Divadelní noviny Aktuální vydání 1/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

1/2020

ročník 28
7.–20. 1. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Double Havel

    Divadlo na Vinohradech na své Studiové scéně uvedlo k 30. výročí sametové revoluce havlovský „double bill“ v režii Šimona Dominika – do jednoho večera spojilo notoricky známou Audienci s méně frekventovaným titulem Motýl na anténě, který byl v Praze uveden vůbec poprvé. Václav Havel s ním v roce 1964 vyhrál soutěž o nejlepší televizní scénář. Ten byl – z pochopitelných důvodů – v Československé televizi nakonec realizován až v roce 1990 (v západoněmecké ovšem už v roce 1975). V divadlech byl uveden od roku 2002 pouze několikrát ve formě scénických čtení.

    Zleva Simona Postlerová (Tchyně), Marek Holý (Jeník), Jana Kotrbatá (Marie) a Jiří Maryško (Pan Bašta) v Havlově aktovce Motýl na anténě FOTO Viktor Kronbauer

    Absurdní hříčka propojuje tehdy oblíbenou poetiku her kuchyňského dřezu (tzv. kitchen sink drama) s lehce surrealistickým úletem. Situační rámec tvoří rodinné posezení u příležitosti třicátých narozenin intelektuála Jeníka. Matka si krátí čas pletením či občasným pitím a sem tam přiživuje atmosféru absurdními černohumornými historkami, dcera a zeť-oslavenec se opájejí intelektuálním tlacháním. A zpoza dveří je slyšet stále silnější kapání vodovodního kohoutku. Jenže dvojice dál zaujatě probírá různé alternativy, co by kdyby…, aniž by byla schopna učinit to nejjednodušší – totiž vzbudit instalatéra Baštu, který si zdříml u stolu, aby závadu opravil. Text tak s humornou nadsázkou reflektuje české intelektuální prostředí šedesátých let, které se bezuzdným intelektuálním žvaněním a neschopností akce řítí do záhuby. V Dominikově inscenaci hraje tchyni herdekbabu se sympaticky potměšilou nadsázkou a smyslem pro gag Simona Postlerová. Jeník Marka Holého se doslova mazlí se zástupem přeintelektualizovaných výrazů, které se mu rodí v hlavě, sledován oddanou Mařenkou Jany Kotrbaté. A Jiří Maryško v roli souseda Bašty spí tak usilovně, že by to lépe nezvládl ani Mr. Bean.

    Absurdní dialog Sládka a Vaňka z roku 1975 má za sebou tolik rozmanitých inscenačních verzí, že vymyslet něco nového je už téměř nemožné. Na Vinohradech se ovšem v Audienci povedlo rozehrát absurditu všedního dne do klaunské grotesky. Pivní humor se tak proměnil v lehký slovní ping-pong kombinovaný s pohybovou klaunerií. K tomu dokonalé využití dvojdveřové scény, portrét „Bohdalky“ v podobě „fotomontáže“ ležícího sexy těla s přilepenou hlavou herečky vystřiženou z časopisu a naprostá absence čehokoli, do čeho by se dalo „ulít“ nežádané pivo. Vaněk Marka Holého je volným pokračováním narcistního intelektuála Jeníka z Motýla, už však zkrotlého, rezignovaného, klesajícího pod absurdní realitou všedního dne. Jiří Maryško coby Sládek s fantazií klauna ozvláštňuje dialog celou škálou pohybových variací. Sládkovu opilecky rozevlátou přítomnost kombinuje s trapnou ubohostí, ale také chytrolínstvím plebejce a nepřiznaným smutkem muže, který nemá v životě nic než to pivo. Maryškova pohyblivost je až nadpřirozená, třeba když doslova proletí místností a zůstane viset ven z nesprávných dveří nebo když nalévá pivo a odhazuje prázdné flašky s rozmarným pocitem vládce pivovaru, aby vzápětí usnul uprostřed pohybu, zhroucený na stole.

    Vinohradský Havel se povedl.

    Divadlo na Vinohradech – Václav Havel: Motýl na anténě / Audience. Režie Šimon Dominik, dramaturgie Vladimír Čepek, scéna Karel Čapek, kostýmy Petra Krčmářová, hudba Jiří Hájek. Premiéra 29. listopadu 2019 (psáno z reprízy 11. prosince).


    Komentáře k článku: Double Havel

    1. Radovan Lipus

      Profilový obrázek

      Technická poznámka:
      Motýl na anténě se po listopadu 1989 neuváděl pouze „ve formě scénického čtení“, ale např. v Národním divadle moravskoslezském po dva roky (spolu s aktovkou Kouzelná noc) v podobě zcela regulérní inscenace v režii Petra Mančala.
      Více zde: http://www.divadelniarchiv.cz/inscenation/detail/insc/710

      Vida, k čemu je dobrý Ostravský divadelní archiv, o němž v těchto DN píšete na jiném místě 😉

      08.01.2020 (9.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,