Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2024

ročník 33
11. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 801)

    Je to k vzteku. První únorový pátek, chci do divadla a prší. To chce klid, říká múza. Roztáhnete deštník, z kopců zafouká, přidržíte si čepici a suchou botou vejdete do ráje Lehárovy hudby.

    Múza je kouzelná. Se suchým deštníkem v ruce klouzám mezi kalužemi. Bílé schody se lesknou a foyer je plné pamětníků. Kupuji si program.

    Múza říká: To jste nemusel.

    Proč? Je památeční. Veselá vdova po třiceti letech v Brně.

    Máte pravdu, najdete v něm celé libreto operety.

    Snový opar mlh proniká povlávajícími třásněmi zlatě se lesknoucí brány. Zní hudba. Pohádka o zadluženosti knížectví Pontevedro a dvaceti milionech Hany Glawari, vdovy po movitém bankéři, začíná zpěvem. Jak jinak.

    Baron Mirko Zeta mužným basem dokazuje neodolatelnou „chytrost“. Všechno ví, a co neví, to se zajisté dozví, je totiž diplomat.

    Múza šeptá: Tedy panu Šťávovi to hraje i zpívá parádně.

    Jeviště se točí, děj se posouvá. U Maxima hopsají nohaté dívenky a hrabě Danilo je pln obdivu. Žu, Žu, Margo, Fru, Fru…

    Pánové v nobl černi, dámy v zářivých toaletách se natřásají, laškují, tančí.

    Lehárovy melodie jásají a hladí. Foto archiv NdB

    Lehárovy melodie jásají a hladí. Valčík střídá galop, omladina v krumplovaných čabrakách podupává mazurku.

    Intriky bují. Kdo shrábne věno bohaté vdovy? Mlsných kocourů je habaděj. Ženichem však musí být vlastenec. Nejlépe hrabě Danilo. Nikoliv Francouz nějaký. A pozor, těch je tady dost…

    Múza je nadšená: Jako když oživne panoptikum voskových figurín.

    Z jeviště zní dravý kuplet. Ženy, ženy, ženy, ženy, ženy, ženy…

    Nemohu udržet dekór. Pokyvuji hlavou.

    Múza šeptá: Snad byste také nechtěl zpívat?

    Ne, ne, to už bych si nedovolil…

    Subreta v zeleném, co se jmenuje Valencienne (Doubravka Součková), je mazaná. Foto NdB

    Subreta v zeleném, co se jmenuje Valencienne (Andrea Široká), je mazaná. Foto NdB

    Subreta v zeleném, co se jmenuje Valencienne, je mazaná. Mezi kapouny poletuje s půvabem motýla. Věru, pro manžela, barona Zetu, je jí škoda.

    Obdivuji scénografické řešení. Téměř neustále rotující Země puklá do tvaru rozlomeného kokosového ořechu, je ozařována kotoučem luny v úplňku. Odstředivá síla přiváží na jeviště potřebné dekorace – kolotočové koníky, zajíčky, srnce nebo automobil, ale i městská zákoutí a zdiva interiérů. Působivé je také kostýmní vybavení inscenace dodávající operetní podívané barevnost.

    Múza špitá: Něco je špatně. Představení nerezonuje, jak by mělo. Někteří sólisté asi nemají svůj den. A také se zdá, že obrazivé podkreslování árií křehoučkou zápletku příběhu poněkud rozmělňuje.

    Usmívám se a hledím na blyštivou hojnost před sebou.

    Vdova Glawari (Veronika Rovná) s bělostnou ozdobou ve tvaru motýlích křídel zpívá romanci Viljo, ó Viljo. Foto NdB

    Vdova Glawari (Jana Šrejma Kačírková) s bělostnou ozdobou ve tvaru motýlích křídel zpívá romanci Viljo, ó Viljo. Foto NdB

    Vdova Glawari s bělostnou ozdobou ve tvaru motýlích křídel zpívá romanci Viljo, ó Viljo a opojené hejno tančících hraje pantomimické vkládání královské koruny na zlatavé vlasy dívky-krasavice.

    Diváci tleskají. Já též…

    Píseň o růži a pak Modrý pavilon!

    Vracím se do dob mladosti…

    Múza šeptá: Pamatujete Inku Slavíkovou, Alenu Bílkovou a pana Julinka?

    Jo, i Jarmilu Krátkou. A neruš pořád…

    Na jeviště se snáší déšť zlatých pruhů, třeská výstřel, lesknoucí konfety víří. Velkooperetní show je u konce.

    Před divadlem je přítmí, ale neprší. Držím v ruce neotevřený deštník a broukám si Lehárovu melodii.

    Múza se ptá: Tak jak, líbilo se vám?

    Líbilo.

    Ale nadšený jste nebyl.

    Nebyl.

    Ale jste rád, že bylo…

    To ano.

    Bodejť, vždyť Lehár opět zvítězil.

    Máš pravdu, múzo.

    Mám.

    Foukalo, do rukou záblo.

    Múza zpívala: Ženy, ženy, ženy, ženy…

    Brno – Komín, 6. 2. 2023 

    Národní divadlo Brno – Franz Lehár, Leo Stein a Victor León: Veselá vdova. Hudební nastudování Jakub Klecker, režie Magdalena Švecová, Martin Pacek, scéna David Janošek, kostýmy Zuzana Přidalová, světelný design Přemysl Janda, choreografie Martin Pacek, dramaturgie Patricie Částková, sbormistr Martin Buchta, úprava mluveného textu Jan Šotkovský. Osoby a obsazení: Hanna Glawari – Veronika Holbová / Jana Šrejma Kačírková, Hrabě Danilo, tajemník pontevedrinského velvyslanectví – Jiří Hájek / Roman Hoza, Camille, hrabě de Rosillon – Ondřej Koplík / Martin Šrejma, Baron Mirko Zeta, velvyslanec Pontevedra – Jan Šťáva / Jiří Sulženko, Valencienne, jeho žena – Doubravka Součková / Andrea Široká, Raoul de Saint‑Brioche – Petr Levíček / Vít Nosek, Vicomte Cascada – Tadeáš Hoza / Daniel Kfelíř, Kromow, vyslanec Pontevedra – Kornél Mikecz / Petr Karas, Olga, jeho žena – Jitka Klečanská / Alena Sobolová, Bogdanovič, vyslanec Pontevedra – Robert Musialek / Martin Pavlíček, Sylviane, jeho žena – Hana Kopřivová / Jana Plachetková, Prištič, vyslanec Pontevedra – Martin Novotný / Ivo Musil, Praskovja, jeho žena – Jana Hrochová / Jitka Zerhauová, Njeguš, sekretář ambasády – Pavel Čeněk Vaculík / Martin Veselý. Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, kompars. Premiéra 3. února 2023, Janáčkovo divadlo, Brno.

    ///

    Více na i-DN:

    Zvoníme na zvonici světa (No. 9)


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 801)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,