Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Mostecké mizanscény (No. 3)

    Festivalové dění v Mostě, kde už třetí den probíhá pětidenní „Youngforyoung“, nabídlo pár soust i pro dětské diváky – nejmenšími počínaje a teenagery (ne)konče. V mixu pro -náctileté se objevila inscenace oceněná za scénář, loutkové divadlo i amatérské divadlo s postiženými dětmi nebo „básně trochu jinak“. Pestrý výběr divadelních i paradivadelních aktivit nabídne ale i druhá část přehlídky mladých divadel.

    Ještě ale bonus k předešlému dílu –  amatérský videosestřih ze sitespecific z bývalého uhelného dolu Julius III. v podání mosteckých herců – zde: http://www.youtube.com/watch?v=WYO_hMg2zFI&feature=youtu.be.

    Mýty a pověsti

    Výlet do starých pověstí českých je vtipně interpretován  s přesahem do současnosti (Neklan.cz aneb Ze Starých pověstí českých). Foto Naivní divadlo liberec

    Kdo navštívil v roce 2010 festival Skupova Plzeň, možná si vybaví, že cenu za scénář získal NEKLAN.CZ aneb ZE STARÝCH POVĚSTÍ ČESKÝCH. Humorná parafráze pověsti o jednom z bájných potomků legendárních Přemysla a Libuše Naivního divadla Liberec, pro které Neklanův příběh připravil tým mladých tvůrců z pražské DAMU v čele s talentovaným režisérem Jakubem Vašíčkem, sklidila ovace i nyní v Mostě. Výlet do starých pověstí českých je vtipně interpretován  s přesahem do současnosti tak, aby inscenace zaujala jak žáky druhého stupně základních škol a středoškoláky, tak i dospělé publikum. A možná je i vyprovokovala k otázce, zda je na místě vážit si toho, že jsme Češi.

    Mostecké představení jsem bohužel nestihla, stejně jako další inscenaci, která je montáží poznatků ze školních lavic, tentokrát z literatury:

    Ulavicedítěstálohojtyštědrývečereatělíčkobezhlavynapahorkumezibuky kostelíčeksvěžínízkoutvétělobíléspanilébylobycotykošile! Tradáááá

    …KočéBR Brno zaujal na festivalu loni projektem Tele. Tentokrát „přitáhl“ na sever zábavného Erbena. Na komorní scénu divadla se vešla jejich Kytice jako nekonformní montáž veršů, poskládaných z různých motivů lidových pověstí, které Karel Jaromír Erbem zahrnul do své básnické sbírky – morbidní prostředky, černá groteska a problematika viny a trestu jako leitmotiv, to je Kytice Erbena a Vítězslava Větrovce (mimochodem rodáka z Mostu, kde ještě v roce 2006 zakládal happeningovou skupinu Chudý krtek, ale o něco později stal brněnskou náplavou).

    MIZANSCÉNA D

    Kočébr, který se profiluje jako nezávislé divadlo bez stálého prostoru, je prototypem novodobého kočovného divadla. Sémanticky je jejich název původním staroslovanským výrazem pro podomního obchodníka odlišujícího se od ostatních podomních obchodníků tím, že nabízené zboží nosí v nůši. Nůší našich dní je nepochybně nákupní vozík, který se stal základním scénografickým prvkem i dopravním prostředkem prvních inscenací příručního divadla. Divadlo KočéBR objevuje v Brně vesnice. Kočuje z Králova Pole do Bystrce oklikou přes Židenice. Není to daleko. Nemají v oblibě termín site-specific (o něm více viz předešlé Mostecké mizanscény No. 2), a to z jednoho prozaického důvodu: jejich představení nevznikají pro prostor, ale prostor je připravený pro jejich představení.

    (s využitím zdroje: KočéBR)

    Emoce tak trochu jiného diváka

    Mentální handicap není překážkou pro divadelní tvorbu (Senses Litvínov) Foto LUCIE BARTOŠ

    Mentální handicap není překážkou pro divadelní tvorbu:  Sdružení SENSES Litvínov ve středu na scéně Divadla rozmanitostí předvedlo amatérské divadlo postižených dětí s jejich rodiči, a to pod patronátem profesionálního činoherce. Pořadatelé zvali na „půvabné představení plné osvobozujícího smíchu“. Jistě, že teatralita prezentovaná mládeží různé intenzity duševního postižení není od toho, aby byla hodnocena úroveň uměleckého díla a herecké výkony. Spolu s hercem Radimem Madejou (v současné době hraje například titulní roli v Caligulovi Městského divadla Most a působí také v souboru pohybového divadla Veselé skoky Praha, jehož domovskou scénou je Divadlo v Celetné) pobavili v prvé řadě sami sebe a své bližní. Pásmo výstupů, podpořené hudebně například evergreeny Michala Davida (Nonstop), nebo amatérskou hrou na bicí, možná postrádalo rytmus a spád, gradaci a špičkovou pointu. No a co?! Představení bylo cenné nikoli z hlediska míry uměleckosti výsledku, ale pro prožitek, který je smysluplný. Pro ty, kteří mají k interpretům či k jejich postižení osobní, emocionální vztah. Na jevišt ve scénkách prokládaných reklamami (též herecky ztvárněnými) za jeden provaz táhli amatérští herci – postižené děti – a jejich rodiče, tedy rovněž amatérští herci s paralelní rolí napovědy, vždy s profesionálním hercem. Ti bystřejší si dovolili sólový výstup či duet, například taneční, ostatní se podíleli alespoň na „křoví“. A maminky sbíraly rekvizity… Občas se ozvalo připomenutí „teď jdeš ty“, ale i tyto situace a prostoje k takovému divadlu patří. Ocenitelným překvapením bylo zapojení stínohry – pro děti působící jako kouzla – do celého rámce hry, kde hlavní metaforou bylo schování sluníčka ve chvíli, kdy to mezi lidmi neklape.

