Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 441)

    Bylo příjemně a na svrchník teplo. Sobota, třetí jarní den. Šel jsem z mírného kopce, nohy se mi klátily. Budova Divadla Polárka voněla kávou. Nakoukl jsem na Malou scénu. Pojďte za námi, zrovna jsme dohráli, chystáme se na premiéru. A posaďte se u nás…

    Moji mladí známí Filipína Cimrová s Davidem Tchelidze věšeli na šňůry suché prádlo. Věru, usednutí na jednu ze čtyř židlí mi přišlo vhod…

    Můj pohled upoutal do hola odraný peň stromu. Trčely z něj vařečky a na vršíčku měl cedník. Pod ním se bělal palouček načechraných polštářků. Vydechl jsem: To je nádheraSnažíme se, zatípal konipásek. Herečka přikryla ležícího kolegu lehounkou plachetkou z organtýnu a poté se zahalila. Stala se stojícím krápníkem. Královnou z pavučiny.

    Do uší mi zabzučela múza Mab. Inscenace Co šeptají stromy? Koncept, scénář Gabriela Ženatá, Filipína Cimrová, David Tchelidze, režie Gabriela Ženatá, scéna a kostýmy Magdaléna Paráčková, hudba Markéta Brothánková…

    Zlatavé šero sestoupalo z reflektorů. Otevřely se dveře a do světa pohádky se přibatolila robátka. Některá jsou nesena maminkami, jiná se drží za ruku tatínka nebo babičky. Strom se leskne, přítmí je tajemné, zní jemná hudba. Děťátka se zavrtávají mezi polštářky jako do pelíšků. Zpod závojů se klubou dva aktéři. Blikají světýlka, ožívají předměty, klouček se snaží říci baf…

    Postavy z pohádky si hrají. Foto DP

    Postavy z pohádky si hrají. Ze stromových zásuvek vyndávají hračky. Rozdávají dětem ptáčky, zvířátka, zpívají. Už je jaro, taje sníh, zpíváme si ve větvích, čechráme si peříčka a až skončí písnička, do světa se rozlétneme, ale kam vám neřekneme.

    Je to k nevíře, děti se nebojí, ochotně si osahávají nabízené předměty, hrají si s nimi. A jejich maminky sní svůj sen. Oči jim září. Tatínkové drží nejodvážnější caparty-lezce za nožičky.

    Holčička má zvednutou hlavičku, kouká a je jí dobře. Foto DP

    Houpy, houpy, mouchy hloupý, pojďte ke mně, na melouchy, zpívají herci, kamarádi. Holčička má zvednutou hlavičku, kouká a je jí dobře. Zrovna jako mně. I když já jenom sedím…

    Je zpívána ukolébavka. Halí, belí, co šeptají stromy v lese, zeptejme se. Halí, belí, stromy mlčí, zima kráčí po bodláčí. Pohádkoví kamarádi roztahují nad pelíškem organtýnový baldachýn. Ochotné ruce diváků jim pomáhají. Tak a teď si budeme hrát, říkají aktéři…

    Maminkovsky a s láskou udělané představení… Foto DP

    Jsem dojatý. Pomalu opouštím vysezené místečko. Šeptám: Maminkovsky a s láskou udělané představení… Do uší mi zabzučela Mab: Vidět vás šťastného je vzácnost.

    Brno – Komín, 24. 3. 2019

    Divadlo Polárka, Brno – Gabriela Ženatá, Filipína Cimrová, David Tchelidze: Co šeptají stromy? Režie Gabriela Ženatá, výprava Magdaléna Paráčková, hudba: Markéta Brothánková. Hrají: Filipína Cimrová a David Tchelidze. Premiéra 23. 3. 2019 v Divadle Polárka.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 441)

    1. Zdeněk Pololáník

      Avatar

      S velikou radostí
      jsem četl slova pana Jaroslava Tučka o jeho návštěvě krásné pohádkové hry v divadle Polárka, poslouchal hudbu a prohlížel si snímky. Je zřejmé, že inscenátoři věděli, pro koho inscenaci připravili a co je třeba dětskému publiku zvláště při jejich prvních návštěvách divadla dát. Čisté umění. Krásný, přitažlivý dojem, který zanechá příjemnou stopu ještě mnoho dní (sám vzpomínám ještě nyní na taková představení) a touhu po dalších návštěvách divadla, jakmile se naskytne první příležitost.
      Článek ve mně vyvolal příjemné vzpomínky na pravidelná představení loutkových představení říčanské obecné školy, pozdější loutková představení u nás doma, kolika dětem i jejich průvodcům dělávala radost a možná byla i popudem k vybudování loutkového divadla ostrovačického Sokola s velkými loukami, která svými představeními naplňovala v zimním období všechny nedělní odpoledne. Dnes jsou loutková dovadla technicky i personálně vybavena nesrovnatelnými možnostmi s těmi někdejšími, ale srovnatelné s okouzlením malých diváků, kterým zážitky z návštěvy divadla ve společnosti vrstevníků nemůže nikdy zcela nahradit sledování pořadů na obrazovkách v domácí samotě.

      01.05.2019 (21.15), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,