Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Košer dialog nejen o gay lásce

    Vůči agenturním inscenacím mívám většinou nedůvěru. Netvrdím, že je to spravedlivé a že to vyvěrá z příliš obsáhlé empirie, ale do mysli se vtírá předpoklad, že se jedná většinou o komediální tutovky, pořízené se známými herci za nepříliš vysoké náklady.

    Ross je  k osamělému starému pánovi Greenovi „odsouzen“ chodit na výpomoc. FOTO archiv FDA

    Reprízu Návštěv u pana Greena (Visiting Mr. Green) – představení Agentury FDA v pražském Divadle Rokoko – jsem absolvoval dlouho po premiéře a setkal se s kvalitním hereckým dialogem v pečlivé a citlivé režii filmaře Vladimíra Michálka. Hra amerického dramatika Jeffa Barona akcentuje témata židovské i homosexuální minority („trampoty“ s obojím zná autor z vlastní autopsie), patří k textům výsostně politicky korektním a má poněkud nabádavý, výchovný akcent. Obsáhle vysvětluje především gay-problematiku s celou plejádou odpovědí na otázky, které může téma probouzet. K prospěchu vyznění přispívají velmi živé, nikoliv „papírové“ kreace obou protagonistů, Stanislava Zindulky v roli pana Greena a Matěje Hádka, který ztvárnil třicátníka Rosse.

    Přinesl jsem vám lahůdkovou košer polévku od Fina a Schapira. Jestli ji chcete jíst, jezte, jestli nechcete, nejezte. FOTO archiv FDA

    K osamělému starému pánovi je Ross „odsouzen“ chodit na výpomoc, protože kvůli rychlé jízdě je spoluviníkem nehody, která pana Greena – ale částečně i jeho vinou – na ulici potkala. Celkem nic se mu nestalo. Ross za ním začíná docházet, trochu nevrlý stařík se zprvu brání, ale pak si na vcelku pozorného mladého muže začíná zvykat. (Ross: Přinesl jsem vám lahůdkovou košer polévku od Fina a Schapira. Jestli ji chcete jíst, jezte, jestli nechcete, nejezte.) Ross tedy donáší především potraviny a také se – bez úspěchu – nabízí, že ovdovělému panu Greenovi poklidí. Příslušnost ke stejnému etniku se nevyjeví hned, ale postupně. (Green: Vy jste Žid? Ross: Kdo vám řekl, že nejsem?) Oba muži se spřátelí. Green vypráví láskyplně o své zesnulé manželce i o tom, že je bezdětný, začne se zajímat i o Rossovo soukromí. Padne ovšem kosa na kámen. Starý pán, i v rámci přísné židovské víry, odmítne akceptovat Rossovu menšinovou sexuální orientaci. (Green: Říkám vám, takhle to Bůh nechtěl. Ross: Vy si vážně myslíte, že Bůh chce, abych žil sám? Green: Ne. Chce, abyste žil se ženou). I přes zásadní rozpory v této otázce přátelství obou mužů – lehce pochroumané – trvá. V dobře fabulačně rozvržené hře se brzy dozvíme, že Green není bezdětný, ale že jeho dcera Ráchel, která si vzala za muže „góje“, pro něho tím pádem zemřela.

    Vy si vážně myslíte, že Bůh chce, abych žil sám? FOTO archiv FDA

    Víc už z děje prozrazovat nebudu, na zájezdech i při hostování v pražském Rokoku nadšeně aplaudovaná inscenace rozhodně stojí za zhlédnutí. Zindulkův Green je ve své zaťatosti a nabručenosti velmi přesvědčivý. Jeho postupné „roztávání“, kombinované s občasným zpětným zakaboněním, působí velmi autenticky. I pod drobnými gesty je cítit výbušnost muže silných vášní, které stáří neoslabilo. Hádkův Ross se ve svém partu pohybuje přirozeně, nenajdeme tu ani stopu po karikatuře „čtyřprocentního“ chování. I repliky, které by mohly být obsaženy v zevrubně vysvětlující publikaci o homosexualitě, sděluje nenásilně, jen s lehce zjitřenou citovostí.

    Ano, i v agenturní nabídce divadelních inscenací existují rozdíly a lze si mezi nimi vybrat inscenačně sice standardní, ale herecky kvalitní „kousek“.

    Hodnocení: @@@ 1/2

    Agentura FDA – Jeff Baron: Návštěvy u pana Greena. Přeložil Benjamin Kuras. Režie Vladimír Michálek, scéna Jiří Hlupý, kostýmy Katarína Hollá. Premiéra 26. dubna 2011. (Psáno z reprízy v Divadle Rokoko v Praze 30. října 2012.)

    • Autor:
    • Publikováno: 8. prosince 2012

    Komentáře k článku: Košer dialog nejen o gay lásce

    1. Jiří T.

      Profilový obrázek

      Jaký je rozdíl mezi agenturním divadlem a „řádným“ kamenným?
      Možná ve státních a jiných veřejných dotacích. Pokud je dobrý titul, herci, režisér – není proč ohrnovat nos. Určitě to dopadně lépe než v Divadle pod Palmovkou či na Vinohradech!

      10.12.2012 (15.50), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Ano,
      divadelní pojmosloví je věčný problém, na jehož řešení nelze – v zájmu kvalitní komunikace – nikdy rezignovat.
      Pojmenování agenturní divadlo nebo agenturní skupina je de facto historické, nic takového již – v původním slova smyslu – neexistuje. Za „normalizace“ se tím myslelo profesionální divadlo (skupina), které „pokrývala“ některá z krajských uměleckých agentur (popř. celostátní PRAGOKONCERT), které na jejich zřizovaní měly monopol – kdo nebyl pod agenturou, nemohl profesionálně hrát, byla to forma ideologického dohledu a cenzury.
      V Praze to byla agentura PKS a „její“ skupiny, např. Divadlo bez opony, Divadlo Strýčka Jedličky, Divadlo na okraji. Někteří Pražáci se utíkali pod křídla SKKS (středočeská a.).
      Jakkoli ostré hranice mezi významy pojmů, s nimiž se pracuje ve sféře umění, existují málokdy, právě v tomto případě lze užívat pojmenování dosti přiléhavá, obecně (shodně) srozumitelná:
      Statutární divadlo – instituce, která má v základu statut vydaný státem, krajem, městem či městskou částí; ten zavazuje zřizovatele k tomu, aby divadlo financoval. Zřizovatel jim zpravidla pořizuje i stálý prostor, můžeme je tedy označit i jako „kamenná“, jakkoli mezi ně patří i Divadlo Na zábradlí, Studio Y nebo Divadlo S+H.
      Ostatní divadla jsou nestatutární a můžeme je dále dělit na pevná (chcete-li, rovněž „kamenná“), divadla se stálým působištěm (např. Semafor, Divadlo Bez zábradlí, Divadlo Na Fidlovačce, Malé vinohradské divadlo, Divadlo na Jezerce, Divadlo Ungelt) a AMBULANTNÍ (kočovné) skupiny (např. Continuo, Športniky, Buchty a loutky – jakkoli v posledních letech našly domicil ve Studiu Švandova divadla).
      Sem patří zřejmě i shora zmiňovaný soubor Agentury FDA.

      16.12.2012 (19.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,