Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 669)
Maminka mi kdysi dávno povídala: Pálava je pluhem mraků, kopcem, který brání bouřím a dešťům doputovat k nám na jih Moravy. Podobné je to s větrným průvanem v údolí řeky Svratky.
Rozhledna Holedná. Foto archiv
Múza mě v rámci ozdravného putování zavedla na výlet na rozhlednu Holedná. V lese ve stráni najednou prásk, vichr a déšť. Zmokl jsem.
Promáčené svršky jsem nacpal do pračky a vypral. Osobní doklady zůstaly v kapse. Kartičku zdravotního pojištěnce i sim kartu ochránily igelitové obaly, občanský průkaz nikoliv.
Múza to kometovala: Jste komik. A objednala mou návštěvu na odboru ztrát.
Mák si klidně kvete, jen já se nechám smočit… Foto Mab
Měl jsem štěstí na vlídnou úřednici. Vyplnila potřebný formulář, vyfotila mě a já se vrátil do vyprahlého Komína.
Múza zašeptala: Ráno 22. června ve spánku zemřel redaktor, novinář Jaroslav Bobek. Dva roky bojoval se zákeřnou chorobou…
Se zármutkem v srdcích potvrzujeme zprávu, kterou jste se možná již dozvěděli. Jarda zemřel dnes ráno, 22.6.2021, ve spánku… Manželka Alena a dcery Pavla a Radka. Foto FB (zde)
Bože můj, to je ale čas, řekl jsem. Přátelé odcházejí jeden za druhým…
Múza pravila: Pan Jaroslav byl dobrý člověk. Sledoval všechna vaše vystoupení pod trámem Jiřího Mahena, pořizoval fotografie a psal o nich reportáže. Uměl poradit a pomoci.
Smutně jsem dodal: Usmíval se, i když mu veselo nebylo…
Tornádo v Hodoníně. Foto Jiří Procházka
Byla horká noc, když mě probudila rána. Průvan málem vysadil dveře z pantů.
Vítr ohýbal stromy, v ulicích vířil prach. Černé mraky ozařovaly krakatice blesků. Múza věštila: V Bystrci prší, v Kníničkách lije, za chvíli bude dešťový příval v Komíně.
Nebyl. Spadlo něco málo kapek. Blesková smršť se přehnala. Jen jižní obzor zářil tisíci ohnivými zášlehy… Dal jsem si chladivou sprchu a usnul.
Vzbudila mě úzkost.
Múza šeptala: Ve vašem milovaném Podluží je zle. Ve Valticích a Hlohovci ledové kroupy poničily střechy. Hrušky, Týnec, Moravskou Novou Ves, Mikulčice, Těšice, Lužice, a část Hodonína zcela zničilo tornádo. Všude vidět hromady trosek, zlámané stromy, rozvrácené zahrady, pole, vinohrady, zborcená auta, některá stavení hoří…
Zatmělo se mi před očima.
Krajiny mého dětství. Jejich cesty jsem zdolával s kamarády na kole. Nejedno hřišťátko vidělo naše pokusy o slávu fotbalových lídrů. A Mikulecká dědina byla malovaná. Ach, takové neštěstí…
Uviděl jsem maminku. Stála v mlžném oparu u bombami zničeného břeclavského kostela, lomila rukama, plakala a volala: Bože můj, čím jsme se provinili, za co nás trestáš…
Houkaly vozy hasičů, policistů a záchranek.
Příroda je mocná. Foto Mab
Múza zpívala ukolébavku: Hájú, půjdeme do hájů. Jožka Severín z Týnce notoval druhý hlas…
Brno – Komín, 26. 6. 2021
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 669)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Autorovi článku
nechybí v žádné situaci invence a přehled událostí. Jeho cenná upozornění se pak snadno čtenáři mohou rozšířit o podrobnější detaily, a u těch otevřených sledovat, jak se budou vyvíjet a k čemu směřovat. Nemohu se však smířit s často používanou větou o Božím trestu. Neslučuje se s Boží dobrotou, milosrdenstvím, odpuštěním. Nazval bych to spíš dopuštěním. Varováním. Upozorněním. Projevem větší síly a moci Tvůrce, než čím disponuje jeho tvor, člověk. I takový zásah a zastavení se vždy srovnalo a dohnalo Jeho pomocí.
03.07.2021 (21.08), , Trvalý odkaz komentáře,