Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Met: Verdiho opera Ernani v hvězdném obsazení

    Ernani má přehnaně spletitý děj, ale krásnou hudbou. V Met se hraje obnovená inscenace z roku 1984, kterou newyorská kritika shledala zastaralou a muzeální, ale z hudební stránky vynikající. Před HD obecenstvem vystoupí poprvé mladá americká sopranistka Angela Meadeová. Následuje překlad recenze z New York Times v plném znění a úryvek ze recenze San Francisco Chronicle.

    Ferrruccio Furlanetto jako Silva ve Verdiho Ernani FOTO MARTY SOHL/METROPOLITAN OPERA

    Jedna krásná dívka, houf nápadníků, a ten prastarý kazisvět, zvaný čest.
    Anthony Tommasini (New York Times)

    Kdyby někdo hledal dějově nejméně věrohodnou Verdiho operu, zvítězil by i přes silnou konkurenci jistě Ernani. Na osnově hry Victora Huga splétá Verdi melodramatický příběh o milostném čtyřúhelníku, zasazeném do Španělska 16. století, doby bouřlivých dějinných událostí. Ne dva, ale hned tři urození páni se ucházejí o krásnou mladičkou Elvíru: její strýc a poručník, stařičký španělský grand Don Ruy Gómez de Silva, panovačný španělský král Don Carlo, o němž byste se (mylně) domnívali, že má v této situaci navrch. Navrch má Ernani, který přišel během občanské války o svůj šlechtický titul i jmění a stal se uhrančivým vůdcem banditů.

    Tato raná Verdiho opera byla poprvé uvedena v roce 1844. Verdi příběh pojal jako rozmáchlé romantické drama se strhujícími sborovými výstupy a složitými vztahy mezi postavami. Toto dílo vyžaduje správné obsazení a v Metropolitní opeře se v něm představila čtveřice skvělých pěvců. Současný Ernani v Met je obnovená premiéra olbřímí tradicionalistické inscenace Piera Luigiho Samaritaniho z roku 1983, která byla naposledy provedena během sezóny 2007-2008. Na dirigentské místo se tentokrát postavil Marco Armiliato, který v nastudování Ernaniho prokázal plnou způsobilost, třebaže jeho provedení mělo i několik nevyrovnaných míst.

    V roli Elvíry se představila čtyřiatřicetiletá americká sopranistka Angela Meadeová – a to jen několik dní poté, co získala Beverly Sills Artist Award (s dotovanou finanční odměnou 50000 dolarů). Na podzim zpěvačka vystoupila třikrát v titulní úloze opery Anna Bolena, kterou Met uvedla původně pro Annu Nětrebko. Také za Elvíru sklidila Meadeová zasloužené ovace. V roli Elvíry prokázala tato umělkyně na vzestupu své mimořádné schopnosti.

    Meadeová má bohatý a průrazný hlas, který jako by nenuceně vycházel z celého jejího těla. Vysoké tóny se v jejím podání lehce nesly přes orchestřiště. Působivě zpívala rovněž jemně předená pianisima. Meadeová je zpěvačka, která si udržuje odstup a také v Ernanim byl její výkon zprvu zdrženlivý. V průběhu večera nabývala větší sebedůvěry a podařilo se jí zachytit patos, úzkost a bolest mladé ženy, obléhané ze tří stran silnými muži, z nichž jednoho zbožňuje.

    Sicilský tenorista Roberto De Biasio, který zpíval Ernaniho, má za sebou neobvyklou minulost. Léta se živil jako profesionální flétnista a pěveckou kariéru jako tenorista začínal až dlouho po svých třicátých narozeninách. V opeře debutoval v roce 2006 a v Met zpíval teprve vloni ve dvaačtyřiceti letech jako záskok za Ramóna Vargase v roli Gabriela Adorna ve Verdiho opeře Simon Boccanegra.

    Dmitri Hvorostovsky jako Don Carlo a Angela Meade jako Elvira ve Verdiho Ernani FOTO MARTY SOHL/METROPOLITAN OPERA

    Úlohu Ernaniho zpíval De Biasio s velkým zanícením i vkusem, jeho hlas je vřelý, silný a má mladistvý nádech. Pro roli prchlivého mladíka, jenž se zmítá mezi láskou k Elvíře a zároveň touhou po pomstě na Donu Carlovi, jehož viní ze smrti svého otce, má zpěvák i fyzické předpoklady. Je pohledný, mrštný, je však znát, že mu chybí léta jevištních zkušeností. V jeho zpěvu se místy se projevovaly čistě technické kalkulace. Ale i tak je pochopitelné, že je dnes o něj velký zájem.

    Jeho nezkušenost byla v ostrém kontrastu s výkonem operního veterána, basisty Ferruccia Furlanetteho v roli Silvy, který si chce vzít Elvíru. Jeho silný, temný, bohatě členěný hlas přednášel Verdiho hudbu oslnivě a lyricky zároveň. Barytonista Dmitrij Hvorostovský poprvé nastudoval roli Dona Carla. Po váhavém začátku se předvedl ve skvělém světle. Tessitura tohoto partu patří mezi vysoké polohy Verdiho rolí pro barytonisty a Hvorostovskému sedí velmi dobře. Jeho frázování bylo plynulé, libozvučné a sladké jako med.

