Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2024

ročník 33
28. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Marka Míková: Islandské písničky

    Od země do země

    Od země do země

    Můžeš projít sněhem

    Můžeš projít ledem

    Můžeš projít nebem

    Ode mě k tobě

    Od tebe ke mně

    Je celá země

    Velrybí muž

    Velrybí muž

    Hledá ženu svou

    Tu jedinou

    Velrybu nádhernou

    Když najde ji

    Řekne jí:

    Budiž mou!

    A pak mořem plujou

    Plujou nad vodou i pod vodou

    Cestou společnou

    Nerozlučnou

    Až nakonec, až tam

    Kde spolu zahynou

    Buď harpunou, anebo náhodou…

    Liščí

    Nad hlavou září polární zář

    Voda, co padá, už není táž

    Dvě lišky bloudí nocí a tmou

    Po slepu hledá jedna druhou

    Najdou se, ztratí se, minou se, vrátí se…

    Vodopád a hvězdy nad hlavou

    Měsíc se prochází oblohou

    Podzemní láva a horké prameny

    Tohle je v ledu, tohle je v kamení

    Tajemství, sny a sladké toužení

    To trvá pořád, to se nemění

    Stříbrná vidlička a zlatý nůž

    Naber si, rozkrájej, ochutnej už

    Najdou se, ztratí se, minou se, vrátí se…

    Polární záře

    Kolikrát tě ještě spatřím, polární záře?

    Než naposled otočím list kalendáře

    A zavřu oči, tolik znavená

    Jen z dálky smát se bude ozvěna:

    Chichichichichi…

    Tak dej si hlavu ke mně do klína

    Tam se ti vždycky krásně usíná

    Já zavřu oči, tolik znavená

    Jen z dálky smát se bude ozvěna:

    Chichichichichi…

    Narvalové

    Z dávna a pradávna pod ledem cesty

    Po paměti a poslepu si je klestí

    Narvalové

    rohy už cvakají o sebe

    Narvalové

    ledy proráží

    míří do nebe

    Mihne se kdesi vzpomínka na dávné časy

    Myšlenka, touha, vzdech

    Některé cesty vedou tam a už ne zpět

    Některé jsou jak past

    Poslepu hledáš zas a zas

    Narvalové

    rohy už cvakají o sebe

    Narvalové

    ledy proráží

    míří do nebe

    Hádky a boje

    nepokoje

    Než zkřížíme meče

    život nám mezi prsty uteče

    Počítej své dny

    než narval ponoří se do hlubin

    a do tmy.

    Marka Míková

    (1959) Herečka, hudebnice (Plyn, Dybbuk, Zuby nehty), divadelní režisérka, autorka knih pro děti.


    Komentáře k článku: Marka Míková: Islandské písničky

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,