Jiří Bartovanec
Tanečník a choreograf, člen berlínské taneční skupiny Sasha Waltz & Guests
První divadelní zážitek
Choreografie Petry Hauerové Carmina Burana. To jsem ještě studoval na taneční konzervatoři Duncan Centre a Petra mě oslovila a přizvala k účasti. Carmina Burana je silné dílo. Po hudební stránce nabízí pestrost a energii, po choreografické bojovnost a oddanost – základní stavební kameny mé kariéry.
Divadelní sen
Bylo jich mnoho, přežil jen jeden: propojit obory tance, hudby a výtvarného umění tak, aby jeden druhého doplňoval.
Divadelní zkušenost (role), na kterou nemůžete zapomenout
Nemám konkrétní postavu, v současném tanci se role moc nerozdělují. Jediná konkrétní postava, kterou tančím, je Faun ve Faunově pozdním odpoledni od Sashy Waltz. Každá práce ale nese jistou hloubku a každá mi zůstává pod kůží. Myslím na všechny a na každou jinak. Důležité je pro mne setkání s ní a příběh, který nese.
Doba, ve které byste chtěl žít a věnovat se divadlu, případně je sledovat
Chtěl bych žít v zahraničí v době zrodu současného moderního tance. V ideálu by to byla dvacátá léta minulého století. A nejlíp až do sedmdesátých let. To muselo být pro tanečníka i choreografa velmi inspirativní a svobodné období.
Osobnost divadelní historie nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči (o čem byste s ní chtěl mluvit?), případně s ní spolupracoval (na čem?)
S Václavem Nižinským a Igorem Stravinským – o Svěcení jara. To dílo mě neskutečně fascinuje. Jak po hudební, tak po choreografické stránce. Měl jsem možnost pracovat na rekonstrukci původní Nižinského choreografie, a proto – kdybych v té době žil – bych si určitě přál se s těmito lidmi setkat a být součástí tohoto historického a odvážného tanečního počinu.
Inscenace/projekt, který byste rád viděl podruhé (víckrát), a inscenace/projekt, který byste víckrát vidět nechtěl
Café Müller od Piny Bausch, Orgy of Tolerance Jana Fabreho a Körper od Sashy Waltz. Tyto choreografie určitě. A víc než jednou, protože v nich sleduji významy a metafory, které mě neustále oslovují. Pokaždé jinak. Ale já nemám taneční představení, které bych znovu vidět nechtěl. Stane se, že to není – jak se říká – můj šálek kávy, ale vždy se snažím ocenit aspoň nějakou jeho část. Choreografie mají spoustu rovin a vrstev, a ne všechny spolu vždy komunikují. Co nemám rád, jsou povrchní a prvoplánové choreografické prvky.
Kniha, kterou máte na nočním stolku, a kniha, kterou byste nikdy nedal do antikvariátu
Noční stolek nemám. Do antikvariátu bych nedal žádnou ze svých knih, vždyť právě z antikvariátu si je často přináším.
Film nebo televizní pořad, na který jste se kdykoli ochoten dívat, a film, případně televizní pořad, který už podruhé vidět nechcete
Česká kinematografie je bohatá a herci dřívější doby úžasní. Světáci, Kočár do Vídně… české klasické filmy, ať již komediálního, nebo dramatického rázu. Ze zahraničních Billy Eliot, Hodiny, Anna Karenina… U špatných filmů nebo pořadů to vesměs včas odhalím a hned odcházím či přepínám program.
Hudba, kterou posloucháte – doma, v autě, na koncertě…, a hudba, kterou zásadně neposloucháte
Doma poslouchám pop, r&b, jazz a klasiku. V autě náhodné rozhlasové stanice a na koncertě většinou klasickou nebo současnou hudbu. Nikdy neposlouchám heavy metal nebo punk.
Obraz/fotografie/plakát, který byste chtěl mít v obýváku, v ložnici, v kuchyni a (případně) na toaletě
Abstraktní malby nebo streetartové umění. Konkrétního umělce nemám.
Nápoj, který si nejraději dáváte v divadelním baru
Prosecco.
Květina, kterou byste nejraději dostal po premiéře
Lilie.
Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu?
Módním návrhářem.
Divadelní postava, kterou byste chtěl být v reálném životě
Petr Pan.
Chtěl byste umřít na jevišti (v divadle)?
Každého to snad alespoň jednou napadlo, ale že bych si to přál, to ne.
Bonus – Oblíbený/neoblíbený divadelní kritik, kritik, kterého respektujete/nerespektujete
Kritiky moc nečtu, ale názory od Jany Návratové a Niny Vangeli jsou vždy konstruktivní a vnímám je jako výzvy k zamyšlení. Neoblíbené jsou pak ty, které pouze popisují samotné dílo a postrádají objektivnost.
Komentáře k článku: Jiří Bartovanec
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Eliska Pravcova
Takoveho te presne znam… jen tak dal.
Drzim palecky.
🙂
07.11.2014 (11.52), , Trvalý odkaz komentáře,