Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kauza Vinohrady II

    V Divadelních novinách č. 6/2012 jsme uvedli reportáž Roztomilý despota přichází. Byly v ní použity části rozhovorů s  úřadujícím ředitelem Divadla na Vinohradech Jindřichem Gregorinim a Janem Vedralem, jenž bude od září dramaturgem tohoto divadla. Jelikož se domníváme, že sesbíraný materiál by mohl zaujmout investigativní divadelní nadšence, přinášíme na i-DN hrubé záznamy obou rozhovorů.

    Rozhovor s Jindřichem Gregorinim

    Ředitel DnV Jindřich Gregorini FOTO Archiv

    V Töpferově koncepci je psáno, že bude moci zasahovat do příští sezóny?

    Zní to takto: Odstupující vedení vyjde novému řediteli rozumně vstříc v případě těch titulů, jejichž inscenace jsou plánovány od ledna 2012 do června. Od toho se vše odvinulo. My jsme byli 21. února spolu na radě, kam jsme šli ale oba zvlášť. Pan primátor mi poděkoval a daroval knihu a kytku a já slíbil, že udělám vše proto, aby nám ten štafetový kolík při předání neupadl, někdo mě i pak citoval. Pak šel na radu Tomáš a jednomyslně jej schválili. Podobné to bylo ostatně už ve výběrové komisi (9 ku 1); o Stropnickém se rozhodli nehlasovat. Řeči o politické manipulaci jsou liché, to by to muselo být třeba 6 ku 4. 9 ku 1, to nejde.

    Politické manipulaci taky nevěřím…

    Čekali jsme tedy v předsálí a Tomáš mi řekl: Hele, toho Amadea nedělejte. Protože my si pana režiséra vážíme, ale jeho poetiku v našem divadle nechceme. Dobře, Tomáši, co ale uděláš, když tvé přání nebudeme respektovat? Tak to 1. září stáhnu. To se stalo 21. dopoledne, ve dvě hodiny jsem to sdělil uměleckému šéfovi. Pak jsem to volal Vladimíru Morávkovi, Danu Dvořákovi; Sylvu Hanákovou (kostýmy) jsem chytil až ve středu ráno. Od Stropnického jsem dostal sms: Domnívám se, že to musíš sdělit okamžitě Vladimírovi a sám zaujmout jasné stanovisko. Morávek mi řekl, já už to od Martina vím, je to smutný…

    V tuto chvíli jste se asi měl obrátit i na vašeho zřizovatele, ne?

    Obrátil jsem se. Na radního přes kulturu, pana Václava Novotného, a řekl jsem mu, že jsme se dostali do této prekérní situaci. Že Töpfer to může vyslovit jen formou přání, nicméně nás ujistil, že když mu ho nesplníme, že titul 1. září, kdy nastupuje do funkce, stáhne.

    To je pěkná výhružka.

    Nebo sdělení, Tomáš už je takový.

    A co radní?

    Říkal jsme mu: když to neudělám, nestáhnu, tak tady soubor bude zkoušet na pět repríz, ten projekt bude možná stát až půldruhého miliónu. Nechtěl jsem, aby tady soubor dva měsíce dřel pro pět repríz a navíc nám chybí circa 4 milióny v provozních penězích.
    Myslíte, že by Töpfer Amadea stáhl, i kdyby měl stejný úspěch jako Cyrano?

    Cyrano se divácky povedl.

    Ptám se i proto, že jde podle mě o estetickou cenzuru. Višňový sad i Ženitba měly průměrnou návštěvnost, žádný propadák, Cyrano má vyprodáno, takže ekonomické hledisko odpadá. Tu ideologickou si jistě i Töpfer z Ústí pamatuje.

    Dneska jsem dostal dopis od Ondřeje Černého, že jsme hrubým způsobem porušili elementární pravidla profesionální etiky, že to se nedělá… Já bych pohrdal prací druhých, kdybych to nechal dozkoušet a Töpfer to stáhl. Musel jsem se rozhodnout.

    Nestálo to za trochu rizika, že by ten krok neudělal? Stáhnout úspěšnou inscenaci?

