Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Inscenací roku je Odpad, město, smrt

    Podvacáté uspořádali jsme výroční anketu Divadelních novin Inscenace roku. Všechny došlé tipy si můžete přečíst v tomto čísle DN. Oslovujeme vždy teatrology, divadelní kritiky a publicisty a spolu s nimi i rozličné kulturní osobnosti, autory a přátele Divadelních novin.

    Každý má jeden hlas (bod), určí-li víc jak jednu inscenaci, jeho bod se jejich počtem dělí. Úkolem je vybrat jednu inscenaci či inscenační projekt, který měl premiéru v období prosinec 2011 – listopad 2012 českého původu, tedy vzniklou v České republice nebo s výrazným podílem českých umělců. Chceme tak co nejvrstevnatěji a v maximální šíři zachytit pestré divadelní dění minulého roku u nás.

    Gabriela Míčová jako Romi ve vítězné inscenaci ankety – Odpadu, města, smrti režiséra Dušana D. Pařízka a Pražského komorního divadla. FOTO KAMILA POLÍVKOVÁ

    Letošního ročníku se účastnilo 113 respondentů. Své hlasy rozdělili 37 di­vad­lům a divadelním souborům a 59 inscenacím či inscenačním projektům.

    Nejvíce hlasů dostala a Inscenací roku se tak v naší anketě stala inscenace Odpad, město, smrt Pražského komorního divadla v režii Dušana D. Pařízka (premiéru měla 15. 12. 2011 – poprvé zvítězila v anketě tak datem premiéry „dávná“ inscenace). Uvedlo ji 16 tipujících, vzhledem k dělení některých jejich hlasů získala 13 ½ bodu. Těsně za ní se umístil – a do poslední chvíle „prsa na prsa“ s ní soupeřil – Welshův Ucpanej systém režiséra Michala Vajdičky v Dejvickém divadle. Nakonec získal 12 „plných“ hlasů (ani jeden nebyl dělený). Následuje fantasy-opera Marko Ivanoviće a Petra Formana Čarokraj inscenovaná v mnoha prostorech zlaté kapličky Národního divadla. Získala 7 ½ bodu od 9 tipujících. První nepražskou inscenací je v pořadí čtvrtý Tichý Tarzan režisérky Anny Petrželkové inscenovaný ve sklepní scéně brněnského Divadla Husa na provázku. Jemu – a jistě i prvním dvěma inscenacím – pomohlo uvedení na prestižním festivalu Divadlo Plzeň, kterého se účastní velké množství respondentů. Dalším v pořadí jsou dvě inscenace režiséra, který již několik let má v anketě nejvíc titulů – Jana Mikuláška (letos pět s dohromady 12 ½ body). Pět hlasů získala a pátou se stala jeho v brněnském Divadle Reduta uvedená adaptace Buňuleova filmu Nenápadný půvab buržoazie, 4 ½ hlasu (obě od 6 tipujících) získala adaptace románu Emily Brontëové v ostravském Divadle Petra Bezruče Na větrné hůrce. Té a dalším ostravským inscenacím zase myslím pomáhá festival Ost-ra-var, který se právě z těchto důvodů již několik let koná na podzim. Na 7. místě se tak ocitla inscenace dvou textů Helmuta Kajzara Chlív/Paternoster režiséra Janusze Klimszy v Komorní scéně Aréna. O 8.–10. místo se pak s 3 body dělí Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli Pražského komorního divadla, Mickiewiczovy Dziady brněnského Buranteatru (svým způsobem „skokan“ roku a první ryze nezávislé divadlo) a Drábkova úprava Beaumarchaisovy Figarovy svatby v Klicperově divadle Hradec Králové. Následuje – opět Drábkův – Richard III. v KD HK a Vůjtkova S nadějí, i bez ní režiséra Ivana Krejčího v KS Aréna s 2 ½ hlasem.

    Podíváme-li se na geografické rozvrstvení tipů, nejvíce jich získaly pražské soubory – 63 hlasů pro 21 souborů a 31 inscenací či projektů. Následuje Brno s 22 hlasy pro 6 souborů a 11 inscenací, Ostrava s 14 5/6 hlasy pro 3 divadla a 7 inscenací a Hradec Králové s 6 ¹/6 hlasu pro jediný soubor KD HK a 4 jeho inscenace. Zbylé regiony i soubory už byly zmíněny jen okrajově (7 hlasů pro 6 subjektů).

