Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2024

ročník 33
28. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 624)

    Múza káže: Je to ale doba. Lidé se skrývají pod rouškami. Marnost nad marnost. Jsem však pozitivní, myslím si, že bude líp…

    Repro Facebook (zde)

    Probůh, Mab, jsi pozitivní a klidně tady poletuješ. Chceš, abych se nakazil?

    Jste žertéř, pane dadaisto…

    Nuže dáme story. Příběh, chcete-li.

    Divadlo Polárka, tam to dobře znáte, je divákům nepřístupné. Zrovna jako všechna jiná, jak známo. Kumštýři dělají všelico. Šijí roušky, uklízejí, vyspravují a malují kulisy, ba i stěny divadla. Zároveň přemýšlejí, jak nevyjít ze cviku a nepozbýt hereckou dovednost. A protože jsou šikulové, vymysleli a realizovali filmově loutkovou pohádku o přírodě Šnek side story. Tak se dobře koukejte, ať ji nemusím přehrávat dvakrát…

    Kamera volně klouže po stole plném rekvizit. Je tam banánová slupka, kožená brašna, plechová cingrlátka, smetí i čepice z ovčí vlny. Nad vším poletující hmyz zpívá westernový hit.

    Dnes budeme vám vyprávět O hlemýždi, co poznal svět / Od dubu až po remízek / Byl to šnek a říkal si Šnek.

    Muzikanti, kytara, bendžo, píšťala i bubínky křepčí jako v muzikálu. Jsou loutkami na nitkách, tedy marionetami. Lezoucí šnek, co si říká Šnek, je maňásek navléknutý na dlaň ruky. Mluví jako hrdina z amerických detektivek drsné školy. Sune se pátrat po křivdách a po potravě. Je animován virtuózně. Do kroku, pardon, do lezu mu hraje broučí kapela.

    Bude to příběh nedlouhý / Jen tak dvakrát pět minutek… (Tomáš Sukup Gyanpuri) Foto DP

    Bude to příběh nedlouhý / Jen tak dvakrát pět minutek / Ale bude zásadní / O životě, jó, o životě.

    Šnek je vtipný. Leze, leze… a zapomene se rozloučit. Vrátí se k malým šnekům a řekne: Na shledanou. To aby si pamatovali, co je slušnost. Gag mě rozesmál.

    Šnek má hlad, až mu kručí v domečku. Myslí si, že mravenci jsou kamarádi. Zle se mýlí. Jsou to žravé bestie…

    Šnek má hlad, až mu kručí v domečku. Foto DP

    Muzikanti zpívají: A tak šnek, který si říkal šnek / Přestával už šnekem být / Snad těšil se, co bude dál / Jak se smrtí se smiřoval.

    Šnek, obsypán žravými mravenci, prchá. Tedy snaží se lézt rychleji. Přileze s nimi k silnici.

    A tak šnek, který si říkal šnek / Přestával už šnekem být… (Na snímku autor scénáře, režisér, skladatel hudby a loutkoherec Matěj Záhořík). Foto DP

    Beeatles ječí: V tom projel trabant příšera / A dělal henhén vžum a vžum / Čímž zabránil mravencům / Šneka pojíst docela

    Hrdinný šnek se snaží přeplazit rušnou komunikaci.

    Zjeví se chodec: Ubožáčku, tady by tě mohli přejet. Pomůžu ti. Šneka zvedne a přenese zpět k mravencům.

    Šnek je v šnečím ráji. Foto DP

    Nad silnici letí ptáček. Sedí na bidélku. Možná je vycpaný. Kráká: Ahoj! Já jsem kouzelný pohádkový kondor. Zaslechl jsem, že se potřebuješ dostat na druhou stranu silnice. Je to tak?

    Zobne šneka do zobáčku a přenese jej na druhou stranu.

    Šnek je v šnečím ráji. Kamera sleduje kaskadérské exhibice jeho radostného hodování.

    Kouzelnou podívanou uzavírá titulek: Konec prvního dílu. Foto DP

    Hmyzí muzikanti jásají: Mňam, mňam, to je lahoda, / Jak šnek žvejkat lístečky, / Život je pak prostě nádhera, / Pro lidi i pro šnečky.

    Kouzelnou podívanou uzavírá titulek: Konec prvního dílu.

    Múza se ptá: Tak jak, líbilo se?

    Líbilo. Bylo to veselé…

    A pozitivní, dodává Mab.

    Brno – Komín, 26. 12. 2020 

    Divadlo Polárka, Brno – Matěj Záhořík: Šnek side story. Scénář a režie: Matěj Záhořík, kamera a speciální efekty: Marek Salomon, hudba: Matěj Záhořík a kapela Jelimánek (T. G. Sukup, J. Thomas, J. Laichman, M. Záhořík), asistent režie: Tomáš Sukup Gyanpuri, dramaturgie: Karolína Ondrová, scéna a výroba loutek: Tomáš Sukup Gyanpuri, Matěj Záhořík, Bára Čechová, Jakub Thomas, Natálie Pelcová, Vendula Záhoříková, Filipína Cimrová a další náhodní kolemjdoucí. Obsazení: Tomáš Sukup Gyanpuri, Filipína Cimrová, Jakub Thomas, Jan Laichman, Matěj Záhořík. Technika – Světlo: Jan Laichman, zvuk: Marek Salomon, střih: Matěj Záhořík, stavba: Jakub Thomas, Jan Laichman. Vyrobilo „volnočasové centrum“ Divadla Polárka 2020. Premiéra: 22. 12. 2020.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 624)

    1. Zdeněk Pololáník

      Avatar

      Humor nikdy neublíží
      a v jistých situacích – jako nyní – ho není nikdy nazbyt.

      02.01.2021 (22.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,