Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Kritické teze Josefa Hermana (No. 4/2019): Evita

    České Budějovice poprvé zažily velkou muzikálovou produkci uvedením Evity Tima Riceho a Andrewa Lloyd Webbera. Jihočeské divadlo si poprvé vyzkoušelo, jak v prostředí stálého divadla produkovat světový megahit.

    Evita se odehrává na konstrukci, symbolizující tribunu slávy (vlevo jako Evita Michaela Nosková)
    Foto Petr Zikmund

    Operety a klasické muzikály tu hrají dlouhá desetiletí tak, jak to bylo u nás zvykem od padesátých let, a jak takový repertoár dnes hrají některé operní soubory ve světě. Rocková opera Evita nakonec patří k provozně a interpretačně dostupnému repertoáru, českobudějovické nastudování je u nás už šesté a až na první v roce 1998 v pražském Divadle Spirála všechna vznikla ve stálých repertoárových divadlech (Brno, Ostrava, Plzeň, Studio Dva). I s licencí to zřejmě bylo jednodušší, k dispozici bylo schválené přebásnění Michaela Prostějovského, kvalitní, leč letité, chtělo by to už jednou změnu. Budějovičtí vystačili s vlastním operním sborem a operním orchestrem, což se promítlo do poněkud operně usedlého stylu. Když orchestr po děkovačce spustil “na odchodnou”, odvázal se daleko stylověji, razantněji, s větší energií než v samotném představení, které řídil, a provedení hudebně i nastudoval Martin Peschík.

    Michaela Gemrotová v jedné z rób Evity
    Foto Petr Zikmund

    Pro hlavní role najali pražské muzikálové matadory. Michaela Gemrotová (alternuje Michaela Nosková) titulní roli precizně odzpívala, ale její soprán nemá pro Evitu potřebné spodní polohy a je pro tento part trochu úzký. Okouzlující ženu odehrála s převleky do několika okázalých šatů, precizně, ale jaksi vnějškově, jak je zřejmě zvyklá z Divadla Broadway a Janečkových produkcí v GoJa Music Hall. Peróna na úrovni zazpíval Oldřich Kříž, v Budějovicích dobře známý operní barytonista (alternuje další operní pěvec Josef Škarka). Gemrotová i Kříž  lavírují mezi operou a muzikálem. Jen komentátora a glosátora Che obsadili neoperním zpěvákem se zkušeností z pražských muzikálových produkcí, českobudějovickým rodákem Lukášem Randákem (alternuje též neoperní Lukáš Adam) a jeho přirozený jevištní projev razantně kontrastuje se všemi ostatními.

    Lukáš Randák jako věcný glosátor Che
    Foto Petr Zikmund

    Ani v režii přizvaný muzikálový specialista Lumír Olšovský nic objevného nevymýšlel, zaranžoval spíš statické situace dle původní režie Harolda Prince, ostatně jako všude, tady možná i s ohledem na operní základ inscenace a širokoúhlé jeviště sálu Metropolu. A dbal na herecké detaily, pokud to šlo.

    Evita stoupá k úspěchu – Michaela Gemrotová
    Foto Petr Zikmund

    Divadlu Metropol pro takovou produkci chybí propracovaná zvukařina, možná technologie, možná zkušení zvukaři, nejspíš obé. Spojením nenazvučeného orchestru s nedůsledně nazvučeným sborem a sólisty s mikroporty vede k nekompaktnímu jakoby zředěnému zvuku, jaký pamatuji z karlínských produkcí v osmdesátých letech. To je víc konstatování než kritika, tohle vycizelovat je práce na léta a velký balík peněz. Stejné platí pro jevištní a světelné technologie.

    Oldřich Kříž v roli Perona
    Foto Petr Zikmund

    V rámci možného vznikla dobrá inscenace, která rozšířila divadelní nabídku Českých Budějovic. Nicméně zázrak se čekat nedal a také se nekonal. Kdyby mělo Jihočeské divadlo programově nabízet i světové velkomuzikály, jen se svépomocí a operními produkčními zkušenostmi nevystačí.

    Jihočeské divadlo České Budějovice – Tim Rice, Andrew Lloyd Webber: Evita. České libreto Michael Prostějovský, režie Lumír Olšovský, hudební nastudování a dirigent Martin Peschík, choreografie Lukáš Vilt, scéna Ondřej Zicha, kostýmy Veronika Hindle, light design Petr Baštýř, Sound design Mikuláš Malhocký, sbormistr Martin Veselý. Dětský pěvecký sbor Jitřenka, balet, tanečně pěvecká company a sbor Jihočeského divadla. Premiéra 29. března 2019 v DK Metropol.


    Komentáře k článku: Kritické teze Josefa Hermana (No. 4/2019): Evita

    1. Tomáš Studený

      Avatar

      Jen malá faktická poznámka –
      i orchestr byl samozřejmě zvučen. Nepopírám, že jsme se potýkali s mnoha zejména technickými limity.

      08.04.2019 (18.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        No taky mi to napadlo,
        ale slyšet to pořádně fakt nebylo. Je mi líto. Víte, doufám, co mám na mysli, že holt k opravdu precizní muzikálové produkci potřebujete leccos domyslet a dodělat. Ale držím vám palce i v muzikálu, a nepomohu vám falešnou chválou všeho.

        08.04.2019 (18.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

        • Tomáš Studený

          Avatar

          Tomu rozumím
          a ani bych nic takového neočekával. Chtěl jsem to jen maličko upřesnit, aby nedošlo k mylnému dojmu, že kapela hrála zcela bez nazvučení.

          10.04.2019 (18.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,