Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    24.2. – 12.3.

    24. února

    Brněnské Divadlo šansonu připravilo celovečerní pásmo písní a vzpomínek věnované Divadlu Semafor. Padesátiletou historií pražského legendárního souboru provedli diváky jeho zakladatelé Jitka MolavcováJiří Suchý.

    Zvučící temna nekonečna
    Ten domek je můj / ale jako by nebyl / Neumím mít / nebo věřit? // Tak cenné zdi / Co v nich minulo štěstí // i neštěstí… V prostorách Galerie Montmartre v Řetězové ulici v Praze se konal druhý z cyklu pěti večerů v rámci projektu Knihovny Václava Havla Jaro s Šestatřicátníky. V Literárním večeru Violy Fischerové nazvaném Svou Violu jsem naladil co možno nejhlouběji představila básnířka svou současnou tvorbu (především básně z připravované sbírky Domek na vinici – viz úvodní citát) v konfrontaci se svou téměř neznámou, zčásti ztracenou a nyní krok za krokem objevovanou z dívčích let, z éry Šestatřicátníků. Texty četla buď Fischerová sama, anebo její dívčí alter ego, studentka herectví na DAMU Marie Štípková. Literárně-historický úvod přednesl Martin C. Putna.
    hul

    Rakouské kulturní fórum v Praze uspořádalo večer s dílem Elfriede Jelinekové. Z jejích románů Milovnice, Pianistka a Vyvrhelové četla Valerie Zawadská.

    Na redakčním stole se objevila kniha veršů Stanislava Moši Víra má… (Co zaznělo na jevišti) z nakladatelství Větrné mlýny Brno. V bílém přebalu, se vzdušnou grafickou úpravou a decentními černobílými ilustracemi Jiřího Elišky, s předmluvou Drahomíry Vlašínové. Ukazují úspěšného divadelního manažera a režiséra jako lyrika okouzleného životem i slovy: Letí hvězda letí / první, druhá, třetí. / Nahoře si spolu hrají / a když skončí, zašeptají: / sbohem, sestro, krásný sen, / jedna z nás musí z kola ven…
    her

    Libidální avantgarda Hudební skladatel, klavírista, člen Agon Orchestra Michal Nejtek (mj. Vlaková opera Vratislava Brabence a PPU, scénická hudba k inscenacím A. Goldflama, J. Ornesta, J. Svobodové) vydal v triu s basistou Petrem Tichým (mj. Floex, spolupráce se zpěvačkou Feng-Jün Song) a bubeníkem Štěpánem Smetáčkem, kterého oslovují ke spolupráci např. Wanastasowi Vjeci, Lenka Dusilová či Aneta Langerová, u firmy Guerilla Records instrumentální CD soudobé avantgardní hudby nazvané Libido Trip. Sedmdesátiminutové album propojuje prvky současné vážné hudby s free jazzem, funkem, rock’n’rollem a místy se dostává až k hranicím syrové expresivity blízké industriálu.
    hul

    25. února

    TV glosář Neobyčejný melodram Nad dokumentem Zuzany Maléřové Neobyčejné životy zasvěceným herci Ladislavu Frejovi zůstává rozum stát. A to doslova. Nemůže se pohnout kupředu, dokud nerozluští záhadu: jak to, že takto upřímná zpověď neprobouzí kýžené emoce. Bez nich si totiž člověk připadá jako voyeur. Po většinu času hodinového snímku se Ladislav Frej z očí do očí svěřuje Zuzaně Maléřové jako u zpovědi ze všech svých životních hříchů a psychických strastí. Jenomže namísto intimního ticha zpovědnice tady okouní kamera a jejím prostřednictvím televizní voyeuři. Jistě – člověk nespadl z měsíce a ví, že lidé se rádi svěřují a těší se trápením jiných. Někteří dokonce veřejně činí pokání. Kde ale zůstala empatie, pochopení? Napadá mě jediné vysvětlení: zpovědnice Maléřová nemá vkus a cit pro míru. V jejím vidění světa životy těch druhých metamorfují v kýčovitá melodramata. Ona sama za to ani nemůže, kdo má ale potřebu pěstovat tento žánr v naší televizi? Že by jen paní Sledovanost? Na konci filmu se Ladislavu Frejovi dostane rozhřešení: přečte svůj dopis zesnulé manželce na pozadí zasněžené krajiny. Myslím, že další díly cyklu Neobyčejných životů nebudu riskovat.
    der