    Četl jste kritiky na Rusalku? Nemuselo se to zdařit, aby to byl úspěch. Tak jsem se už rozhodl. Nesouhlasím jedině se Stropnického vyjádřením, že jsem se rozhodl bez porady s uměleckým vedením, což není pravda. Sešli jsme se 27. i s Tomášem, který jim zopakoval, co mi řekl týden předtím.

    Trochu jsme zamluvili, jak reagoval radní přes kulturu…

    Bere to tak, ať si děláme, co uznáme za vhodné. Říkal jsem, že musím riskovat těch půldruhého miliónu v době, kdy nám chybí. Anebo čekat, až on udělá své rozhodnutí. Ale Tomáš je natolik zručný, aby připomněl, že avizoval už v únoru, abych to stáhnul, jinak jen splnil své slovo. Pan radní mi řekl, že nemám o čem přemýšlet. Já můžu souhlasit, že mé rozhodnutí je neetické atd. Souhlasím i s Ondřejem Černým, ale rád bych věděl, jak by se zachoval, kdyby měl před sebou v červnu Wilsona a věděl, že od září tam bude třeba zpátky Dvořák, nebo kdoliv jiný. A byl by ve stejné situaci. Měsíc před zahájením zkoušek. Jiná situace by byla, kdyby Amadeus už byl rozezkoušený. Já jsem se takto rozhodl a kromě několika lidí, cítím ke svému stanovisku ze souboru spíše souhlas. Kromě toho je tam ještě jiný problém, devět našich členů souboru a čtrnáct hostů, pět operních zpěváků. Samozřejmě, že Rekviem lze pustit i z pásku… Což u Cyrana bylo podobné. Takto ale Morávek pracuje, Töpfer přichází z divadla, které není bohaté.

    Ale právě proto se tak těší sem, ne?

    Já vím. Ale i proto by to byl další důvod, proč by Amadea stáhl. Teď už se ale dostáváme do nižšího patra celého problému. Provozně technického, produkčního. Morávek chce velké plátno, to je jiný problém. Ale to nebezpečí, že Töpfer dostojí svému slibu, způsobilo, že jsem se takto rozhodl i proti vůli uměleckého vedení.

    Rozhovor s Janem Vedralem

    Budoucí dramaturg DnV Jan Vedral FOTO Archiv

    Nejde jen o kauzu Morávek, jak tomu říkáte. To zjednodušujete. Okamžikem vypsání výběrového řízení v říjnu vznikl stav, kterému lze říkat přechodové období, které je choulostivé pro vedení, jehož mandát může skončit. Tak jako před volbami. Od půlky ledna bylo jasné, koho komise navrhla. V tomto období byly v DnV podepsány smlouvy na dvě inscenace této sezóny a smlouvy s režiséry na celou sezónu příští. Ta druhá je muzikál Jak udělat kariéru v režii pana Balaše…

    Vy narážíte na to, že smlouva na Amadea byl podepsán 20.února. Jenomže příprava začala už daleko dříve.

    My stojíme před příští sezónou, která je nasmlouvána, ale my také pracovali a máme závazky, čímž vzniká dost nepřehledná situace. Tak už to u divadla bývá. Dvě inscenace se ale měly začít zkoušet jaksi ve funkčním období končícího vedení, jedna s premiérou v květnu, druhá v říjnu, tedy v „našem“ období.  O tu druhou požádal pan Gregorini vzhledem ke smlouvám, my jsme zas požádali o to, realizovat Amadea až na podzim s jiným režisérem. Pánové si vyhověli…

    Vyhověli si pod tlakem Töpfera, že by Amadea při svém nástupu v září stáhl. Anebo pod tlakem toho, že se zastaví Balašův muzikál. Ten vám ale bude konvenovat víc než Morávkova poetika, nebo ne?

    Nebude. Rozhodně ne. Nemáme představu muzikálového divadla. Přicházíme s koncepcí velkého činoherního divadla, což je dáno i třemi jmény, které se na ní podílely. Záležitost s Morávkovým Amadeem je velmi nepříjemná, stejně tak s B.muzikálem. Ten ale bude, Amadeus v Morávkově z filmu vycházející koncepci nebude.