    Tento typ divadla jistě nejde ukočírovat natolik (ať směrem k publiku či „ansámblu“), aby plnohodnotně působila i nečekaná improvizace některých účastníků. Má však svou výraznou hodnotu zejména v jedné věci – v intenzitě projevu emocí, které jsou  nadmíru přímé a dětsky bezprostřední i u téměř dospělých diváků a interpretů. Tenhle divák ani herec nedusí smích, nepotlačuje své city, řve, když se mu chce řvát a pištět. Stoupne si, když si chce stoupnout, a nemá cenu ho krotit. I on je sluníčko, které však nezachází… A divadlo je terapie. Mimo jiné. Terapie bez bariér.

    Pohádky pro nejmenší a další příběhy

    Pimprlový tyjátr ze dřeva je snadno přenosný a hodí se pro venkovní scenérie. Foto LUCIE BARTOŠ

    Profesionální a svižné divadlo předvedla přímo na schodech činoherní budovy Ivana Zajáčková. Mostecká loutkoherečka může hovořit doslova o „kapesním divadélku“. Její pimprlový tyjátr ze dřeva je snadno přenosný a hodí se pro venkovní scenérie. Nejmenším divákům na schodech velkého divadla odehrála dvacetiminutovou pohádku o Karkulce. Naštěstí jí počasí přálo – i když připravena byla zcela bez potíží i na rychlý přesun do foyeru.

    Během dne mohli malí příznivci divadla vidět také pohádku O rybáři a zlaté rybce Divadla rozmanitostí (někteří si z obálky se vstupenkou vytáhli malou rybku, čímž jim vznikl nárok na další návštěvu divadla dle vlastního výběru).

    Nevyčerpaní návštěvníci mohli ještě zajít do zkušebny divadla, kde JAMU Brno připravila třičtvrtěhodinové představní o neúspěchu, zklamání a transcendenci Devon (kostru textu tvořily fiktivní vzpomínky spisovatele Dicka Francise na jeho žokejskou kariéru, jeden podivuhodný neúspěch a milovaného koně Devona). Na pražské Buchty a loutky již bylo napsáno nespočet reflexí, stejně jako na další čtvrteční lahůdku z hlavního města – Letí Praha a jejich Terminus. Jsou prý dobří, zneklidňující a krutí, a tak jsem se jako notorický strašpytel a nedivák hororů bála přijít na jejich temné drama o třech lidech, kteří se ocitli ve fantastickém světě sériových vrahounů, andělů pomsty a láskou posedlých démonů. Že je tam i humor? Ju, avšak černý a irský… Navíc – pověrčiví diváci budou muset překlenout ještě pátek třináctého. I v tento den by se měla prezentovat úspěšná tvorba oceněná na Skupově Plzni, tentokrát maňásková groteska Tři mušketýři. Vzhledem k pátečnímu programu předpokládám, že příští Mostecké mizanscény by mohly být i zábavné. A v sobotu – vzhledem k chystanému udílení ceny Foreveryoung – dokonce slavnostní!

    ///

    M E N U   N A   P Á T E K   13. 4.

    ● MOJE DIVOKÁ KARTA DNE: DIVADLO ALFA PLZEŇ – TŘI MUŠKETÝŘI

    ╠  Z programu:

    10.00 – DIVADLO ALFA PLZEŇ – TŘI MUŠKETÝŘI – KOMORNÍ SCÉNA

    Maňásková groteska podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase.

    Vstupné: 75 Kč, děti: 50 Kč. Délka představení je 55 minut.

    16.00 – SPgŠ Most – VLASTNÍ PROGRAM kolem divadla

    17.00 – LA´MY PRAHA – DVA UBOHÝ RUMUNI CO UMĚJ POLSKY / ZKUŠEBNA MDM

    Dorota Maslowska. Absurdní komedie, ve které vystupují dva společensky unavení Poláci.

    Vstupné: 50 Kč. Délka představení je 50 minut.

    17.00 – DIVADLO ROZMANITOSTÍ – GRAFOMÁNIE 3 + host EM RUDENKO  – LITVÍNOV

    Třetí večer věnovaný autorské tvorbě podkrušnohorských nejen literátů. Hudební doprovod NAPALMED, spešl host – unikátní performer Pavel Novotný. Určeno všem s otevřenou myslí. Vstupné: 50 Kč.

    18.00 – MALÉ VINOHRADSKÉ DIVADLO PRAHA – IDIOT LOCI – FOYER

    Jiří Ondra – David Hlaváč a kolektiv MVd. ZDARMA. Délka: představení je 30 minut.

    19.30 – ČINOHERNÍ STUDIO ÚSTÍ N/L – HAMLET JEMRTEV. BEZ TÍŽE – Velká scéna

    Ewald Palmetshofer. Po Klubu rváčů přichází Činoherní studio Ústí nad Labem s intelektuální fraškou! Vstupné: 150 Kč, studenti: 75 Kč. Délka představení je 60 minut.

    21.00 – AFTER PARTY – GAMA HOSPODA – KONCERT – SAIGON PROJECT + LEGENDARY BUCANEERS PRAHA – kapela Richarda Fialy, KUSKUSKLAN


    Komentáře k článku: Mostecké mizanscény (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,