    V malém sále Divadelního ústavu připravila Teatrologická společnost přednášku Adolfa Scherla nazvanou K novějším inscenacím Händlových oper u nás i ve světě. Jejím obsahem bylo srovnání inscenací Händelových oper u nás a ve světě, náročnost jednotlivých produkcí a inscenace nastudované formou autentické interpretace.

    26. února

    Islám a divadlo Nakladatelství Jota vydalo další z dílů Encyklopedie Britannica, tentokrát věnovaný Islámu. Pečlivě zpracované téma mapující islámskou kulturu, její základy, historii i současnost se v celé jedné kapitole věnuje islámskému umění a okrajově i divadlu, jež není obvykle zmiňovanou součástí této kultury: Dramatická tradice v arabštině započala u hakawátí (vyprávěčů) a chajál az-zill (stínohry), jež si v kavárnách a dalších veřejných místech pravidelně utahovala ze slabostí politiků a úředníků. Psané texty pro oplzlé frašky egyptského očního lékaře Ibn Danijala z 1. století dokazují, že divadelní tradice již nějakou dobu existovala, začíná tato pasáž.
    hul

    Mimořádným představením Klapzubovy jedenáctky oslavilo Divadlo Minor šedesáté výročí založení. Oslavy jubilea se ponesou ve skromném duchu. Pro diváky jsme připravili společný přípitek po představení a výstavu o uplynulých šesti desetiletích naší scény, uvedla tisková mluvčí divadla Kateřina Dolenská.

    Ceny Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury letos mj. získali herec František Řehák, skladatel Richard Pachman, režisér Jan Sulovský a scenárista Vladimír Körner (cena za výjimečný počin v oblasti profesionálního umění).

    Městském divadle Most vyhlásili již pošestnácté Ceny diváka 2009: v ženské kategorii zvítězila Karolína Lišková za roli schovanky Denisy de Flavigny v muzikálu Mamzelle Nitouche. V mužské kategorii byl oceněn Jiří Kraus za roli Truffaldina v komedii Sluha dvou pánů v režii Petra Svojtky, která se navíc stala inscenací roku. Podle nových vítězů a jejich rolí budou opět slavnostně pojmenována dvě divadelní vína mosteckého vinaře Ivana Váni.

    Ve Studiu Ypsilon pokřtili Jiří Lábus a Pavel Nový knížku šéfredaktora tohoto listu Dvanáctkrát v hlavní úloze (Rozhovory z Divadelních novin) a – opožděně – román Jana Schmida Život v závorce aneb Prvobytně pospolná místa v Čechách.

    27. února

    Činoherní klub si připomněl 45. výročí svého vzniku. Přesně na den, kdy měl v roce 1965 v sále v ulici Ve Smečkách premiéru Smočkův Piknik, uvedlo divadlo po pětačtyřiceti letech inscenaci Syngeova Hrdiny západu v režii Ondřeje Sokola. U zrodu Činoherního klubu byli v polovině 60. let režisér a dramatik Ladislav Smoček, dramaturg Jaroslav Vostrý a herec a režisér Jan Kačer.

