Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2024

ročník 33
14. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Jak ukrást Stavovské divadlo!

    Už prasklo, že jsem napsal ideovou studii o modelu operního divadla v Praze jen proto, abych vyloupl klenot Stavovského divadla a zaprodal ho mrzkému zahraničnímu kapitálu. Dokonce jsem se zločinně spolčil, říkají nám Herman a jeho parta, co se spřáhla s politiky. Jsme takoví barbaři, že chceme vyhnat činohru z ráje Stavovského divadla! Z té budovy, kterou na podzim 1920 činoherci z Národního divadla statečně uloupili německému divadelnímu podnikateli, ačkoli mu ji české orgány pronajaly do roku 1928. V dějinách českého divadla to nazýváme „záborem“. Udělali to proto, že se provozně nevešli do budovy Národního divadla, kdežto Němci se roztahovali ve dvou budovách. Zdůvodnilo se to tradicemi J. K. Tyla – a zahájili na dobytém území Prodanou nevěstou! Příznačné: krádež posvětila opera vydávající podvod za jenom pouhou lež.

    Leč sólisté, sboroví zpěváci a orchestrální hráči obou pražských operních souborů odhalili mé daleko podlejší plány. Usiluji o jejich živobytí! Doporučuji vyhlásit rekonkurzy, jimiž přece ti řekněme provozem unaveni nemohou projít! Nutím ministra kultury, aby si ujasnil, jaké divadlo chce platit. A doporučuji mu místo dvou pražských oblastních souborů, které se přetahují o repertoár i umělce, zřídit soubor nový, který by měl evropské ambice a parametry. Oliver Dohnányi nechtěl nic jiného, a proto ho hnali ze SOP zaměstnanci i ministerští úředníci. U nás přece ředitel nemá mít vize, navíc směšně velkorysé, ale má vyjít s jakýmkoli rozpočtem. Všechno klape, večer se hraje, o co jde? Že se nelíbíme kritikům? Že o přestávce odcházejí diváci? Prosím vás, kdo pozná, jestli jsme dobří, nebo ne. Jen ministr kdyby trochu přihodil. Dluhy vyrovnáme, budeme ještě úspornější, jen nás nechte na pokoji.

    Národnědivadelní činoherce jsem ale vylekat nechtěl. Sice si opravdu myslím, že Stavovské divadlo patří víc Mozartovi než jim, ale to neznamená, že je chci vyhnat, natož ze dne na den. Na takové debaty bude čas, až jestli se případně mozartovské centrum (staggiona) ujme. Ideová studie není projekt k okamžitému řešení, je to náčrtek nového domu, jehož konkrétní plány, pokud se rozhodneme stavět, se teprve musí nakreslit a spočítat.

    Ale nebylo by činohercům z Národního divadla lépe být v některé budově svými pány? Jako jsou jejich kolegové třeba v Burgtheatru? Údajně nechtějí hrát v prý nevhodném prostoru Zlaté kapličky, tak proč se do toho nutit? Proč národnědivadelní ideologii konečně nepodřadit současnému divadlu? To jsem měl obecně na mysli, když jsem studii psal. Nebýt Mozarta, jistě by bylo Stavovské divadlo loženým pražským Burgtheatrem. Ale já netvrdím, že jsou jednoduchá řešení. Jen se ptám, jestli jsou stávající poměry dobré, nebo ne. Poměřuji se zahraničím. A nabízím řešení. Berte, nebo nechte být. Ale prosím lze tak učinit bez osočování a nadávek.


    Komentáře k článku: Jak ukrást Stavovské divadlo!

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,