    Podíváme-li se na tipy pro konkrétní soubory a divadla, zjistíme, že nejvíc jich získalo Pražské komorní divadlo (18 ½ hlasu pro 4 tituly) následováno Dejvickým divadlem (13 ½ hlasu pro 3 tituly), pražským Národním divadlem (11 hlasů pro 4 tituly) a brněnským Divadlem Husa na provázku (7 ⅓ hlasu pro 3 tituly). Těsně následují ND Brno (7 pro 3), DPB Ostrava (6 ½ pro 2), KD HK (6 ¹/6 pro 4) a KSA Ostrava (6 pro 2).

    Vedle Jana Mikuláška (5) má v anketě více než 2 inscenace už jen David Drábek (3).

    Celkově lze říci, že letos vzhledem k velikosti poměrně „vyváženě“ bodovala velká kulturní centra – Praha, Brno, Ostrava, z ostatních měst už jen Hradec Králové. Dlouhodobě schází především Plzeň, České Budějovice, Pardubice a Olomouc (byť Arabská noc MD Olomouc získala na PDFNJ Balvínovu cenu). Stejně tak se již delší čas neobjevil na předních místech a především více bodů nezískal žádný soubor nezávislé scény (nejvýše 8.–10. Buranteatr s inscenací Dziady a třemi body, se dvěma pak 14.–16. Simulante Bande tanečního souboru VerTeDanceRequiem za Bruna Schulze Spitfire Company), byť se jich v anketě objevilo skoro dvacet.

    Nepočítáme-li ovšem Pařízkovo a Jařabovo PKD, jež se stalo fenoménem uplynulého desetiletí a právě s jeho koncem bude rok 2012 nejčastěji spojován.

    /Všechny došlé tipy najdete zde: Inscenace roku/


    Komentáře k článku: Inscenací roku je Odpad, město, smrt

    1. Quadrom o. s.

      Profilový obrázek

      O spoustě inscenací vážení kritici ani neví,
      protože určitá divadla a provoz alternativních/experimentálních scén vůbec neberou v potaz. Anketu tak beru jako značně neobjektivní a v životě bych se nespoléhal na její výsledky.

      09.01.2013 (9.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Jistě,
      každou obdobnou anketu je třeba vnímat jako subjektivní a svého druhu hru. Není to soutěž, ve které by účastníci byli povinni vidět vše hodnocené. Přesto o divadle, vnímání jeho závažnosti, významu a hodnot, stejně jako o samotných jejích účastnících něco vypovídá. A to je na každé takové „hře“ zajímavé, pro někoho i inspirující či návodné, někdy třeba jen hlasem/tipem někoho konkrétního. Obdobná je třeba anketa LN Kniha roku. Oslovováním nejen kritického spektra se navíc snažíme odlišit od ankety SaDu.
      Co se týká alternativních divadel, ta vždy budou trochu stranou zájmu. Od toho jsou ostatně „jiná“. Není v silách jedné ankety postihnout vše, a už vůbec ne plně právě alternativní/experimentální – jistě velmi významné a podnětné – projekty. Byla však léta, kdy i ty se do „vyšších“ pater naší ankety (či obdobných) dostaly. Například projekty bratrů Formanů (Bouda), Continua, Miroslava Bambuška, Divadla DNO nebo La Putyka Rosti Nováka jr. I mne mrzí, že letos více neuspěl třeba Krusha se svým Valentýnem, TNF+DOT504 s Mansonem či Spitfire Company s One Step Before the Fall. Anebo loni Handa Gotte s Mraky, Nanohach s Brut či Found and Lost VerTeDance. Ale zase mě potěšilo, že se tam objevila Hana Voříšková a Divadlo Kámen. Všechno to jsou soubory a projekty mezinárodních kvalit, oficiální českou scénou i kritikou bohužel vesměs přehlédnuté. Tak to ale je. Nejsme médiem zaměřeným na okraj.
      Ostatně, kdo jste Vy, tajemný o. s. Quadrome? Který projekt nezávislé/alternativní/experimentální scény Vám v anketě chybí nebo je podle Vás podceněný?

      09.01.2013 (19.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,