    Pokud se chcete do této Verdiho opery plně pohroužit, musíte nejdříve uvěřit tomu, že postavy berou španělské pojetí cti smrtelně vážně. Ernani, kterého Silva zachránil před královou zvůlí, se zaváže, že si vezme vlastní život, kdykoli ho o to Silva požádá. Na konci opery, kdy se zdá, že všechno dobře dopadne a Ernani s Elvírou mají před svatbou, Silva, zžíraný nenavistí a chtíčem, vyžaduje, aby Ernani splnil svůj závazek – a ten se poslušně probodne dýkou.

    Avšak toto trio inspirovalo Verdiho ke krásným melodiím, které se prolínají s ponuře zdrženlivým doprovodem orchestru. A Angela Meadeová, Ferruccio Furlanetto a Roberto De Biasio své role zvládli opravdu skvěle.

    Závěrečná scéna z Verdiho Ernani FOTO MARTY SOHL/METROPOLITAN OPERA

    One Fair Maiden, an Army of Suitors and the Old Foil, Honor
    Anhonny Thommasini (New York Times, 4.2.2012)

    Operní hvězda na vzestupu Angela Meadeová v produkci Ernaniho v Met.
    Ronald Bloom (San Francisco Chronicle)

    /…/ V naší době nadměrně intelektuálních režisérů, složitých jevištních schémat a konceptuálních produkcí, které přemísťují operní příběhy do jiných časů a jiných lokalit, působí argument, že by se Verdi mohl občas hrát tak jako dříve, docela rozumně. A zvláště když v inscenaci exceluje tak výjimečná sopranistka, jakou je Angela Meadeová.

    Ernani v Metropolitní opeře je inscenace z roku 1983, která by se ale mohla v tomto nastudování objevit na jevišti kdykoli od padesátých let minulého století. Obrovité dveře, obrazy a schodiště mají vytvářet realistický obraz Španělska či Německa 16. století. Pěvci vcházejí, mávají pažemi, křečovitě spínají ruce a zpívají své arie způsobem, jemuž se v minulosti říkalo „park and bark“ („stůj a spusť“). Ale víte co? Představení obsazené vedle Meadeové barytonistou Dmitrijem Hvorostovským, basistou Ferrucciem Furlanettem a tenoristou Roberto De Biasiem bylo velice poutavé. Byl to pěvecký ohňostroj, který bohatě vynahradil dramatické nedostatky. /…/

    Rising star Angela Meade in Met Opera’s Ernani
    Ronald Blum, (San Francsisco Chronicle, 3.2.2012)


    Komentáře k článku: Met: Verdiho opera Ernani v hvězdném obsazení

    1. Pavel Trenský

      Avatar

      .UPOZORNĚNÍ

      Ačkoli v „Pod vložit komentář“ je uvedeno Jméno a příjmení povinné, můžete místo toho použít pseudonym: fiktivní jméno, zkratku apod. E-mail zůstává povinný, bez toho počítač nemůže komentář přijmout. Samozřejmě, vaše e-mailová adresa je přísně důvěrná. Vaše anonymita zůstává zachována.

      Anonymita diskusních příspěvků je světová norma, jíž jsme se zde přizpůsobili.
      .
      .

      25.02.2012 (13.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. pit

      Avatar

      Modernizovat, nebo nemodernizovat, to je otázka, kterou si klade každý operní producent. Jádro operního obecenstva je značně konzervativní, a to všude na světě. Jde na operu především za hudbou, a to zvláště za pěveckými výkony. Režijní pojetí mu není lhostejné, ale násilné režijní zásahy odmítá. Produkce Ernaniho v Met je zřetelně tradicionalistická, původně v ní zpíval dokonce Pavarotti. (Existuje i DVD této původní verse.) Jsou diváci, kteří viděli tuto produkci mnohokrát, ale přesto se jdou na ni podívat: a to hlavně proto, že je v novém obsazení. Jsou ovšem diváci, kteří chápou operu jako především divadelní, a nikoli jako čistě hudební tvar. A ti dávají přednost novým inscenacím, které vrhají na starou látku nový pohled. Není tajemstvím, že Met je zaměřena především na konzervativnější obecenstvo, i když se objevují i novátorské inscenace. Ze strašího repertoáru je to letos na př. La traviata, která bude vysílána na HD 14. dubna. Novátorské inscenace byly i Satyagraha a Kouzelný ostrov. Obě sklidili u české kritiky znatelný úspěch. Avšak ve srovnání s tradičním repertoárem.návštěvnost v česku v obou případech prudce klesla. Zatímco čeští operní kritici volají po novátoroských provedeních, obecenstvo jako jinde má svůj vlastní vkus. Pořad HD je kompromis, a snad ani není možné, aby tomu bylo jinak. A konec konců jde především o celkovou kvalitu: jsou dobré i špatné konzervativní podukce, a totéž se dá řící o produkcích novátorských. Každý z nás by mohl citovat řadu příkladů.
      Kam patří dnešní produkce Ernananiho, si každý posoudí sám.

      25.02.2012 (22.52), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. mika

      Avatar

      Příběh je směšný, ale kdyby se přesadil do naší doby, tak by asi byl už úplně neúnosný. Solisté byli skvělí. Obrátit se zády k takovému provedení by bylo třeba notné dávky snobismu.

      26.02.2012 (14.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. .....

      Avatar

      Zdejší ohlasy na vysílání HD této produkce najdete:

      http://www.metinhd.cz/blog/index.php?id=257

      27.02.2012 (0.26), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Pavel Trenský

      Avatar

      …anebo:

      http://operaplus.cz/verdiho-ernani-z-met-aneb-co-jeste-je-a-co-uz-neni-unosne/

      27.02.2012 (0.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,