Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2019

ročník 28
26. 11.–9. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Když je v Praze Fringe (No. 5)

    Atomovou aféru (Nuclear love Affair) v provedení newyorského souboru Built for Collapse předcházela senzační pověst. A tak jsem se na ni do Divadla Na Prádle vypravila.


    Dvojice Sanaz Ghajarrahimi a Ben Hobbs jako autoři a režiséři vytvořili příběh mapující v jednotlivých zastaveních vývoj Ameriky od poválečné doby až do konce 60. let a poukazující na to, jak si lidstvo s lehkým úsměvem (či úšklebkem) na rtech neustále pod sebou podřezává větev. Navzdory tomuto dosti skeptickému pohledu na svět jde o barvitou multimediální show plnou krásných, pohybově zdatných mladých lidí. Atomová bomba z názvu není jen symbolem, ale i hlavním tématem, resp. součástí ústředního tématu. Celkový zážitek tak samozřejmě umocní znalost historických událostí z období studené války a ikon americké kultury a showbusinessu té doby.

    Mezi nejpozoruhodnější výstupy představení patřil boxerský souboj Ameriky a Ruska o Kubu. FOTO archiv Prague Fringe

    Na počátku se rozezní hudba Rolling Stones. Na scénu vstupují bíle oblečené postavy mužů a žen. Muži v pracovních kombinézách, ženy v baletních sukýnkách. Vypadají jako postavy z nějaké sci-fi. Poté přeskočíme zpět na konec 40. let k tématu atomové bomby. Proslavená kuchařka Julia Childs (známe ji v interpretaci Meryl Streepové z filmu Julia& Julia) prezentuje recept na upečení dortu“ atomového vítězství“, který se v dalším ději stane hlavní rekvizitou. Odtud se rozlévají praménky příběhů, které souvisejí s vývojem Ameriky od 40. do konce 60. let a dotýkají se ikon i traumat tzv. amerického snu. Na jedné straně dokumentární záběry – shození atomové bomby na Hirošimu a následující hrůza, projev 33.prezidenta USA Harryho Trumana, který stál u zrodu studené války, masové pouliční protesty. Na druhé straně groteskně až vaudevillově pojatý příběh točící se kolem zrodu atomové bomby, manželů Rosenbergových a konfliktu, v jehož centru mezi USA a Ruskem stojí Kuba. Jako symboly doby, jež propojují svět showbusinessu s politikou, prochází celým představením postava Charlie Chaplina (Vincent Santvoord) představující obyčejného človíčka, zmateného dobou a událostmi, a Marilyn Monroe (hraje ji Ben Hobbs) ve svých typických bílých rozevlátých šatičkách s vlasy tak  žlutými jako na slavných obrazech Andyho Warhola. Neustálé mísení dokumentárních pasáží s groteskou vytváří zvláštní, chvílemi zábavnou, chvílemi trochu banální směs pitoreskních situací. Drastická nadsázka, s kterou jsou pojímány jak poprava Ethel Rosenbergové na elektrickém křesle nebo drogová smrt Marilyn, mísí odzbrojující smích s mrazením v zádech. Mezi nejpozoruhodnější výstupy představení patřil boxerský souboj Ameriky a Ruska o Kubu. Boxeři měli rukavice v barvě vlajek obou národů a vnadná tanečnice s kubánským doutníkem mezi nimi kroužila se vší koketností a pak byla z obou stran znásilněna…

    Marilyn Monroe ve svých typických bílých rozevlátých šatičkách s vlasy tak  žlutými jako na slavných obrazech Andyho Warhola. FOTO WordPress.com


    Komentáře k článku: Když je v Praze Fringe (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,