Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 375)

    Dostalo se mi pozvání od světově proslulé výtvarnice paní Marie Plotěné na vernisáž výstavy uměleckého Sdružení Q pořádané k připomenutí padesátého výročí jejího vzniku a konané pod patronací primátora statutárního města Brna Petra Vokřála.

    Pamatuji doby, kdy se o uskupení výtvarníků, spisovatelů, básníků a divadelníků hovořilo šeptem a potají. Jeden ze zakladatelů, Václav Zykmund, nám přednášel na JAMU, člen skupiny, režisér Alois Hajda, mě obsazoval do svých inscenací a na České jsem potkával její básníky – Milana Uhde, Jana Skácela i mladého konstruktéra odvážných plánů, dramaturga Bořivoje Srbu. Spolužák, hudební skladatel Zdeněk Pololáník, mi při svižném kroku sdělil řadu tajemně znějících slov – quis, qua, quod, qui, quane, quo, quam. Znělo to, jako by odříkával modlitbu. Pravil jsem amen. Zdeněk se usmál a řekl, je dobré pamatovat si písmeno q, bude brzy slavné…

    Dostalo se mi pozvání od světově proslulé výtvarnice paní Marie Plotěné na vernisáž výstavy uměleckého Sdružení Q pořádané k připomenutí padesátého výročí jejího vzniku. Foto Jaroslav Bobek

    Náměstí před Novou radnicí bylo obehnáno konstrukcemi kovově drátěných zátarasů. Po úzkých chodníčcích kol nich vcházeli do radniční brány umělci, pamětníci, přátelé a příznivci. Křížovou chodbou procházely houfy. Zastavit se u panelů s dobovými dokumenty nebo alespoň na chvilinku u vystavených děl dost dobře nešlo. Davy proudily klikatými stezkami do Rajské zahrady jako procesí poutníků.

    Skvostné muzicírování. Kasace třetího tisíciletí. Foto Jaroslav Bobek

    Konzul Sdružení Q, hudební skladatel Ivo Medek, zahájil slavnostní program vernisáže. Jan Rajlich ml. zavzpomínal, jak tomu bylo v šedesátém čtvrtém, kdy malíř a pedagog Bohdan Lacina přišel s myšlenkou založit brněnské sdružení umělců všech oborů, a jak se v říjnu 1968 konala jeho ustavující schůze. Pozvánku na sraz kumštýřů podepsalo deset výtvarníků: Bohdan Lacina, Jiří Marek, Bohumír Matal, Jan Rajlich st., Marie Filippovová, Zdeněk Dvořáček, Vilém Reichmann, Jaroslav Škarohlíd, Miroslav Šimorda a Václav Zykmund.

    V proklamaci bylo psáno: Nově založené umělecké sdružení je sdružení otevřené. Nemá vyhraněný umělecký program, zato se však jeho zakládající členové domnívají, že jeho funkce a působnost jsou dostatečně přesně vymezené.

    Název Q vymyslel dramatik, překladatel, básník, bard Ludvík Kundera, se kterým jsem se setkával v Divadle X, a který mě přivedl do řad souboru Mahenovy činohry

    Konzul Miroslav Plešák připomenul spisovatele a básníky sdružení. Foto Jaroslav Bobek

    Kurátorka výstavy, třetí konzul, malířka Zdena Höhmová, zasvěceně hovořila o shromážděných uměleckých dílech a jejich řazení do jednotlivých sekcí. Poté skladatel Medek poklekl před velký gong zavěšený v okruží kovového rámu a paličkami jej rozezněl. Zrovna jako chřestivý zvuk vedle stojícího činelu. Po chvějivé kadenci bicích převzal zvukovou štafetu Jan Kavan. Na violoncellu si pohrával s tóny teskností. Na strunné sólo navázal něžný hlas Sáry Medkové. Snoubil se s troubením chraplavého saxofonu a vibracemi rozechvíval koruny čtyř rajských stromů plodících drobná japonská jablíčka. Skvostné muzicírování. Kasace třetího tisíciletí. Adekvátní vystavovaným obrazům, plastikám a artefaktům. Konzul Miroslav Plešák připomenul spisovatele a básníky sdružení. Michal Bumbálek s Terezou Lexovou pak uzavřeli pořad vernisáže recitací veršů Oldřicha Mikuláška a Jana Skácela.

    Chodil jsem chodbami, podléhal kouzlu obrazů… Foto Jaroslav Bobek

    Chodil jsem chodbami, podléhal kouzlu obrazů, obdivoval se sochám i krouceným tvarům plastik a bylo mi dobře na duši. Paní Marie Plotěná mi darovala knížku kreseb Biblických přísloví a obrázkovou miniaturu barevné hlavy anděla. Včera jste měl osmdesátiny, tak ať máte radost. Vedle ní stojící dáma řekla: Kolikže, osmdesát? Že to není pravda… Odpověděl jsem: Není, madam. Je mi šedesát, ale vypadám na víc…

    Setmělo se. Rozkopaným městem jsem mířil směrem na Komín.

    Brno – Komín, 7. 9. 2018

    P. S. Neopomeňte si zakoupit Almanach Q/12 – Quinquaginta, je znamenitý. Zrovna jako výstava.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 375)

    1. Zdeněk Pololáník

      Profilový obrázek

      Množstvím událostí ve světě
      a hlavně okamžitými informacemi, které denně každou hodinu přinášejí sdělovací prostředky a tisk jsou zahlceny velmi cenné a
      potřebné znalosti z uplynulých let, pro kontinuitu času, souvislosti, spojitosti pro návaznost a pokračováním toho dobrého a varování a zanechání toho, co bylo špatné a zbytečné.

      Tento výběr, informace a čitelné sdělení jakéhokoliv období umí zachytit a sdělit ve svých článcích Jaroslav Tuček tak, že si čtenáři lehce udělají vlastní názor a zaujmou sympatie, či antipatie, projeví zájem, nebo si ušetří čas k něčemu jinému. Z úplné temnoty zapomnění po přečtení tohoto článku se mi najednou vrátila popsaná doba v nejjasnějším světle.

      Díky!

      15.09.2018 (16.42), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,