neznámého pana Stína neznají, ale paní velvyslankyně se směje, tančí a tak se odvážím i k objetí pana ministra a on vřelý stisk opětuje. Okolo dvou stovek diváků ( i jeden autobus našich vojáků, vojand) se posilní z produktů Of Kosova – famózní víno! A těch krásných dlouhonohých černovlásek! A představení může začít.

    Titulkovací stroj překládá do albánštiny složitá souvětí Václava Havla a z obecenstva je cítit spřízněnost. Situacím, které divadelní hrdinové prožívají, dobře rozumí. Lidsky jsou jim blízké. Hudební propojení přináší jinou energii, ale společně srůstají v harmonický celek. Diváci vdechnou múzický vodopád vášnivého hlasu zpěvačky, akordeonu a basy, aby je vzápětí zavalila další havlovská lavina. Občan Vaněk prochází třemi různými pokoji a jeho postava krystalizuje stále víc, aby v závěrečné replice Audience, pointoval celé představení slovy: „ Je to všechno na hovno.“
    Po třech hodinách se stmívá a publikum děkuje ve stoje.

    Tleská, píská…později objímá… Basistovi Petrovi Tichému vstrčí do ruky místní žurnalista albánsky popsaný papírek. Je to téměř báseň, kterou se pokouší rozluštit řada jeho spoluobčanů. Přibližně v něm stojí: „ Přátelé! Když křehkost tančí s notami, stáváte se svatí…“

    Krásný večer končí. Vděční kosované s námi popíjí, děkují za podporu, za spřízněnost osudem…
    Druhý den se vydáme do hor nad městem Peje/Peč. Přechod je v průsmyku ve výšce 2400 metrů nad mořem. Nádherně panenské vršky. Pak republikou Černá hora, kaňonem u řeky Ibra, serpentinami až do Srbska. Před Bělehradem krátký spánek a… domů… s dobrým pocitem .

    „Je důležité držet palec malému Davidovi před Goliáši světa!“


    Komentáře k článku: Na tahu of Kosovo

    1. Petr Rexhepi

      Profilový obrázek

      Velmi děkuji za skvělý komentář o báječné akci. Ať Srbové a panslavisté vidí, že se kultura na Kosovu obejde i bez nich. Kosovo si Václava Havla velmi váží!! Kultura a vzdělanost lidi spojuje, vsadím se, že místní Srbové tuto akci totálně sabotovali. To by jim bylo podobné. Současné Kosovo nabízí všem, kteří to s Kosovem myslí dobře, neomezené možnosti. Kdo tento vývoj sabotuje? Samozřejmě, že opět Srbové!! Jejich samozvaná rebélie na severu Kosova nepotrvá dlouho…

      10.10.2010 (23.22), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Klara Tokaj

      Profilový obrázek

      Mockrat dekuji jmenem vsech lidi, kteri odmitaji se nechat vlacet panslovanskou falesnou propagandou, nebo kteri znaji skutecnost, Kosovo a Kosovany, za prekrasny clanek, ktery je pravdivy, ktery nemlzi, neurazi a nesnazi se vnucovat lzi nebo diskriminovat. Kosovo je krasna zeme, lide v nem zijici jsou pracoviti, mili a hrdi obcane, nektere z nich jsou osobnosti jako jsou napr. Vaclav Havel nebo M. Ghandi, maji ostatne svevo vlastni v zesnule osobe Ibrahima Rugovy. Kosovo je nejmladsi stat na svete, ktery za necele tri roky ucestoval delsi cestu smerem k pozitvnimu a hodnotnemu, demokratickemu a multikulturnimu, nez jakakoli jina zeme na evropskem kontinentu. Jeho staleti i dnesni nepratele prohravaji, komplikuji Kosovu jeho prirozeny vyvoj, ale nakonec totu spinavou valku zcela prohraji, protoze Kosovo dokaze sobe i svetu, ze je to dustojna zeme, ktera navzdory vsem problemum a slabostem, je vyspela, dospela a vysoko nad prumerem. Buh zehnej vsem Kosovanum, bohatemu multietnickemu statu, ktery bude ty monoetnicke, sebestredne a falesne nabubrele jednoho ucit. A Buh zehnej jedinecne kosovske humannosti, solidarite mezi lidmi, pracovitosti a smyslu pro pratelstvi a svobodu. A v neposledni rade unikatnim prirodnim bohatstvim, jimz male Kosovo, velikosti Stredoceskeho kraje, Buh obdaroval.

      11.10.2010 (8.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Jan Vaněk jr.

      Profilový obrázek

      I já děkuji za ebenovou tyč.

      26.10.2010 (14.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,