Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jiří Kniha, Herec

    Jiří Kniha

    První divadelní zážitek

    Pohádka, kterou si nepamatuju. Jen vím, že jsem někde seděl a čekal, až se konečně ukáže drak… Neukázal se. Pak Klicperovo divadlo, Harlekýnovy mi­lio­ny, druhý stupeň základky. Byl jsem unešený z Františka Staňka.

    Divadelní sen

    Slušně se živit divadlem. Myslím tím finance.

    Divadelní zkušenost (role), na kterou nemůžete zapomenout

    Vždycky to je spojení s nějakou etapou… V první řadě – tehdy ještě studentské, amatérské – divadlo DNO v Hradci Králové s principálem Jirkou Jelínkem. Ulice, festivaly… Mluvit, křičet, být civilní, improvizovat, stylizovat. Nejlepší škola! Pak Fedotov. Jeho divný, pro mě v mnoha směrech objevný seminář. Poté Klicperovo divadlo. Hrát s lidma, který jsem měl za polobohy. Byl jsem úplně hotovej z Andrey Marečkové, Václava Veselého a skoro všech. Pak Provázek, celá parta z Husy! Lásky jedné plavovlásky! Brno! Poté Formani. Goro! Nářez! A Reduta Brno. Setkání s trojicí Mikulášek, Štědroň, Viceníková. Elementární částice! Super doba. Naposled Anežka s Jirkou Jelínkem, kde paříme s dětma. A Kai Ohrem, Studio Hrdinů. Ouuu!!! Těším se na další.

    Doba, ve které byste chtěl žít a věnovat se divadlu, případně je sledovat

    Doba kamenná, tam by mě bavilo hrát neznámé autory.

    Osobnost divadelní historie nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči, případně s ní spolupracoval

    Do historie bych se vracet nechtěl. Je od toho, abychom ji prožívali jako historii. Přítomné bych potkal buď znovu, anebo poprvé rád, pokud bych je potkal rád. Pak byl bych za to rád.

    Inscenace/projekt, který byste rád viděl podruhé (víckrát) a který byste víckrát vidět nechtěl

    Nečtu knížky dvakrát a ani na inscenace nechodím dvakrát. Napadá mě jedině Obludárium bratří Formanů a Transforma od VerTeDance. A to, co jsem viděl a vidět bych už nechtěl, jsem naštěstí zapomněl, tak se tím trápit nemusím. Jo, jedna věc mě napadla, ale autor asi čte Divadelní noviny. Tak toho Klicperu, co dělal V. M. v Hradci Králové, raději zmiňovat nebudu.

    Kniha, kterou máte na nočním stolku, a kniha, kterou byste nikdy nedal do antikvariátu

    Teď čtu Zázemí od Jany Šrámkové. Líbí se mi. Do antikvariátu bych nejspíš nedal Zahradu od Trnky. To je fakt nádhera. A bibli. Schovávám do ní staré rodinné dokumenty. Slouží mi tedy jako takový sejf.

    Film nebo televizní pořad, na který jste kdykoli ochoten se dívat, a film, případně televizní pořad, který už podruhé vidět nechcete

    Estrády, co jsem viděl v dětství, vidět podruhé nechci. Stejně tak film o amerických vojácích, co na nějaké akci všichni zemřeli krom jednoho. Viděl jsem to v letadle cestou do Jižní Ameriky. Strašná propaganda. Význam nula. Remarque by se pozvracel. Z toho plyne, že šmíra a propaganda se budou dělat vždy. Jen se do toho nenamočit.

    Víckrát můžu vidět Limonádového Joea, Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Monty Pythony a filmy Wese Andersona. Ovšem poslední dobou nic opakovat nechci. Anderson tedy musí točit další filmy. Už jsem mu to psal.

    Hudba, kterou posloucháte – doma, v autě, na koncertě…, a hudba, kterou zásadně neposloucháte

    Hrozně rád vařím a poslouchám reggae, Balkán, latinu. Mám rád Hendrixe. Naopak bavorskou dechovku v českém hávu a kotlíkářské písně si nepustím nikdy. Poslední dobou doma posloucháme Vivaldiho. Žena říká, že je to lepší než Metallica. A v létě jsme byli na Manu Chaovi. Skvělý koncert!

    Obraz/fotografie/plakát, který byste chtěl mít v obýváku, v ložnici, v kuchyni a (případně) na záchodě

    Viděl jsem pár obrazů od Zayasaikhana Sambuua. Mongolské dálavy… To bych šupnul na toaletu, ať se tam lépe medituje. Do obýváku něco od fotografa Taka Tuky, do ložnice Barboru Chlastákovou a nad botník fotku Bati.

    Nápoj, který si nejraději dáváte v divadelním baru

    Plzeň v lahvi.

    Květina, kterou byste nejraději dostal na premiéře

    Ananas. Nebo rododendron. Nevím, jak vypadá, ale zní to, jak by to vymysleli Čapci.

    Kým/čím byste chtěl být, kdybyste se nevěnoval divadlu

    Třeba rentiér, to by mohlo být příjemné.

    Divadelní postava, kterou byste chtěl být v reálném životě

    Není taková. Chci být sebou.

    Chtěl byste umřít na jevišti?

    Co?! Proč?! Fakt ne.

     

    Plus: Oblíbený / neoblíbený divadelní kritik

    Moje máma. Líbím se jí vždycky. Přitom dokáže být k představení dost ostrá.

    • Autor:
    • Publikováno: 23. prosince 2014

    Komentáře k článku: Jiří Kniha, Herec

    1. Jozef kniha

      Profilový obrázek

      Som moc rád
      že mám rodinu divadelního herce
      jirko držím ti palce.

      11.12.2018 (17.44), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Jozef kniha

      Profilový obrázek

      Som rád moc
      že moje rodina něco dokázala jako jirka, držím ti palce len tak ďalej.

      09.01.2019 (16.32), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,