Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2018

ročník 25
11. 12.–24. 12. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jen tak cestou z divadla (No. 21)

    Bubnování pro Bubny se konalo už podruhé proti tichu, pasivitě a lhostejnosti. U zrodu tohoto projektu stojí dokumentarista Pavel Štingl. Na nádraží Bubny chce Společnost pro Památník Šoa vybudovat Památník ticha Bubny.

    frejkova-bubnovani_2016_cz-poster

    Letos v neděli 16. října se četly úvahy studentů ze vzdělávacího projektu Strážci paměti pro základní a střední školy. Myšlenky o hrdinství, odvaze a o převzetí odpovědnosti. Prosté přemýšlení o hrdinství dnešních dnů.

    Dívala jsem se na přednášející, jak čtou tyto myšlenky, někdo lépe někdo hůře, mezitím se zabubnovalo, pak přišli další bubeníci a už je tu malý dav!

    Zabubnují víc, ještě víc, vytvářejí bravurní obměny, půl hodiny, pak ještě víc a najednou se to zlomí!! Přijde ten ‘Aha Erlebnis´ jako v psychoanalýze a já si najednou uvědomuji, že to není ‘jako normálně’, že to nemá obvyklou strukturu, že se nečtou oficiální proslovy, že se to protahuje a lidi se sami aktivně zúčastňují, že bubeníci už hodinu s radostí, vnitřní hravostí a úžasnou profesionalitou stále bubnují.

    Bubnováni pro Bubny 2015. FOTO archiv

    Z Bubnováni pro Bubny 2015. FOTO archiv

    Cítila jsem, že i když k masovým akcím normálně neinklinuji, tak už bubnuju hodinu, dvě, prostě víc než je ‘slušné’!

    Myslím na to, proti čemu bubnuju, myslím na konkrétní věci, na svoje osobní vzpomínky, na osobní antipatie a osobní protesty a jsem úplně v tom!

    frejkova-bubnovani-poster-small

    Je to opravdu neobvyklý protest. A ne tak úplně TICHÝ!!


    Komentáře k článku: Jen tak cestou z divadla (No. 21)

    1. Vera Harms

      Hezky jsi to napsala, Hanko.
      Mela jsem podobne pocity a chvilemi se mi chtelo brecet, kdyz jsem myslela na svou rodinu, ktera odsud vyrazila do Terezina a vetsinou dale bez navratu. Jen ta samba-skupina se nam s Dirkem zdala az moc dlouha a hlasita. Nejak se to zvrtlo ve vesely happening. Ale pristi rok jdem zase!
      Vera Harms

      27.10.2016 (17.16), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,