Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2025

Kulturní měsíčník pro divadlo a jiné umělecké obory

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2025

ročník 34
29. 4. 2025
Můj profil

Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 373)

Pod okny proudí děti do komínské základní školy. Mám z toho radost. Děti se jdou učit býti vzdělanými…

Ondřej Sekora a jeho postavička Ferdy Mravence, která se poprvé na veřejnosti objevila v časopise Pestrý týden 22. června 1927. Repro archiv

Nadechl jsem se, vzal do rukou pytlík s odpadky, sešlapal z panelových schodů, dokráčel ke kontejneru, otevřel víko a lekl se. V prohlubni mezi sběrným svinstvem byly naházeny velké knihy v tvrdých deskách. Ferda Mravenec Ondřeje Sekory a pohádka Boženy Němcové Sůl nad zlato. Kolemjdoucí  sousedce jsem řekl: Doba se posouvá a víko kontejneru zavřel. Paní si povzdechla: Pane, doba se přímo sune…

S múzou Mab jsme byli v kině. Dávali snímek o tabu v zemi svázané řádem imámů. Příběh o prostitutce a ženách proradných, pokrytecky podvádějících manžele byl zploštělý, zdlouhavý a nudný k nepřečkání. Takový kreslený filmový komiks. Sál byl kupodivu docela početně obsazen mladými lidmi.

Mab pravila: Je to teď taková filmařská móda. Přivádět na plátno vážná témata v této zkratkovité, výrazně výtvarné podobě.  

Nu, pravil jsem, poslední komiks, který se mi líbil, byl ten o Rychlých šípech Jaroslava Foglara. Když jsem se naučil číst, dobře se to četlo. Jednoduché, stručné texty v bublinách, nabádavé, fandící dobru a k tomu barevné obrázky. Rychlonožka, Červenáček, Dušín, Stínadla, Černá ruka, Štětináč. Souhlasím, je to móda. Otázkou je, zda se dá tvrdit, že jde i o umění.

O umění jistě jde. Je to blízké chápání nás, později narozených…

Ušklíbl jsem se levým koutkem, abych neurazil a vzpomněl si na příhodu, kterou mi vyprávěl přítel Jindra.

Na stěně visela velká fotografie Jana Wericha a vedle něj stojícího Oldřicha Nového. Repro archiv

Navštívil pražský antikvariát. Za pultem stála slečna, na stěně visela velká fotografie Jana Wericha a vedle něj stojícího Oldřicha Nového.

Slečno, kolik stojí ta fotografie?

Myslíte těch dvou chlapů?

Ano, těch dvou herců.

To jsou herci?

Vy nevíte, kdo na těch fotografiích je?

Toho s bradkou jsem viděla jako malá v nějaký pohádce.

Vy jste studentka?

Letos maturuju.

Co vás baví, když máte volno?

Surfuju po internetu a poslouchám muziku.

Jakou?

Justina Biebera. Je boží.

A budete dál studovat?

Chtěla bych na žurnalistiku. A potom psát o slavnejch lidech.

Začal jsem se smát.

Mab se zarazila. Řekla: Co se vám stalo?

Děvče nic, jen doba se poněkud sune…

Mab zmizela. Ani nezamávala…

Brno – Komín, 28. 8. 2018


Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 373)

  1. Zdeněk Pololáník

    Avatar

    Dnešní zábavy a trávení volných chvil
    je v našich očích a povědomí ztrátou toho nejcennějšího, co máme všichni k dispozici – ČASU. Vzdělávání, čtení knih, hudba jsou nahrazeny konzumací nabízených braků a zábav pro primitivy. V tomto krátkém, vtipném pojednání klepl Jar. Tuček hřebík na hlavičku. Jen aby těm primitivům to dalo pohledět do zrcadla a poznat se tam.

    08.09.2018 (16.54), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*



Obsah,