Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 461)

    Soubor Divadla Polárka se rozhodl připomenout zapomínané, nikdy nepotrestané krutosti naší minulosti. V režii uměleckého šéfa Jana Cimra inscenoval příběh z padesátých let dvacátého století, který na motivy skutečných událostí napsala dramaturgyně Simona Petrů.

    Zákon o protikomunistickém odboji vstoupil v platnost až 17. listopadu 2011… Foto DP

    Bylo vedro. Nedalo se dýchat. Ozvala se múza Mab. Starý pane, dejte se do kupy, máte nejvyšší čas. Čeká na vás komiks o třetím odboji Ve jménu republiky. Cituji: „Více než dvacet let u nás trvalo, aby byl přijat zákon, který se snaží vyrovnat s historickou pamětí naší postkomunistické společnosti. Zákon o protikomunistickém odboji vstoupil v platnost až 17. listopadu 2011. Definuje úsek československých dějin od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 jako dobu nesvobody. Zároveň vyjadřuje úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období komunistické totalitní moci s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie…“

    Píše se rok 1950. Foto DP

    V Polárce dusno a plno mladých lidí. Zájem o premiéru mě potěšil. Rozjaření chasníci zpívají: Želešická májka, vidět ze Špilberka. Pod vlajícími fábory sestupuji do hlediště. V Želešicích jsou hody. Píše se rok 1950. Na jevišti stojí jednopatrové monstrum z lešenářských trubek. Stěny má ze síťového organtýnu. Nalevo za průsvitnou zdí je pracovna StB. Zpívající omladina je zadržena policií. Za stěnou se rozsvítí stolní lampa, vyšetřující řekne: Do protokolu

    Mladíci vylezou na trubkový poval. Foto DP

    Mladíci vylezou na trubkový poval. Jsou tři a mají v rukou zbraně. Samopaly. V temné místnosti pod nimi paní Majerová s dcerou Věrou čekají hosty. Hbitý muž prohlásí, že pracuje pro britskou rozvědku a vyšplhá na poval. Je tma. Svítí lustr. Policista do něj montuje odposlechovou štěnici a mizí. Za organtýnovou stěnou řekne: Do protokolu… Pod lustrem je živo. Střílelo se. Kolem stolu sedí spiklenci. Paní Majerová mluví. Náhle strnou. Do místnosti vbelhá mohutný, fekálními výrazy nešetřící stařec. Řve jako na lesy. Ze starce je náhle policista. Zupák. Slizký, odporný sadista. Dění se šmodrchá, nevím, o co jde. Jako by byly z komiksu vytrhány důležité obrázky.

    Dění se šmodrchá, nevím, o co jde. Foto DP

    Múza Mab našeptává: V Želešicích působila odbojová skupina, která získávala informace pro Brity, převáděla lidi do Rakouska, ukrývala zbraně a vysílačky. Jenže čtyři mladíci založili v Želešicích skupinu Marie, postřelili hajného a pronásledovala je StB. Odbojáři je převezli do Brna, do bytu Boženy Majerové

    Aha. Díky za nápovědu, zamumlal jsem.

    Hrubozrnný komiks ukazující hrůzy padesátých let minulého století. Foto DP

    Hrubozrnný komiks ukazující hrůzy padesátých let minulého století, kdy si nebyl nikdo ničím jist a kdy lidé byli odsuzováni ve vykonstruovaných soudních procesech a popravováni, nabral na tempu a spěl rychle k tragickému finále. Scénická hudba tepala, herci hráli s velkým zaujetím.

    Když stařecký estébák zahlazoval stopy a v kbelíku pálil papírové dokumenty, kouř mi přivodil naprostý otok očních víček…

    Věřme, že se nám nenávistí běsnící časy už nevrátí… Foto DP

    Představení mělo úspěch. Diváci tleskali, nadšení vyjadřovali hlasitými výkřiky.

    Bylo vedro, prodíral jsem se mezi rozpálenými návštěvníky ven do ulic.

    Mab se zeptala: Tak jak?

    Bojovně. Až se představení usadí a nebudou vedra, bude to docela dobrá kronika. Věřme, že se nám nenávistí běsnící časy už nevrátí…

    Víra tvá tě uzdraví, řekla Mab a zmizela.

    Brno – Komín, 17. 6. 2019

    Divadlo Polárka, Brno – Simona Petrů: Ve jménu republiky. Režie Jan Cimr, dramaturgie Simona Petrů, scéna Magdaléna Paráčková, kostýmy Kateřina Doleželová, hudba a texty písní David Smečka. Hrají: Kateřina Francová, Anna Hřebíčková, Jaroslav Tomáš, Alfred Texel, Jan Mansfeld, Lukáš Daňhel, Matěj Záhořík, Tomáš Sukup. Premiéra 15. 6. 2019.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 461)

    1. Zdeněk Pololáník

      Profilový obrázek

      Velmi krásně přiblíženo představení autorky,
      která patrně sama, nebo z vyprávění pamětníka let i obce Želešice probralo a oživilo dění v této obci. Původně německá obec Schölschütz zažila po 2. světové válce změnu názvu a příchod nových obyvatel z různých míst. Pamatuji si německé nápisy na domech i jejich jiný styl staveb než v okolních obcích. Lidé se vzájemně neznali. Z toho vznikaly střety v názorech i jednáních, které se objevují v této hře. Podle ohlasu návštěvníků téma i zpracování velmi zaujalo.

      07.07.2019 (16.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Josef Herman

      Josef Herman

      No věřím,
      že se takové poměry nevrátí… Musíme pro to hlavně něco dělat. Jako třeba Polárka. Pozdravujte Mab, ještě nedávno prý byla symbolem diváků a vy jste se ohrazoval, že její názory holt nejsou vašimi. Díky za dobrou zprávu, že to zrovna mladí, o jejichž životy se dnes hraje, přivítali.

      10.07.2019 (12.15), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,