Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Když…

    Slovo když je vždycky, téměř vždycky, špatnej začátek. To podmiňování je skoro podminování – všeho.

    O kdybych se vůbec zmiňovat nebudu. To už je úplná kravina.

    Ale kdybyste nebo kdyby jste – mně je to buřt – si včera koupili dvě lahve, zbyla by vám dneska ta druhá…

    Neaplikovat (to je ale blbý slovo!) na ženský. Kdybyste si, pane, vzal dvě dcery a pak ta jedna zhebla, zůstala by vám ta druhá (nebo první?), kterou jste, pane, vlastně nechtěl. A to by pak bylo peklo. Proto sv. Pavel říkal, za dob toho J. K., že je člověku lépe zůstat sám. Sám za sebe asi myslel. Sám je řecky auto. Takže sám v autě by se dalo po těch letech říct. Sám si řídím a sám se v tom svým autu… atd.

    Měkce slovansky převyprávěno: sám si vařím, sám si peru. Nevím teď, jak se řecky řekne peru. Ne peru se, ale peru si.

    Jsou zrovna Velikonoce, ale to nic neznamená. Možná by se to dalo brát jako doba očišťování. Sám sebe vyprat nebo omýt? V angličtině by to znělo: sám sobě jsem si dneska urobil washing machine. Nebo nevím. Vrátíme se raději k tomu nakupování. Jedno pivo teď a druhý potom. Na vyrovnání.

    Příměr k těm nevěstám je špatnej. Všechno se v životě lidským úplně nepovede. Pánbůh byl spokojenej s kytkama i s plazama, ale s tím Adamem si nebyl úplně jistej. A tak si dal den pohov. Pauzu. Pánbůh sám sebe nestvořil, ale kdyby (zas to kdyby) se stvořil dvakrát, měl by se s kým hádat nebo tvořit – něco. Třeba toho člověka k podvobrazu svýmu. Tedy imago.

    To se anglicky říká: Dovedeš si to vůbec představit? Nedovedu, odpověděl by ten Pánbůh #2.

    Dva bohové je až dost. Tři je blbost. To už zavání křesťanským trismatem. Tři flašky si teď koupit. To je až do středy nebo střetu s tím tejdnem tvoření, stvoření a dvoření se třem nevěstám. Dvě špatně vyvolený nebo vyvalený je až dost.

    Co s tou třetí – to je Nemesis = zkáza = vykoupení = návrat.

    Plnej pytel flašek, plnej pytel.

    A není mu konce. Tomu pytlovi.

    Sám jsi pytel i stvořitel toho pytla.

    Sám sobě kurvou, sám sobě zrcadlem pokurveným, by mohl říkat ten Pánbůh #1.

    Jdu si vyprat – tedy očistit – zasviněný svršky (jak pokrytecký – spodky by se mělo říkat) – Pascha – tedy pašije…

    P. S.: Jak jsme zpívali s Mejlou Hlavsou a těma dalšíma přímo nad Niagarou: Komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci…


    Komentáře k článku: Když…

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,