Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 781)

    Nevím, který to byl den, ale matně si vzpomínám, že květen roku 2018 byl chladný. Zelným rynkem pofukoval vítr. Vlajky na žerdích vlajkonošů vlály. Prodíral jsem se houfem nasupených svalovců. Nějaká paní křičela: Nechoďte tam, neznabohu!

    Vylekaní pořadatelé krčili rameny. Festivalová vstupenka byla naštěstí glejtem. Pomohla mi proniknout sítem kontrol do hracího sálu. Usedl jsem na kraji druhé řady u střední uličky.

    Múza špitala: Tady bude veselo, ti svalovci sedí za vámi.

    Skutečně. Z pětadvaceti halamů šel strach. /Více zde./

    Múza říká: Naše násilí a vaše násilí je kontroverzní divadelní hra chorvatského režiséra Olivera Frljiće, která bude hrána souborem Mladinsko Gledališče.

    Nebude, řve mi do ucha svalovec. Před herce se staví koridor mohutných chlapů. Jejich píšťalky ječí sálem.

    Múza špitá: To jsou členové spolku Slušní lidé, s tím se nedá nic dělat… 

    Po půlhodině pískotu, došlo k dohodě „slušných“ s velitelem zásahové jednotky a svita pískajících halamů opustila sál.

    Zvláštní představení. Překvapivé v syrovém zpodobnění krutých konfliktů lidského společenství. Náboženská řevnivost mezi muslimy a křesťany, hrůzy války i sexuální barbarství. Česká vlaječka vykouzlená z lůna ženy a Ježíš znásilňující muslimku byly trumfy Frljićovy inscenace.

    Skandál a soudní pře. Umělecký zážitek se však tehdy nekonal…

    Padá listí ze stromů, drolí se pod botami. Po čtyřech letech utichá spor. Žaloby a obvinění byly zamítnuty. Kráčím Zelným rynkem, mířím do lůna bájného Divadla Husa na provázku na premiéru inscenace Jiřího Havelky Vykouření. Múza je mi v patách.

    Hlediště postavené jako tehdy, je „narváno“. Jako tehdy. Na kolbiště vstupují herečky a herci. Vonnými tyčinkami vykuřují „své“ divadlo. Múza špitá: Cítím chrámovou vůni kadidla. Prostory zaplavuje vlna kouře. Trochu mě to dusí. Múza je okouzlená: Jako v Sibylině věštírně.

    Cítím chrámovou vůni kadidla... Foto David Konečný

    S elegancí a vtipným nadhledem jsou připomínány v mlze zapomnění zaniklé okamžiky. Aktéři se vlní pohyby modelek, rozpínají ruce, v dlaních jim blikají stigmata ran. Bombardování je kálením na bílé prostěradlo. Slušní lidé páší zlobu pod nehybnými maskami na tvářích. Svalovec vyklopí z vozíku ochrnutou. Po kopulaci říká: Vstaň a choď! Postižená odtančí…

    Ze symbolu ukřižovaných je nehybný artefakt.

    Ženy si stahují intimní negližé, arénou létají kalhotky.

    Voskovec leží na Werichovi: Vy na mě tlačíte. To je relativní. Být v Austrálii, utlačujete vy mne.

    Slušní lidé páší zlobu pod nehybnými maskami na tvářích. Foto David Konečný

    Múza se směje: Jsme učeni jevištním znakům, divadelní poetice. Marie, Matka Boží, má korunu jako módní doplněk, Ježíši drží za hlavou ruka herce kroužek svatozáře. Beduín sundává turban, aby se stal Židem, zakukleným teroristou. Lidé jsou koseni střelbou ze samopalu, střílející je zabit ranou z kytary.

    Múzina meditace je zahlušena jekotem píšťalek.

    Aktéři jsou žalovanými i žalujícími… Foto David Konečný

    Před diváky jsou narovnány stoly přetékající divadelními rekvizitami. Aktéři jsou žalovanými i žalujícími, ale především rozhodujícími soudci. Uskupení vzdáleně připomíná obraz Leonarda da Vinci Poslední večeře Páně. Rozprava je dlouhá, prostor dostávají spílaní i spílající a všichni mají svou pravdu.

    Je to dlouhé. Moc…

    Ani ne, špitá múza, je to chytré, výtečné!

    Uskupení vzdáleně připomíná obraz Leonarda da Vinci Poslední večeře Páně. Foto archiv

    Premiéra má úspěch. Oslava moudrého rozhodnutí v soudní při nepokračovat se zdařila.

    Bravo Provázci, šeptá múza a mizí v chladu náměstí Svobody…

    Brno – Komín, 14. 11. 2022 

    Divadlo Husa na provázku, Brno – Jiří Havelka a kol.: Vykouření. Režie: Jiří Havelka, dramaturgie: Martin Sládeček, scéna: Martin Ondruš, kostýmy: Luděk Kellner, rekvizity: Petra Jiránková, asistent režie: Ctibor Němec, inspice: Nikol Hlávková. Hrají:  Dalibor Buš, Růžena Dvořáková, Vladimír Hauser, Milan Holenda, Dušan Hřebíček, Jan Kolařík, Sylvie Krupanská, Tereza Marečková, Dominik Teleky, Tereza Volánková, Zdislava Začalová, Michal Sikora j.h. Premiéra 11. listopadu 2022.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 781)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,