Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 497)

    Jsem odchován pohádkami. Vyprávěla mi je kdysi teta Františka. Když jsem se naučil číst, zamiloval jsem si je zcela. Líbilo se mi, jak kůň nasál horkost z vody, junák se v ní vykoupal a byl krásnější. A když princeznu chtěl sežrat drak, nemohl jsem se dočkat příchodu prince, osvoboditele.

    Bajadéra je pohádka z Orientu. Je příběhem nenaplněné lásky chrámové tanečnice Nikie a srdnatého lovce Solora. Sepsali jej pánové Sergej Chuděkov a Marius Petipa, zhudebnil Ludwig Minkus. V choreografii Petipy měla premiéru 4. února (23. ledna) 1877 v Mariinském divadle v Petrohradě. Prvního českého uvedení se dočkala v roce 2003 na scéně Janáčkova divadla. Tedy až po 126 letech od své ruské premiéry.

    Před zářící krychlí Janáčkova divadla mi řekl Vít Závodský, že jsem doyen recenzentů, a položil mi otázku, zda napíši opět Mudrování. Neodpověděl jsem. Těšil jsem se, protože tehdejší představení Bajadéry mi uniklo…

    Opona se rozevírá, housle tkají nitky melodií, v aleji malovaných sloupů tančí fakíři. Foto NdB

    Opona se rozevírá, housle tkají nitky melodií, v aleji malovaných sloupů tančí fakíři. Bohyně Šiva kouká z chrámového klenutí. Ve fontánce plane ohýnek. Z Brahmínova diamantového čepce, a jeho vlajícího pláště jde strach. Pohádka začíná…

    Zabořen v plyš pohodlí sleduji pohyby mladých těl. Obdivuji podobu kulis a nádheru kostýmů. Z jeviště je cítit vůni juty a opary klihu.

    Představitelka Bajadéry, křehká a něžná Eriko Walkizono jako by se pro tuto roli narodila. Foto NdB

    Představitelka Bajadéry, křehká a něžná Eriko Walkizono jako by se pro tuto roli narodila. Technika jejího tanečního projevu je dokonalá. Vznáší se jako vážka nad vodami. S výrazem cudnosti odmítne velkého Brahmína, a náhle vzplane láskou k urostlému lovci Solorovi. Urostlý a mužný Michal Krčmář je pro tuto roli ideálním představitelem. Tento danseur noble kultivovanou formou předvedl všechny finesy obtížných kroků, postihující charakter postavy.

    Jsem uchvácen jemností variací tančených lehce a bravurně. Foto NdB

    Jsem uchvácen jemností variací tančených lehce a bravurně. Grands jetés stejně jako tanec s bajadérou patřily k vrcholným projevům obou interpretů.

    Uladzimir Ivanou technicky i výrazově mistrovsky zpodobuje Brahmína, mocného muže stiženého láskou k bajadéře. Do Solora se zamiluje mahárádžova dcera Gamzatti. Ivona Jeličová ji představuje jako pyšnou krasavici. Mahárádža je bohatý nabob a zlý intrikán. Jak tomu v pohádkách bývá, patří k těm, které nemáme rádi.

     

    Kostýmy výtvarníka Josefa Jelínka jsou nejen krásné, ale právem ozdobí a svým způsobem i charakterizují všechny jevištní postavy. Foto NdB

    Kostýmy výtvarníka Josefa Jelínka jsou nejen krásné, ale právem ozdobí a svým způsobem i charakterizují všechny jevištní postavy. Interiéry se rychle proměňují, ukazují bohatost indických paláců a chrámů. Zásnuby Gamzatti s bohatým lovcem Solorem se na dvoře mahárádži mění v přehlídku dokonalosti sólistů a sboru. Minkusova hudba vyhovovala především tanci, proto byl skladatel u tehdejších choreografů zvlášť oblíben. Vrcholem je tanec Nikie. Její tanec s košíkem je výjevem dojemným s mimořádnou hloubkou prožitku. Výjev, vypracovaný do nejhlubšího hereckého detailu.