    Nepříjemné říkáte vy, zatímco velká část divadelní obce ji vnímá jako neetickou. Vy si nemyslíte, že by měl nastupující ředitel ctít práci druhých a nechovat se jako krizový manažer? Mně se ten politickoumělecký handl muzikál za Amadea nějak nezdá. Vy se ale pod něj podepisujete?

    Ano. Myslím, výrazu krizový manažer bylo použito správně. Už to, že jsme se dostali do takovéto rozhodovací situace, kdy oba ředitelé, jak odstupující, tak nastupující, jsou nuceni rozhodovat v těchto termínech, je projevem nějakého krizového stavu a odmítám, že za něj může trojice Töpfer, Vedral, Deák. Na „krizovosti“ situace se podepisují i komplikované vztahy nekomunikace v odstupujícím managementu.

    Uznávám, že takto narychlo se divadlo předává asi jenom v Čechách. Říkal jsem si ale, že pojem krizový manažer není na místě, protože v takové ekonomické krizi Vinohrady nejsou. Dvě Morávkovy inscenace měly průměrně slušnou návštěvnost, Cyrano je dokonce diváckým hitem. Takže to vidím jako estetickou cenzuru – tak jako dříve bývala ta ideologická, nesouhlasíte?

    Nesouhlasím se slovem cenzura. Znám za posledních dvacet let řadu případů, kdy se zastavovaly inscenace v různé fázi rozpracovanosti i rozezkoušenosti. Není to příjemné, ale není to bezprecedentní, jak se tvrdí. Každý takový případ je jiný, podstata však zůstává stejná: práce, která byla připravována, se nakonec nerealizuje a odstupuje se z ní za nějakých smluvních podmínek. Bráním se i tomu, že jde pouze o estetický problém a ne o problém ekonomický. Jde o oba problémy. Byl jsem u toho, když Jindřich toto rozhodnutí v zásadě přivítal i jako rozhodnutí rozumné vzhledem k nákladům, které divadlo věnuje obvykle na své inscenace a k poměru „domácích“ herců k umělcům „hostujícím“. Teprve druhá část problému zní, zda ona kombinace titulu a Morávkovy estetiky, je šťastná, důležité je, zda by bylo vůbec možné za těchto náročných podmínek provozovat původně komorní hru už v „naší“ sezóně. Tyto obavy nás přivedly k tomu, že jsme požádali o tento krok.

    Podobně náročný Cyrano se ale reprízovat bude.

    Já doufám, že ta celá řada hektických prohlášení a silných slov a vzkazů přes média nepovede k tomu, že tuto inscenaci zvehikluje. Doufám, že to všichni vzájemně rozchodíme.

    Poslední otázka. Jste přesvědčen, že kdyby Gregorini Töpferovi nevyhověl, že by Amadea opravdu v září po svém nástupu stáhl?

    S největší pravděpodobností ano.


    Komentáře k článku: Kauza Vinohrady II

    1. Lukáš Škoda

      Profilový obrázek

      Pane Ermle,
      proč jste se slovutného Jana Vedrala nezeptal na jeho dramaturgickou koncepci? Na to, jaké texty /a s jakými režiséry/ chce v DnV inscenovat? To je přece to podstatné, co bychom chtěli všichni vědět.

      22.03.2012 (18.43), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Pan Richard
      dobře věděl, že na takovou otázku by také mohl právem dostat odpověď „Co je vám po tom?“ I v divadle existuje něco jako výrobní tajemství a průmyslová špionáž, dramaturgické nápady se běžně kradou. To jenom před Listopadem jsme (dramaturgové) museli dávat dramplány schvalovat půl druhého roku předem, aby to schválily ZO KSČ, OV KSČ, MK ČR, NVP a lampárna na Masaryčce.

