Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2024

ročník 33
14. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy Paměti, záznamy a deníky

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 642)

    Dostala se mi do rukou knížka. Je sympatická obsahem i na pohled. Má úctyhodných 250 stran. Pět badatelů – Naďa Satková, Andrea Jochmanová, Dominika Polášková, Klára Škrobánková, Luboš Mareček – se v roce 2018 na popud profesora Josefa Kovalčuka rozhodlo zpracovat a zhodnotit pedagogickou činnost vybraných person, které se v uplynulých letech podílely na formování některých oborů na JAMU či byly přímo jejich zakladateli a průkopníky.

    Listuji knihou. Čtu medailonky. Jsou vypracovány s vědeckou pečlivostí.

    Úvodní portréty jsou věnovány zakladatelům Dramatické výchovy Daně Svozilové (7. 6. 1951 – 13. 2. 2001) a vedoucímu ateliéru Alexeji Pernicovi (12. 11. 1947 – 1. 4. 2007).

    Vzpomínám si, že to byl trochu záhadný obor, který byl v roce 1992 začleněn do společenství fakulty tehdejším děkanem Josefem Kovalčukem. Dramatická výchova jako samostatný předmět zaměřený na rozvíjení sociální tvořivosti a modelování socializace s přesahem na jedné straně do výchovy osobnostní a sociální a na straně druhé do oblasti dramatického umění. Poskytuje specifický prostor pro komplexnější dramatické aktivity, prostor pro strukturovanou dramatickou hru. Předmět, který také může obohatit ostatní předměty nebo celkový přístup k vyučování o metody založené na učení se přímým prožitkem z jednání a interakce.

    Dana Svozilová. Foto archiv JAMU

    Dana Svozilová, říkával pedagog Petr Šmolík, měla jasnou představu o tom, jaký význam by měla mít dramatická výchova pro společnost a kde je její místo ve vzdělávacím systému. Věděla, jaké povahové rysy a jaké vzdělání by měli mít studenti při přijímacím řízení i s jakou úrovní i zaměřením by měli odcházet ze školy.

    Alexej Pernica. Foto JAMU

    Chodíval jsem po špičkách kolem učeben dramatické výchovy v přízemí děkanátu, pokukoval po studentkách a přemýšlel, co vlastně budou po absolutoriu dělat. Diskutoval jsem na toto téma s Alexandrem Pernicou. Říkal: Je potřebné budovat cestu mladých k divadlu. A Peter Scherhaufer se přidal: Co je dobré pro divadlo, je dobré, tak se neptej… Dal jsem jim za pravdu.

    Zdenka Gräfová v roce 1928. Foto Wiki

    Zdeňka Gräfová (31. 7. 1886 – 22. 8. 1976) vytvořila pro žáky konzervatoře stejně jako pro studenty JAMU systém výuky postavený na definici kvalit jevištní mluvy. Považovala hlasovou přípravu herců za primární krok k získání technických schopností a dovedností…

    Medailon je tak i malou sondou do historie brněnského divadla. S hereckou legendou jsem se setkal na jevišti Mahenova divadla v okamžiku připomenutí jejího životního jubilea. Noblesní dáma, výtečný pedagog…

    Marie Waltrová. Foto Wiki

    Marie Waltrová (2. 4. 1897 – 20. 8. 1978) působila na JAMU jako profesorka herecké tvorby v letech 1948 – 1955. Kladla důraz na melodickou dikci, nosnost a významotvornost jevištní řeči. Hledala smysl a obsah slov, jejich dynamické spojení, systém přízvuků i význam dramatické pauzy.

    Měl jsem štěstí se s výtečnou herečkou setkat ve svém prvním angažmá v Divadle Julia Fučíka a být i u jejího smutného loučení s kariérou…

    Čas v době korona viru je však zrádný. Spěchám…

    Jiřina Ryšánková (23. 7. 1911 – 4. 8. 1988). Foto archiv

    Čtu a čtu životní příběhy třinácti pedagogů, hereckých kolegyň a kolegů až do konce. Ladislav Lakomý, Josef Karlík, Vladimír Krátký, Vlasta Fialová i Jarmila Lázničková přede mnou vyvstali z temnot a hovořili jako kdysi. Znovu jsem naslouchal vyprávění profesorky Loly Skrbkové a dojímal se nad tragickým osudem milované profesorky pohybu Jiřiny Ryšánkové. V duchu jsem kladl snítku na hrob kamaráda Miloše Kročila

    Miloslav „Miloš“ Kročil (3. 11. 1941 – 28. 10. 2014). Foto archiv

    Múza Mab mi kouká přes rameno. Šeptá: Slova, slova, slova… zůstávají. Věru, znamenitá knížka. I mě potěšila…

    Brno – Komín, 18. 2. 2021 

    Naďa Satková a kolektiv: Osobnosti Divadelní fakulty JAMU. Kniha sestává ze třinácti studií o vybraných osobnostech Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. Zahrnuje pedagogy herecké výchovy (Vlasta Fialová, Zdeňka Grafová, Josef Karlík, Rudolf Krátký, Ladislav Lakomý, Jarmila Lázničková, Lola Skrbková a Marie Waltrová), dramatické výchovy (Alexej Pernica, Dana Svozilová), pohybové výchovy (Marie Mrázková, Jiřina Ryšánková) a uměleckého přednesu (Miloš Kročil). Zmínění vyučující se podíleli na formování jednotlivých oborů na JAMU, proto jsou studie dokladem o historii a zároveň ukazují kontinuitu vývoje této instituce. Autoři studií při výzkumu, zpracování a zhodnocení pedagogické činnosti osobností vycházeli z materiálů uložených na JAMU, v Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea, v archivu Národního divadla Brno, Městského divadla Brno, CEDu a dalších. Podstatnou část výzkumu tvořily rovněž rozhovory s pamětníky (žáky nebo kolegy uvedených osobností). 250 stran. Vydala Janáčkova akademie múzických umění v roce 2020.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 642)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,