Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 794)
Jsem vdovec ve výslužbě. Zrak mi dosluhuje a sluch neslouží. Žiji se svými problémy už řadu let. Býval jsem čilou křepeličkou. Býval. Teď je ze mne kmet. Pořídil jsem si baťůžek. Nosím jej na zádech. Je praktický a hezky hřeje. Nakupuji do něj potraviny, protože nejen divadlem je člověk živ. Divadlo mám rád víc než sebe. Je to moje potřeba i celoživotní vášeň. Za divadlem vyrážím často i v nečase.
Jsem vdovec ve výslužbě… Foto archiv autora
Je vlahý zimní večer. Ustrojený, vymydlený vyrážím z domu. Jdu krásným Komínem. Bifluji se, abych na něco nezapomněl. Půjdeš a na „hasičce“ vybereš peníze, nastoupíš na tramvaj, vystoupíš, nakoupíš a pojedeš do divadla.
Cože tady chci? Aha, peníze! Foto archiv
Stojím před bankomatem. Vůkol tma. Cože tady chci? Aha, peníze! Ale proč je tady taková tma? Na bankomatu svítí jen zelená štěrbina pro vložení platební karty. Heuréka, šup tam s ní. V přístroji cvakne, bankomat se rozsvítí, jeho obrazovka žádá vhození platební karty.
Uf, co to?
Mačkám tlačítka klávesnice, klepu na displej. Nic. Nevěřícně čtu: Vložte platební kartu.
Vložte platební kartu. Foto archiv
Jsem zoufalý. Karta je uvnitř, bedna ji nevrací. Obrazovka hasne. Je tma. Svítí jen štěrbina pro vložení karty.
Prosím o pomoc temnou siluetu. Přichází ke mně mladý muž, ze svého mobilu volá číslo poruch uvedené na bankomatu. Z jeho mluvy lze poznat, že jde o Vietnamce. Po chvíli mi podává mobilní placku a já vysvětluji nějaké paní, tvrdící, že hovor je nahráván, co se mi přihodilo. Paní říká, že bankomat kartu nevydá, protože byla zřejmě vložena v okamžiku jeho restartu. Radí kartu zablokovat nebo požádat o její vyjmutí a dodání na některou z poboček mé banky…
Karta je uvnitř, bedna ji nevrací… Foto archiv
Jsem v šoku.
Děkuji ochotnému Vietnamci a odcházím. Muž za mnou volá: Jestli potřebujete peníze, já vám půjčím…
Sedám na tramvaj a jedu do divadla. Po hodině volám číslo telefonních informací, nechávám se spojit s bankovní službou. Blokuji uvězněnou platební kartu a žádám o vystavení nové. Hovory mě stojí devět stovek…
Do haly Industry na představení Divadla Feste Hodina ženy přicházím na poslední chvíli značně vyčerpaný.
Múza se durdí: Kde jste se coural?
Brno – Komín, 17. 1. 2023
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 794)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
František Bouchlý
Super recenze,
jsem rád, že se ještě najdou bezvadné kritiky, moc hezky jsem si početl. Víc takových!
21.01.2023 (12.18), , Trvalý odkaz komentáře,
Zdeněk Pololáník
Krutá příhoda
neodradila od návštěvy představení. Obdivuhodná láska k divadlu, překonávající únavu, bolesti a ještě když se odehraje osobní příhoda na cestě. Kdybych pana Tučka neznal, nevěřil bych, že je možné soustředění po takovém šoku.
Článek, který jsem četl, je i jistým varováním, stejně cenným, jako jeho recenze na představení, dojmy z cest, nebo návštěvy zajímavých měst a míst.
21.01.2023 (21.06), , Trvalý odkaz komentáře,