Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 563)

    Zvláštní stav. Člověk ještě může a už se mu nechce. Znechucen a znaven vším pozemským, lapá po dechu. Zvolat Help se bojí, nevěří, že ho někdo uslyší… Bídný stav!

    Nelze mi psát… Foto Mab

    Múzo, za hory, za doly, kde se paseš? Nelze mi psát

    Zasvitlo slunce, ozval se múzy hlas: Nebědujte, starý pane, je to normální a lidské. Stojíte před branou nemohoucnosti. Doléhá na vás čas.  Jak však praví klasikové, čas je pojem relativní, který si vymysleli lidé, aby věděli odkud a pokud, a co za to. Tak nezoufejte. Hýbáte se, chodíte, jste soběstačný, hlava vám myslí, tedy myslete a pište

    Múzo, o čem?

    O čemkoliv…

    Pište, jak voda je základem žití a víra normou věření… Foto Mab

    Myslíš?

    Pište třeba o tom, jak dopis velvyslanců mnoho nebo málo znamená. Nebo, jak voda je základem žití a víra normou věření…

    Nebo, proč je nutné ničit smrkový les a chránit brouka kůrovce?

    Třeba, starý pane.

    Nebo, proč nehubit hraboše a schraňovat půdu pro úrodu staveb všeho druhu?

    Ano. Třeba.

    Proč nevidět v obilních lánech koukol, chrpy a vlčí máky… Foto Mab

    Nebo, proč nevidět v obilních lánech koukol, chrpy a vlčí máky…

    Starý pane, napadlo vás, proč jsou vlčí smečky chráněny na úkor ovčích stád?

    Přemýšlel jsem o tom.

    A tohle. Muž střílel na zahradě po strakách, protože mu rušili spaní. Policii argumentoval, pistoli mi koupil syn, střílím na svém pozemku, tak co…

    To je síla, múzo. Nastává doba zmatení. Někoho rozčílíš, shledá tě ptákem a zastřelí.

    Neopustíte-li vy mě, já vás neopustím… Foto Mab

    Tak to vidíte, pořád je o čem psát…

    Máš pravdu, múzo, jen se mi nechce…

    Tak na to pozor, starý pane. To slůvko si nepřipouštějte. To slůvko znamená vkročení do pomyslné brány nemohoucnosti. Vykročení na cestu nezájmu a nicotnosti. Tu ponechejte jiným. A nebojte se, vše zvládneme. Neopustíte-li vy mě, já vás neopustím…

    Tak, tak. Nadechuji se a jdu si vařit ranní polévku.

    Brno – Komín, 15. 5. 2020


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 563)

    1. Zdeněk Pololáník

      Profilový obrázek

      Pořád je o čem psát,
      o čem přemýšlet, srovnávat, vážit a poměřovat, dělit na moudrá rozhodnutí a propadáky, ale zdá se mi, že jsme všichni unaveni z těch změn, nařízení, předpisů, příkazů a zákazů. Příroda však i přes různé nezvyklosti postupuje svou roční pravidelností a pobyt v ní může poskytnout každému vnímavému návštěvníkovi jisté osvěžení, povyražení a radosti. Buďme šťastni, že tento stále se obnovující život řídí Ten, který jej ve své rozmanitosti vytvořil pro nás k naplnění daného času – života. Uvedení několika paradoxů v článku je dobrým námětem k uvažování o sobě samém a vztahu k okolí. Každý z nás dostal vybavení na Cestu. Jen je v sobě hledat, brzy najít a přijmout!

      30.05.2020 (19.52), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Milana Suská

      Profilový obrázek

      Ani nevíte,
      jak vám rozumím. Jako je psát o něčem, ale o čem? Svět se vydal směrem, odkud není návratu. Múzy uléhají k věčnému spánku. Je mě to moc líto.

      01.06.2020 (22.36), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,