Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 408)

    Nic není jak bývalo, jen studentské divadlo zůstává konstantou. Je stále zeleným sadem, na jehož záhonech od nepaměti rozkvétají talenty mladých umělců.

    Studio Marta se právem může pyšnit inscenací textu Samuela Becketta Konec hry. Foto Aneta Jindrová

    Studio Marta se právem může pyšnit inscenací textu Samuela Becketta Konec hry. Studenti pochopili bolestnost i beznaděj konečnosti života a vytvořili výtečnou inscenaci v duchu autorovy nadčasové vize. Režisér Adam Steinbauer nijak nečaroval, plně se soustředil na práci s herci. Dbal na přímočarý výklad a srozumitelnost verbálního projevu. Úspěšný byl i ve stanovení jevištního temporytmu.

    Scénu a kostýmy navrhla Magdalena Paráčková. Vzdušnou, téměř čechovovsky bílou verandičku vyzdobila dveřmi se znatelným nápisem INRI, dvěma sudy, předpotopním vozítkem pro mrzáky a dvěma disky vypouklých zrcadel odrážejících dění za rohem. Rubášem pokryté invalidní vozítko a sudy dodávaly scéně tajemnost záhrobních obřadů. Rouška kryjící obličej umírajícího se změnila v elegantní kapesníček.

    Jako by je stvořil řezbář… Foto Aneta Jindrová

    Mimořádné jsou kostýmy umožňující hercům zvýraznit charaktery postav. Zvláštním způsobem pojednané děravé rukavice s bříšky konečků zlacených prstů jsou nápadem nadmíru trefným. Masky aktérů jsou vymyšleny do podob zapamatovatelných typů. Jako by je stvořil řezbář. Otrocky nasupená tvář Clov s divou, do stran rozčísnutou šedivějící vlasovou zdobou i obličej umírajícího slepce obrůstajícího vousovou plesnivinou s blanami pokrývajícími oční důlky a s tmavými brýlemi na nose jsou toho dokladem.

    Clov v podání Ondřeje Kolína je troskou člověka stiženého nehybností kolenních kloubů. Na věčně nakrčených nohách s povislými rameny a v podvlíkačkách šmejdí šoupavými krůčky verandou. Obsluhuje zmírajícího Hamma a plní jeho uzurpátorská přání. Je obdivuhodný v zacházení s rekvizitami. Výtečně artikuluje. Má příjemnou hlasovou barvu. Míru hněvného odporu stupňuje až po vzpurné vypovězení poslušnosti. Výkon zasluhující ocenění.

    David Bosh je nehybným, na vozíček upoutaným Hammem odkázaným na pomoc jiných. Foto Aneta Jindrová

    David Bosh je nehybným, na vozíček upoutaným Hammem odkázaným na pomoc jiných. Vymýšlí příběhy, fabuluje, vtipkuje, umí být patetický v gestu i projevu. Dialogy vedené s kolegou Kolínem se odbývaly v řádu moderního intelektuálského klaunství. Pohrávání si se slovy a smíchy se stalo vítaným odlehčením trudnosti… Simona Rejdová hrála stařičkou Nell čekající na smrt uvězněná v kovovém sudu. Autentickým projevem budila divákovu lítost. Vít Malecha, hrající umírajícího starce, stylizací do poloh škrtiče hlasu poněkud vybočil z řádu představení. Vzhledem ke skutečnosti stominutového pobytu v domicilu Diogena však i on odvedl výkon hodný pozornosti.

    Vymýšlí příběhy, fabuluje, vtipkuje, umí být patetický v gestu i projevu. Foto Aneta Jindrová

    Pomalu a v zamyšlení jsem odcházel stavaři zabarikádovanou ulicí. Do uší mi zašeptala múza Mab: Studenti věnovali inscenaci památce prof. PhDr. Josefa Kovalčuka…

    Překráčel jsem silnici a řekl: Je milé, že se v zapomětlivosti doby nezapomíná…

    Brno – Komín, 8. 1. 2019

    Studio Marta, Brno Samuel Beckett: Konec hry. Překlad: Josef Kaušitz, režie: Adam Steinbauer, dramaturgie: Tereza Agelová, výprava: Tereza Petrová, sound design: David Baránek, světla: Jakub Julínek, fotografie a video: Aneta Jindrová, produkce: Kateřina Černá. Hrají: Hamm – David Bosh, Clov – Ondřej Kolín, Nagg – Vít Malecha, Nell – Simona Rejdová. Pedagogické vedení: doc. Oxana Smilková, doc. MgA. Marie Jirásková, Ph.D., doc. Břetislav Rychlík, do. MgA. Marek Horoščák, MgA. BcA. Petra Vodičková Ph.D., Mgr. Et Mgr. Adéla Dědová. Vedoucí Studia Marta: Jan Škubal. Premiéra 22. listopadu 2018. Psáno z reprízy 7. ledna 2019.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 408)

    1. Zdeněk Pololáník

      Profilový obrázek

      Zcela vizionářský pohled Jaroslava Tučka
      na dění v divadelním studiu Marta. V článku o představení na JAMU se dá pozorovat, jak posluchači hereckého oddělení spolupracují s režií a sami dávají svým postavám jasný profil ve vizáži i projevu. Studenti mají talent schopný se během studia rozvinout v hece se širokým spektrem vytváření rozličných rolí.

      13.01.2019 (20.04), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,