    Atmosféru nejostudnějšího období našich novodobých dějin – éru vykonstruovaných politických procesů z padesátých let – připomněli herci a studenti právnické fakulty rekonstrukcí soudní frašky s univerzitní profesorkou Růženou Vackovou. V prostorách porotní síně dnešního Vrchního soudu v Praze se sešlo početné publikum, aby si připomnělo jeden ze zločinů československé stalinistické justice. Projektu se zúčastnili herci Milena Steinmasslová, David Suchařípa a Jiří Kohout, v rolích svazáků a soudců z lidu vystoupili studenti právnické fakulty Univerzity Karlovy.

    28. února

    Za zásluhy o kvalitu a šíření české hudby čerstvě Českou hudební radou vyznamenané Collegium Marianum zahájilo festival Barokní podvečery. Koncerty se snaží navodit původní atmosféru hudebních setkání pražské uměnímilovné společnosti počátku 18. století a poodhalit nové souvislosti ve světovém repertoáru barokní hudby. Jubilejní 10. ročník festivalu se zaměřuje na odkaz velkých mistrů – J. S. Bacha, A. Caldary a J. D. Zelenky.
    her

    1. března

    Radoci podrobně První číslo revue Svět a divadlo s vročením 2010 přináší výsledky ankety kritiků o Ceny Alfréda Radoka (dočteme se, kdo jak v jednotlivých kategoriích hlasoval). Redaktoři periodika (Karel Král, Jiří Adámek a Jakub Škorpil) diskutují spolu na stránkách listu na téma Socialismus, revoluce a kapitalismus. O wroclawském festivalu Dialog referuje Jan Grulich, čtenáře časopisu (tentokrát orientovaného hodně na politické divadlo) může zaujmout i otištění hry Malgorzaty Sikorské-Miscuk Zmizelé Československo (v překladu Romana Sikory). Tradiční Kaleidoskop informuje o aktuálním divadelním dění ve Velké Británii, USA, Francii, Polsku a na Slovensku.
    br

    2. března

    V Brně začala přehlídka Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě. Je časově rozvržena do dvou měsíců a během devětadvaceti večerů nabídne v devíti brněnských kavárnách představení souborů nezávislé divadelní scény. Vystoupí např. divadlo Facka, Divadlo Líšeň, Malé divadlo kjógenu, Služebníci lorda Alfreda, Divadlo V karanténě, rodinné uskupení Šavgoč a soubor Divo4.

    Poezie zvuku a obrazu V pražském Divadle Archa vystoupila hvězda současné elektropopové hudební scény, britská zpěvačka, skladatelka a multiinstrumentalistka Imonem Heap, čerstvá držitelka Grammy za zvuk svého loňského alba Ellipse. Právě křehký, nástrojově barevný zvuk, osobně laděné texty a téměř divadelní projev uprostřed „niklovské“ scény (průhledný klavír, vedle něj bílý strom s mnoha zavěšenými cinkrlátky a vánočními světýlky) byly charakteristikami jejího osobitého koncertu. Před ním dala prostor i českému duu Lenka Dusilová (zpěv, kytara) a Beáta Hlavenková (klavír), jež nabídly písně ze svého projektu Eternal Seekers. Imonem Heap je osobnost, jež navazuje na intelektuální britské rockery typu Davida Bowieho a Kate Bush či Islanďanku Björk, jež konfrontují rockovou hudbu s poezií a výtvarným uměním. Je jednou z nejaktuálnějších akvizic současné nezávislé světové umělecké scény. Své jméno si totiž vydobyla mimo velké firmy pomocí internetu, kam dávala a dává své nahrávky a diskutuje s posluchači.
    hul

    3. března

    Česká předpremiéra filmové verze známého broadwayského muzikálu Nine slavnostně zakončila první ročník filmového festivalu Cinema Mundi, který proběhl od 24. 2. do 3. 3. v Palace Cinemas Velký Špalíček. Autor muzikálu, režisér a choreograf Rob Marshall, obsadil do hlavních rolí Daniela Day-Lewise, Marion Cotillardovou, Nicole Kidmanovou, Penélope Cruzovou a Sophii Lorenovou. Padesátiletý americký filmař, který se dlouho věnoval především divadlu (nominace na šest Cen Tony), debutoval před osmi lety Oscary oceněným muzikálem Chicago.

