Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 577)

    Kde ty loňské sněhy jsou, pravila múza Mab. Ani se raději neprobouzejte. Umřel vám kamarád. Nejednu chvíli jste spolu prostáli, mnoho hovorů vedli. Jen vtipných pamfletů, říkanek, na téma „Kalousek, na lidi je brousek“, co těch jenom bylo…

    Emeritní tanečník, stálice brněnského baletu, představitel Petrušky, Louskáčka a šašků všeho druhu Karel Fux už není… (Karel Fux v titulní roli baletu Petruška, NdB 1965). Foto R. Sedláček

    Emeritní tanečník, stálice brněnského baletu, představitel Petrušky, Louskáčka a šašků všeho druhu Karel Fux už není… Jeden z bojovníků za práva mistrů tance, se o hůlčičce dobelhal na věčnost.

    Zašeptal jsem: Škoda ho, ogara zlobivého. Výtečně tančil i Shakespearova Jaga… Múzo, to nám ty prázdniny pěkně začínají.

    Múzo, to nám ty prázdniny pěkně začínají... Foto Mab

    Spěte, neotvírejte oči, vemlouvala se Mab, začnu jinou… Letěla bělounká holubička, potkala Božího andělíčka: Duše z těla, kam jsi chtěla? Chtěla jsem doletět do nebíčka…

    Váš přítel z mládí, člen osady Asmaguto Mirek Řezáč, ten, co pro vás vymyslel trampskou přezdívku Sojpiko a později se stal vyhledávaným zubařem par excellence, si plní celoživotní sen – vydává knížku svých myšlenek, veršů, a obrázků dřevěných skulptur Anděl naděje.

    Na květu pampelišky usnul brouček, drobný zlatohlávek. Foto Mab

    Múza se opět rozezpívala. Hajej, dadej, nynej, milej… Váš dávný kolega, herecký bard Mojmír Heger má závratě. Učí se chodit s pomocí chodítka…

    Bože, múzo, proč mi zrovna tohle povídáš?

    Abyste si vážil daru odolnosti oproti kmetské korozi. Jste stále Júra. Nožky se sice šourají, tu tam i škobrtnou, ale pořád jdou.

    Novobarokně-secesní kostel svatého Klementa Maria Hofbauera od profesora brněnské německé techniky Ferdinanda Hracha z let 1911–12… Foto Mab

    Múza zapěla: Hej hou, hej hou, trpaslíci jdou.

    …postaven původně pro německé obyvatele Brna – Horních Heršpic. Zasvěcen členu řádu redemptoristů, narozenému roku 1751 v Tasovicích u Znojma. Foto Mab

    Pak mluvila něžně: Jen klidně spěte. Spánek sílí. Údům dopřává zotavení, hlavě myšlenek. Jedna dvě, Honza jde, nese pytel mouky. Zpívávala vaše maminka, když vám bylo ouvej. Konávala dlouhé postní poutě. Od komínského kostela svatého Vavřince přes městské Minority až po kostel svatého Klementa Maria Hofbauera. Heršpicích nasedla na vlak a jela domů do Staré Břeclavi… Spěte. Nechejte si zdát o štěstí. 

    Zrají těšínská jablíčka, rostou bodláky

    Zrají těšínská jablíčka… Foto Mab

    …na květu pampelišky usnul brouček, drobný zlatohlávek. Pod schody novobarokně secesního kostela chvátá rodinka šneků. Šnečku, šnečku, vystrč růžky, dám ti krejcar na tvarůžky…

    pod schody kostela chvátá rodinka šneků. Foto Mab

    Heršpice obývali Němci. Postavili si zde tuze krásný kostel… Jste šťastný člověk, spíte jako miminko.

    Múza Mab šeptala: Spát a spát, nikomu nevolat, prospat se do hlíny a pak znovu vstát, to by bylo, to by se vám líbilo. Být fénixem, co povstane z popela.

    Motýl pro štěstí… Foto Mab

    Překulil jsem se na bok a zeptal se: Myslíš…?

    Usnul jsem tvrdě. Múza zmizela. Asi jsem příliš chrápal…

    Brno – Komín, 13. 7. 2020


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 577)

    1. Eugenie Dufková

      Profilový obrázek

      Karel Fux
      se narodil 11.2.1938 v Brně. Po absolutoriu brněnské konzervatoře (1957) a vojenské služby angažován v baletním souboru brněnského tehdy Státního divadla. Jeho nejvlastnějším oborem byly role šašků, klaunů, loutek a paňáců. Propůjčoval jim přirozenou pohybovou pružnost a lehkost, vybaviv je akrobatickými prvky, přemety, sklopkami, salty apod., které používal s uměřeností intuitivně vyciťovanou a jimiž pohotově doplňoval zvládnutou techniku klasického tance. O svém pojetí výrazovém a formálním přesvědčil v několika velkých rolích klasického repertoáru – Šašek v Čajkovského Labutím jezeru v choreografii Miroslava Kůry (1965, podle tradiční choreografie Maria Petipy a Lva Ivanova), Truffaldino v Burghauserově Sluhovi dvou pánů (1962), Petruška v baletu Igora Stravinského (1965) ad. Zkušebním kamenem byla nesporně role Jaga v Hanušově baletu Othello (1963).

      18.07.2020 (8.59), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Milana Suská

      Profilový obrázek

      Odchod,
      tam, kamsi, pana Karla Fuxe, je mně upřímně líto.
      Sbohem.

      29.07.2020 (21.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,