Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Na hranicích divnosti (No. 4)

    Čtvrteční festivalový program konečně nabídl výrazné pohybové divadlo, nikoli cestu do nitra performerů, jako tomu bylo dosud jak ve večerních produkcích tak solo performancích či divadelních instalacích (nic proti nim) v Kampusu v Hybernské. V DUP39 se představila šestice polských performerů (čtyři ženy a dva muži) s taneční show choreografky a vedoucí souboru Marty Ziółek Udělej si sám (Make Yourself / Zrób siebie).

    Choreografka, režisérka a performerka Marta Ziółek (1986), absolventka School for New Dance Development (SNDO) v Amsterdamu, patří mezi vůdčí představitelky současné polské taneční a performativní scény. Ve své tvorbě kombinuje tanec s výtvarným uměním, módou, vizuálním uměním a hudebními klipy formálně odkazujícími na osmdesátá a devadesátá diskotéková léta minulého století. Se svými produkcemi vystupovala již nejen v Polsku, ale i v Nizozemí, Německu, Rakousku, Švýcarsku a USA. Je představitelkou rozhněvaných mladých žen, kdysi patřících do hnutí grlzzz, dnes rozprotřených do širokého spektra současného umění a sociálních hnutí, od punku a LGBT po různé výboje popu a hudebně-výtvarných show. Pravě taková – novovlně diskotéková s mnoha hudebními a výtvarnými odkazy osmdesátých a devadesátých let minulého století – byla i produkce Make Yourself  (v polském originálu Zrób siebie, česky Udělej si sám).

    Představení začíná již při příchodu diváků. Performeři oděni ve vyzývavých, pastelově barevných „vnadných“ sportovních kostýmech (plavky, tepláky, vysoké boty s podpatky…) se pohybují mezi diváky, cosi jim apelativně říkají, ale nekomunikují s nimi. Působí spíš jako lidé z cizí planety, umělí lidé či stroje. Mluví na vás, hledí vám přímo do očí, ale na vaše chování nereagují, jejich projev, pohyb ani slova se nemění. Když domluví (nebo již během projevu), otočí se a jdou k jinému divákovi. Jako byste se ocitli v nějakém virtuálním světě, v jiné době, kam – byť v podstatě atakováni – fyzicky ani duchovně nepatříte. Jako byste včera vstali a opařili se čajem. Jako byste se ocitli v osmdesátých letech v Branickém divadle na představení Baletní jednotky Křeč. Přesně tak totiž kostýmy, pozdější taneční kreace i jejich hudební podkresy vypadaly. A vlastně i ironie a nadhled celé produkce. (Tím  nijak neříkám, že Poláci znají či dokonce kopírují legendární soubor Pražské 5, ale jen to, že právě z takových a podobných odkazů, z videoklipové kultury té doby čerpají a na nich svou produkci stavějí.)

    Marta Ziółek i ekipa "Zrób siebie" pracują nad Pixo. Wesprzyj na https://polakpotrafi.pl/projekt/komu-namMocne mocne warto warto

    Zveřejnil(a) Komuna/Warszawa dne Čtvrtek 19. října 2017

    Když diváci sejdou do sálu a usadí se (stále oslováni performery), začne barevná show. Na jevišti sedí tajemná postava s černou maskou v ruce (Marta Ziółek) a značně modulovaným „děsivým“ hlasem pronáší apokalyptické vize světa kombinované se sociálními teoriemi o lidském (diváckém) sklonu k erotice, což vede ke tomuto typu show s polobnaženými performery a z toho čerpající ekonomice a byznysu. Trochu jako bychom slyšeli ekonomické teorie a názory Václava Klause z devadesátých let.

