Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kde vzít ředitele a nekrást

    Získat dobrého ředitele zřizovaného divadla je skoro nemožné. Proč nejsou? Protože přes dvacet let se ředitelé dosazovali z partajních kanceláří a zmanipulovanými veřejnými konkursy. Protože se, až na výjimky, ředitelská místa velkých divadel rozdávala coby trafiky. Vezměme si Ústí nad Labem – kdyby před časem obsadili post ředitele Severočeského divadla věcně, a nikoli politicky, možná si nemuseli střihnout na kabát z ostudy s Činoherním studiem, mohli se opřít o odborníka.

    Až z nedostatku adeptů se prosadilo tzv. uzavřené výběrové řízení. Poprvé v pražském i brněnském Národním divadle: za nominace byli odpovědni konkrétní odborníci, za jmenování Jana Buriana a Martina Glasera politikové. Tak to má být. Stejně vypsali konkurs na ředitele Jihočeského divadla v Českých Budějovicích – vyžádali si od několika odborníků navrhnout dva adepty, s nimiž budou brzy jednat o angažmá.

    Kdežto v Plzni, soudě podle veřejných informací, pod nálepkou uzavřeného výběrového řízení zase všichni členové komise odborně navrhovali i politicky rozhodovali, aniž pro to a ono byli ti a oni kompetentní. Prakticky stejná výběrová komise nejprve v otevřeném řízení odmítla Martina Otavu, v následujícím uzavřeném ho vyzvala k účasti a snad jednomyslně prohlásila vítězem – to mi hlava nebere! Nic proti Otavovi, podivuji se pouze procesní logice a vachrlatému mandátu, který řediteli radnice poskytla. Stejný guláš asi budou vařit v Liberci, odkud právě Martin Otava odešel do Plzně – inu, kde vzít a nekrást! Lze se divit, že si vážní adepti, najdou-li se, snaží obšlapat ředitelské angažmá mimo takový konkurs?

    Pokud chceme divadla oživit třicátníky čtyřicátníky, a měli by už ředitelovat, nezbývá než zčásti rezignovat na důležitou podmínku předchozí řídící praxe – kde by k ní v našich poměrech přišli! A vyhledávat adepty v příbuzných profesích.

    Nejobtížnější ovšem je mladé racionální vzdělané lidi s rozhledem přesvědčit k tak hazardnímu kroku, který jim může zkazit kariéru – však známe schopné ředitele, které vyhazov a očernění profesně zničilo, přitom by ještě mohli hodně pomoct. Nabídnout těm odvážlivcům lze pouze možnost dát věci do pořádku a realizovat svou vizi divadla, umělecky, produkčně, společensky. Čekají je zkostnatělé soubory, odboráři vystresovaní z existenční bídy, podfinancované rozpočty, věci neznalí zastupitelé a radní, jimž si na ně budou chráněnci důležitých stěžovat. Nedostanou pracovní smlouvu a mohou je na hodinu vyhodit a zničit, jak jsem připomněl.

    Proč asi se schopní mladí nehrnou na ředitele velkých divadel?


    Komentáře k článku: Kde vzít ředitele a nekrást

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,