      23.03.2012 (2.23), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Myšpulín a Fifinka

      Profilový obrázek

      Vtipná záležitost:
      výtka i obhajoba vychází z (nejspíš) neznalosti situace, domněnek. Pan Škoda neví, zda se autor na kýženou věc zeptal (mohl odpověď vyřadit jako zbytečnou), avšak vychází z publikovaného rozhovoru, a pan Pavlovský obhajuje něco, co možná proběhlo (ale autor mohl odpověď vyřadit jako zbytečnou). Legrační. Kdybychom to měli rozsoudit, jakože nechceme, vycházeli bychom z toho, že pan Škoda pokládá pouze otázku – což je celkem v pohodě (třeba se mu dostane relevantní odpovědi), kdežto pan Pavlovský jen spekuluje. Tedy Škoda „chce vědět víc“ a pan Pavlovský odpovídá na něco, co neví. Ovšem i my, Myšpulín s Fifinkou, také nevíme, jak to je, a třeba pan Erml požádal pana Pavlovského o „vyjádření v tisku“ za sebe. Jak říkáme, legrační situace. Myslíme, že korunu by tomu dodalo vyjádření pana Vedrala ohledně dramaturgického plánu v nějakém jiném periodiku. Kdyby odpověděl konkrétně, nahraní by byli jak autor rozhovoru, tak pan Pavlovský. Kdyby ne, mol by to zkusit pan Škoda…
      Takové malé zamyšlení, pokud jsme nudili, tak se omlouváme, ale diskuze nás každopádně zaujala.
      🙂

      02.04.2012 (18.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Richard Erml

      Richard Erml

      Abych oběma pánům
      i legrační dvojici M.F. odpověděl. Jediné, co mě znepokojuje, je příspěvek pana Škody. Nabyl jsem z něj dojmu, že čte Divadelky odzadu. Tedy že si přečte doplňující pracovní materiál na webu, a nikoli konečnou verzi v tištěných Divadelkách. Jinak by mě nemohl podezřívat, že jsem se na dramplán nezkusil zeptat. S kolegou Hulcem se o tomto problému budeme po Velikonocích v redakci bavit: mají tyto doplňující materiály smysl, pokud si jejich internetnový čtenář dělá svůj dojem (třeba o Vinohradech) jen z nich?
      Abych ještě uklidnil MF. O vyjádření Petra Pavlovského žádat netřeba, asi se hodně dlouho na naše stránky nepodíval. Se „slovutným“ Vedralem (ironickému adjektivu moc nerozumím) jsem se dál bavil i „mimo záznam“. Říkal, že jeden z hlavních důvodů zastavení Amadea byl nesouhlas se současným trendem filmů na jevišti. Protože s jeho postojem souhlasím, hned jsem si na toto téma objednal esej do Divadelek. Takže můžeme svorně doufat, že z textu prosákne i vítězná představa o příští podobě Divadla na Vinohradech.

      04.04.2012 (17.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Jen mírně upozorňuju,
      že Amadeus je divadelní hra Petera Shaffera, nikoli prvotně film. Že Vladimír Morávek počítal s využitím i filmového scénáře a s odkazy na Formanův snímek, je zcela v souladu s (nejen) jeho uměleckou metodou v podstatě postmoderními prostředky čerpat z různých společenských, politických a kulturních fenomenů, citací a odkazů a na jejich podkladě vytvářet výslednou inscenaci. Vedralův „nesouhlas se současným trendem filmů na jevišti“ mi přijde podobně pitomý, jako když někdo říká, že nesouhlasí s aktualizacemi klasických textů nebo s džínami u Shakespeara a podobně. Takové úvahy a postoje by už snad dospělé divadlo a divadelníci měli mít za sebou. Je-li nějaká aktuální otázka, tak je na místě se ptát, jak se vztah filmu a divadla vzájemně proměňuje, jak se tyto druhy umění prolínají, jaké to vytváří před divadelníky výzvy a k jakým to vede inscenačním výsledkům. I na podkladě filmového scénáře či filmu jako fenoménu se dá udělat nádherná inscenace (vzpomenu Buchty a loutky a jejich cyklus) stejně jako vypočítavá, přiživující se především na jeho slávě. Příkladů jistě každý ze čtenářů bude mít přehršel. Morávek snad už prokázal svými formanovskými inspiracemi v Huse či Světáky v HK, že film je mu vždy především odrazovým můstkem k osobité a originální inscenaci.

      04.04.2012 (18.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,