    Vrcholem je tanec Nikie. Její tanec s košíkem je výjevem dojemným s mimořádnou hloubkou prožitku. Foto NdB

    O přestávce jsem se pozdravil s někdejší dramaturgyní baletu, spisovatelkou, redaktorkou divadelního časopisu Program, paní Dr. Eugenií Dufkovou, obklopenou mistry tanečníky minula Josefem Kubálkem, Karlem Janečkou a Karlem Fuxem. Vzpomínali a chválili představení…

    Úchvatným se stal obraz nešťastného, opiem zmoženého lovce Solora – Království stínů. Dvacet pět tanečnic v bílých kostýmech zvolna sestupuje z výšin na svět – jeviště. Jejich monotónně se opakující krok byl strhující. Pak hněv bohů smetl mahárádžu, strůjce vraždy Nikie, která na dlouhé šňůře – závoji odvádí Solora do bran nirvány.

    Dvacet pět tanečnic v bílých kostýmech zvolna sestupuje z výšin na svět – jeviště. Jejich monotónně se opakující krok byl strhující. Foto NdB

    Nastal mohutný, strhující potlesk…

    Stál jsem spolu s nadšenými diváky a vzdával tvůrcům představení hold. Vynikající inscenace!

    Hostující choreograf Jaroslav Slavický znovu přesvědčil o svém hlubokém vztahu ke klasickému baletu – i když ctí balet novodobý. Bylo vskutku mimořádným uměleckým prožitkem vnímat v jeho nastudování dílo velkých mistrů baletu 19. století. I orchestr řízený dirigentem Pavlem Šnajdrem zaslouží velké uznání.

    Brno – Komín, 20. 10. 2019

    Národní divadlo Brno – Ludwig Minkus : Bajadéra /Exotický příběh z pokladnice baletní klasiky/. Úprava libreta, coreografie a režie Jaroslav Slavický, dirigent Pavel Šnajdr, scéna Marek Hollý, kostýmy Josef Jelínek, asistenti choreografie Jana Přibylová, Ivan Příkaský, Jana Ruggieri. Osoby a obsazeníNikia: Klaudia Radačovská, Eriko Wakizono, Andrea Popov Smejkalová, Isabella Poli, Dilyana Yaneva, Solor: Maxim Čaščegorov j. h., Michal Krčmář j. h., Doychin Dochev, Robert Evin Hyland, Ilya Mironov, Peter Vassilli,
    Gamzatti: Ivona Jeličová, Andrea Popov Smejkalová, Hana Abram, Nashua Mironova, Taela Williams,
    Velký Brahmín: Uladzimir Ivanou, Ilya Mironov, Ivan Popov, Mahárádža: Karel Littera, Ivan Příkaský, Fakír: Arthur Abram, Shoma Ogasawara, Solomon Osayi Osazuva, Jaime Montero, Služebná Gamzatti: Zlatoslava Beňová, Vanda Skopalová. Premiéra 11. dubna 2003 (derniéra 6. května 2007) v Janáčkově divadle v Brně. Obnovená premiéra 18. října 2019 v Janáčkově divadle v Brně.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 497)

    1. Zdeněk Pololáník

      Profilový obrázek

      Mohutný, strhující potlesk,
      který se rozezněl v závěru Minkusova baletu v Janáčkově divadle, ukázal, že klasický balet stále spontánně působí neztečenou sílou, přes všechny moderní a módní peripetie nových technických prvků a má vždy ohlas a zcela zaplněná hlediště: pocítil jsem to při provedení všech svých baletů.
      Při své návštěvě v Západním Německu jsem měl možnost pozorovat, jak rychle byly předem vyprodány vstupenky na představení klasického baletu z Leningradu. Jak je vidět, hodnoty nestárnou, zůstávají trvalkami v proměnách času.

      10.11.2019 (15.52), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Jan Grygar

      Profilový obrázek

      Jarda Tuček
      to umí tak barvitě popsat, že mám vždy pocit ,že jsem to osobně viděl.
      Děkuji.

      12.11.2019 (17.16), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,