Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Křídla Afriky nad Českem 2019 (No. 3)

    V pondělí pokračoval festival Tvůrčí Afrika projekcí filmu mauretánského režiséra Abderrahmana Sissaka Timbuktu, který vznikl v roce 2014 ve francouzsko-mauretánské produkci. Ve stejném roce byl uváděn v hlavní soutěži MFF v Cannes (zde), kde získal cenu ekumenické poroty, a v červenci téhož roku byl promítán i v sekci Horizonty na MFF Karlovy Vary (zde).

    Snímek vzbudil velký ohlas. Byl nominován na Oskara v oboru neanglicky mluvených snímků i na obdobnou cenu britské filmové akademie a byl vahlášen nejlepším africkým snímkem roku na cenách 11th Africa Movie Academy Awards. Časem získává stále větší kritický respekt. V roce 2017 jej dokonce kritici amerického deníku The New York Times zařadili na dvanácté místo mezi pětadvaceti nejlepšími snímky 21. století, jež si činí nárok stát se klasickými (více zde).

    Popisovat tedy tento snímek či psát kritiku nemá myslím cenu. Na internetu lze najít řadu reflexí od filmových fandů po fundované kritiky. Snímek je silný jak tématem tak zpracováním. Zabývá se situací v západní Africe (ve státě Mali) ve městě Timbuktu a jeho okolních místech a vesnicích v době, kdy je ovládli bojovníci tzv. Islámského státu a zavedli zákon šaría. Sledujeme tragické osudy několika jedinců a rodin, skrze něž můžeme nahlédnout do nitra tohoto starobylého města, jeho obyvatel, kteří jen útrpně přijímají (či spíše nepřijímají) tyto samozvané muže se samopaly, kteří celé město a jeho okolí ovládají. Film je natočen vytříbenou estetikou, je plný nádherných obrazů města a jeho okolí, v něm žijících lidí, zvířat i písečných dun včetně velkého sladkovodního jezera, kde se odehraje ústřední tragická situace, jež v podstatě s islámským státem nemá nic společného, jež však právě onou politickou zvůlí eskaluje.

    Kidane (vlevo) jde zjistit, co se stalo, a v hádce rybáře nechtěně zabije. Foto archiv

    Malý, dvanáctiletý pasáček, sirotek Issan k němu chodí napojit malé stádo krav. Jedna z nich, kterou má chlapec nejraději, se ale najednou rozeběhne a roztrhá sítě rybáři Amadouovi, který ji přitom zabije. Nešťastný chlapec se stěžuje svému otčímovi Kidanovi, majiteli stáda, který poklidně žije s ženou Satimou a dcerou Toyou v malém přístřeší na nedalekých dunách. Kidane jde zjistit, co se stalo, a v hádce rybáře nechtěně zabije. Podle zákona šaría za to musí dát rybářově rodině čtyřicet krav (sám měl sedm) a – pokud mu rodina neodpustí – je popraven. To se další den ráno stane. Současně sledujeme řadu dalších tragických situací a osudů, mj. pronásledování mladých lidí za hraní hudby, nucení žen nosit vedle zakryté hlavy i zakryté ruce nebo ukamenování milenecké dvojice (film je volně inspirován skutečnou událostí, kdy v roce 2012 došlo v malijském městečku Aguelhok k ukamenování muže a ženy proto, že spolu žili a měli děti, aniž byli řádně sezdáni). Jako bychom sledovali antické či shakespearovské drama, kde politika je pouze součástí osudových zvratů v životech hlavních postav, byť jejich tragická vyústění dotváří a završuje. Snímek je emotivně působivý se silným dramatickým nábojem. Při jeho sledování si člověk vybaví Passoliniho filmy Oidipus král a Médea. I v nich poušť a spalující Slunce hrají důležitou – stylotvornou – roli v silných dramatických příbězích. Není divu, že se snímek Timbuktu objevil na divadelním festivalu.

    Kibera. Foto Donwilson Odhiambo

    Součástí večera byla i prezentace výstavy barevných fotografií Donwilson Odhiambo, jež pořídil v  jednom z největších slumů v Africe – Kibeře – na jihozápadním okraji keňského hlavního města Nairobi. Autor se v Kibeře narodil a vyrostl. Život v těžkých podmínkách bídy a chudoby se snaží zachytit spíše pozitivně, bez surových sociálních apelů, spíše v jeho barevnosti, záblescích radosti a v pestrosti. Jako fotograf je řazen k nadějím současné africké fotografie. Jeho snímky se účastnily výstavy African Photojournalism Database pořadané World Press Photo v New Yorku  a výstavy Lumix na Festivalu for Young Photojournalism v Hannoveru.

    Facebook festivalu Tvůrčí Afrika: zde

    ///

    O filmu Timbuktu si zajímavou úvahu můžete přečíst zde:

    A Movie That Dares to Humanize Jihadists

    Recenze (v angličtině) najdete např. zde:

    Defiant song of a nation in peril

    A cry from the heart

    An eloquent and complex Malian j’accuse

    Timbuktu (Abderrahmane Sissako, France/Mauritania/Mali)

    ///

    Více o festivalu na i-DN:

    Tvůrčí Afrika


    Komentáře k článku: Křídla Afriky nad Českem 2019 (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,