Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Michal Vích

    (1952) Absolvent VŠE, ZUŠ (klavír, kytara, zpěv). V sedmdesátých a osmdesátých letech člen Recitační skupiny Vpřed. Složil hudbu k filmům Pražská 5, Oldův večírek, Kouř, Cesta z města, Cesta do lesa, Co chytneš v žitě. Spolupracoval s režisérkou a výtvarnicí Michaelou Pavlátovou. V roce 1994 byla, jako zahajovací projekt Divadla Archa, uvedena Opera La Serra, ke které složil hudbu a ve spolupráci s Jaroslavem Duškem napsal libreto. Od devadesátých let spolupracuje s básníkem Jiřím Weinbergerem. Z písní jejich kabaretních produkcí vzešla CD Povídá pondělí úterku, Ach ty plachty, Víte co leželo za městem a Ubývá mi mezer mezi zuby. V roce 2010 vydal autorské CD Povísně s texty upravených povídek českých literátů. V současné době vydává další autorské CD Nakoso.

    Co vás přivedlo k hudbě

    V pubertě jsem prožil pár nepříliš veselých okamžiků, ke kterým jsem se potřeboval z pohledu -náctiletého vyjádřit. Hudba mi byla nejblíž.

    Největší umělecký zážitek

    Sinfonietta Leoše Janáčka a Svěcení jara Igora Stravinského v podání České filharmonie. Nejde jen o provedení, ale především o sílu skladeb samotných.

    Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči

    Rád bych se sešel s Ludvíkem Aškenazym. Obdivuji u něj vážnost zlehčenou překrásným humorem a obráceně, humor se spodní nitkou vážnosti.

    Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěl zpracovat

    Ještě jednou bych se rád vrátil k muzikálové formě. Musela by v sobě mít trochu vážnosti. Dnešní muzikály jsou naprosto o ničem. Tomáš Vorel má jeden skvělý nápad na námět. Jen ho přemluvit, aby se pustil do psaní scénáře.

    Divadlo, výtvarné umění, literatura, film, hudba, které máte rád a kterým se naopak vyhýbáte

    Nejbližší je mi hudba spojená s divadlem a filmem. Nemám rád umění, které se nenápadně, plíživě přeměňuje v komerční.

    Historická či současná osobnost/divadelní postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

    Nejbližší je mi, dnes již, bohužel, historická osobnost – Václav Havel. Z žijících Ivan Vyskočil a Vladimír Merta. Vážím si jejich umu a občanských postojů.

    Nerozumím a nechci rozumět lidem, jako je Michal David, skupina Kryštof a jim podobným.

    Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

    Miluji lesní louky. Pro jejich svobodu, pestrost, otevřenost a zároveň tajemnost. V dnešním světě bychom si jejich existence měli vážit čím dál víc.

    Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešel

    Nechtěl bych nikdy dělat čistě komerční umění. Nechtěl bych se nikdy propůjčit politickým názorům.

    Umělecký sen

    Co nejdéle nalézat v hudbě nová vidění.

    Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval hudbě

    Byl jsem 35 let pedagogem, z toho 22 let ředitelem střední a vyšší odborné školy.

    Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

    Jistěže. Člověk jí ale nesmí propadnout, jinak by nebyl tím, kým je.

    • Autor:
    • Publikováno: 20. prosince 2016

    Komentáře k článku: Michal Vích

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,