Divadelní noviny Aktuální vydání 14/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

14/2019

ročník 28
3. 9.–16. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Hospodin na baru a Nsango Malamu

    Potkala jsem Hospodina. V sobotu 19. března v baru Divadla Na Prádle v Praze. Hrál na harmoniku a lamentoval, že si my, lidé, nežijeme špatně, ale že se mu na nás špatně kouká. Měl s sebou přátele, tak jsem se na baru zdržela, zpívali jsme naše i africké písně a zažili Africkou noc…

    Trojčlenná sekce Divadla DNO z Hradce Králové předvedla v rámci desátého ročníku festivalu Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani svou rozvernou biblickou aktovku Hospodin aneb Kdopak by se Boha bar. Režisér a textař Jiří Jelínek se v úvodu vystoupení svěřil, že nám hra bude možná připadat málo africká, každopádně v ní můžeme nalézt jisté černošské motivy. Jednak se v ní její tvůrci přiklánějí k odkazu Bradfordova humoru v populárním titulu Černošský Pán Bůh a páni Izraelité (tedy k jednoduchému podání Starého zákona očima černošského věřícího), jednak je založená na prolínání herců a stylizovaných loutek, jejichž těla jsou zhotovena z černé duše.

    Hospodin je převážně zvukovým představením. Dramatizaci a scénografii J. Jelínka, Z. Mlezivové, M. Záhoříka, T. Kratochvílové a P. Maška spojují hudební linie autorských písniček (J. Jelínek, M. Záhořík) a různých zvuků a ruchů, zapadajících do interiéru baru či hospody, podle toho, kde se právě hraje. Nejstarší příběhy světa tak dostaly novou, neotřelou podobu. Mísí se s přirozeným prostředím kolem stolů a s hlasy lidí, kteří si přišli posedět.

    Festivalové publikum bylo mimořádně decentní a nerušilo. Do diskuse o tom, jaký příběh mají divadelníci do hry ještě zařadit, se zapojilo jen na přímou výzvu. Prvky improvizace provázely celou inscenaci, stejně jako motiv kola, v němž se střídá dobré se špatným jako v životě. Adam a Eva, Jonáš a velryba, Kain a Ábel… řada známých postav, ilustrujících dávnověk člověka. Divadlo DNO je použilo pro svou parodii, aby mohlo s publikem snadno komunikovat. Obvykle hrajeme přímo na baru, který máme za zády. Občas je to boj. Na začátku jsme měli představení více interaktivní, někdy je spolupráce s divákem nejsilnější částí představení, někdy nejslabší, říká režisér Jiří Jelínek. S kolegy z Divadla DNO uvádí v kabaretním kusu Svět podle Fagi rovněž komiksovou figurku Fagi, která se loni objevila na Facebooku.

    Z kavárenského baru jsme se vydali do divadelního sálu za tradičními zpěvy hudební skupiny Nsango Malamu, její název v jazyce lingala znamená Dobrá zpráva neboli evangelium. Škoda, že jsme soubor neměli více nadosah (jako Divadlo DNO v kavárně). Vzdálenost mezi jevištěm a hledištěm překlenuly soprány, alty, tenory a bassy zpěváků z Angoly, Konga a Čech. Skupinu, zaměřenou na duchovní a folklórní hudbu, zpívající v afrických jazycích lingala, kikongo a kiswahili, před pěti lety založil Jacques Celestin Moliba Bankanza s Pedrem Joao Macaxim. Někteří její členové hrají na djembe, což uplatnili i na svém novém CD Embenga yemba.

    Africká noc měla v Divadle Na Prádle zvláštní esprit. Rozverné střídalo spirituální, divadlo se mísilo s hudbou a hudba s divadlem. Rytmické figury tradičního afrického bubnu djembe zněly až do neděle 27. března, kdy na stejném místě festival Tvůrčí Afrika skončil Osudem ilegála, totiž one man show senegalského performera a autora Djibrila Goudiaby.


    Komentáře k článku: Hospodin na baru a Nsango Malamu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,