    A zhruba hodinová show začíná. Před diváky defilují poloobnažené performerky, protahují se, sportovně hýbou a tančí. Jako bychom sledovali sportovní rozcvičku, jako bychom byli v erotickém baru či sledovali cvičení aerobiku. Přicházejí až před diváky a hledí jim přímo do očí. Protahují se, vyzývavě zdvihají nohy, poskakují do rytmu. Tančí sólově, v duetech i ve skupinách. Střídají kostýmy, od plavek k Adidas teplákům a zase zpět. Občas do dění vstoupí i dva poloobnažení tanečníci, pohybově nemotornější, mírně úchylní, klaunští. Zaujímají sebevědomé pózy, snaží se cvičit, potí se. Choreografie připomínají levný kabaret či jednoduché diskotékové choreografie osmdesátých let. A kolem diváků prochází žena s maskou, občas promluví. Převlékne se do kraťasů s reklamou Coca-coly po stranách a v rozkroku. Sedí a z povzdálí dění i diváky sleduje. Pak vstane a opět dramaticky, apelativně cosi deklamuje. Není jí příliš rozumět, byť mluví anglicky. Dokonce zpívá. Dění je barevné až oči přecházejí (v pozadí je často videoprojekce), lehce lascivní, provokativní.

    Divák neví, kam s očima. Foto archiv

    Divák neví, kam s očima. Ale dívky jsou tak přitažlivé a vnadné, jejich projev vyzývavý, že nakonec podlehne a nechá se nabízenou show unášet. Každý dle svého gusta. Někdo hltá nabízenou lascivitu, jiný performery sleduje s rozpaky či dokonce odporem ke (konzumní, pop-artové) kultuře, kterou performeři z jedné strany parodují a současně používají její postupy a výrazové prostředky.

    Pohybově jsou všechny tři performerky energií nabité, dynamické, schopné různých způsobů projevu, od tancování po sportovní či fyzické divadlo, někdy až s artaudovskou expresí. Ani na okamžik nevypadnou ze svých rolí punkerek a současně manekýnek, erotických tanečnic. I oba perfomeři atakují spodní, podprahové divácké emoce, samozřejmě především směrem k ženské části publika. Černá maska – Angel Dust – Marta Ziółek se k nim přidává. Stává se součástí kompany a tančí s nimi. Je ale zrnkem písku v tomto soukolí. Opakuje své temné vize, provokuje, čistý zpěv střídá s modulovanými, děsivými deklamacemi o temných stránkách současného světa. V tom je rozdíl od dávné BJ Křeč. Ta se pop-kultuře vysmívala, ale v zásadě ji milovala a opájela se jí. Poláci jí zplna hrdla využívají, ale jsou političtí, angažovaní. Je jasné, že jí pohrdají, že ukazují její pitomost a manipulovatelnost, jíž my, diváci, podléháme. A apelují na nás: Jsme skutečně jen sexuchtivá, pudová zvířata? Je život skutečně jen kabaret a my tanečníci či diváci v něm?

    Udělej si sám / Urób siebie / Make Yourself je chytrá, vtipná, provokativní produkce plná energie a nadhledu. Foto archiv

    Udělej si sám / Zrób siebie / Make Yourself je chytrá, vtipná, provokativní produkce plná energie a nadhledu. Je na nás, co si z ní vezmeme. Někdo politický apel, jiný mladickou energii a nadhled a někdo třeba jen líbivou diskotékovou pop-slupku. Proč ne. I David Bowie, Bow Wow Wow či Talking Heads měli mnoho tváří a rozličných fanoušků.

    Komuna, Warszawa, Polsko – Marta Ziółek: Make Yourself. Koncept a choreografie Marta Ziółek, dramaturgie Anna Herbut, hudba Lubomir Grzelak, zpěv Maria Magdalena Kozłowska, výprava a vizuální efekty Dominika Olszowy, video a graphic design Krzysztof Bagiński, fotografie Witek Orski, Dawid Grzelak, light design Karolina Gębska. Performeři Agnieszka Kryst// Beauty, Ramona Nagabczyńska// Coco, Robert Wasiewicz// Glow, Paweł Sakowicz// High Speed, Katarzyna Sikora// Lordi, Marta Ziółek// Angel Dust. Premiéra 20. 5. 2016. Psáno z festivalového uvedení 18. 7. 2019 v DUP39 v Praze.

    ///

    Více o festivalu Nultý bod na i-DN:

    Nultý bod


    Komentáře k článku: Na hranicích divnosti (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,