    4. března

    Firma JCDecaux odmítla vylepit na tramvajích reklamní nálepky na muzikál Pornohvězdy, které si objednal klub Roxy, kde se představení hraje. Kampaň byla zamítnuta s odůvodněním, že název Pornohvězdy by mohl nepřijatelným způsobem ohrožovat mravnost. Jako zadavatelé reklamy jsme na tento zákaz museli přistoupit a propagovat muzikál jinou formou. Proto budou po Praze jezdit tramvaje s nápisem Polnohvězdy. Všechna písmena R byla nahrazena písmenem L včetně přejmenování klubu Roxy na Loxy, uvedl tento klub v tiskové zprávě.

    Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi otevřelo novou expozici. Proměna nastala po dlouhých desetiletích také v bezbariérovém přístupu do Mydlářovského domu, i když v nově instalovaném výtahu hned jeden z prvních návštěvníků vernisáže uvízl. V přízemí je nově umístěna výstava inventáře kočovných loutkářů, v prvním patře ukázky loutek „od Ústředního loutkového divadla k Minoru“ a portrét výtvarníka Václava Kábrta, ve druhém patře výběr z klasických marionet a ukázky rodinných a malých loutkových divadélek.
    her

    6. března

    Opera Slezského divadla v Opavě představila galakoncert, jímž před půlrokem zaujala na japonském turné v Tokiu. Árie světových oper prostřídalo opavské nastudování japonské opery Yuzuru a ukázky z díla Bedřicha Smetany, jehož operu Dalibor opavští uvedli v Japonsku vůbec poprvé. Dirigoval Jan Snítil, vystoupili všichni sólisté opavského zájezdu s výjimkou Terezy Slupské, která v Japonsku poprvé zpívala Miladu.
    her

    8. března

    V pražském knihkupectví Franze Kafky začala akce Arnošt Lustig za pultem. Známý spisovatel tu až do pátku 12. 3. prodává sám sebe i knihy dalších autorů. V osmnáctém a devatenáctém století čeští spisovatelé chodili s krosnou po vesnicích, aby nezhynula čeština a aby prodávali svoje knihy. … V druhé polovině 20. století se Josef Škvorecký pokoušel o něco podobného – jen místo krosny si založil tiskárnu. V téhle tradici bych rád pokračoval, řekl Lustig. Ještě o víkendu ležel v nemocnici, kde bojuje s rakovinou, na knihkupeckou akci se však těšil: právě čtení, diskuse, komunikace se čtenáři mu prý pomáhají překonávat životní těžkosti.

    V pražském paláci Lucerna se v přímém televizním přenosu udělovaly filmové ceny Český lev. Nejvíce cen včetně té za nejlepší film roku pobral válečný Protektor, z herců akademici ocenili Kryštofa Hádka, Janu Plodkovou, Ladislava Chudíka a Danielu Kolářovou.

    • Autor:
    • Publikováno: 23. března 2010

    Komentáře k článku: 24.2. – 12.3.

    1. Václav Kozelský

      Profilový obrázek

      Dobrý den, prosím redakci o informaci o jménu autora hned prvního příspěvku z kroniky v DN č.6, který označil Jitku Molavcovou za spoluzakladatelku divadla Semafor. Děkuji. V. Kozelský

      27.03.2010 (22.08), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Mikulka

      Profilový obrázek

      Dobrý den, máte samozřejmě pravdu, je to chyba. Ten text ale nepsal žádný konkrétní autor, nepodepsané příspěvky jsou citace z tisku, které nám dodává bibliografie DÚ a při redigování to bohužel prošlo.
      Zdravím,

      29.03.2010 (15.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,