Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2024

ročník 33
26. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Večer v hlučném domě

    Když začal divadelní spolek Tygr v tísni inzerovat, že jejich site-specific inscenace Golem v domě na pražské Štvanici bude něco zcela nevídaného, protože se budou diváci pohybovat po hracím prostoru dle svého uvážení, byl jsem skeptický: představil jsem si variaci Nebeského Příliš tichého nosu a Haškovy Ambrosie, což je sice lákavé, ale nijak zvlášť objevné. Nakonec jsem musel neskromnému promu dát za pravdu – zúčastnit se Golema je mnohem komplexnější zážitek, trochu jako by se člověk stal součástí počítačové hry s mimořádně propracovaným herním světem nebo jako by mohl sám řídit, kam se vydá kamera v rámci filmové lokace.

    Golem

    Členové chóru (tanečnice, dragouni a jiné mystické postavy) – Eva Zápotocká a Michal Kolínek FOTO TŘEŠEŇ ZE SADU

    Při vstupu do vily dostanete meyrinkovský klobouk, od té chvíle nesmíte mluvit a vydáváte se prozkoumat dům. Možná – jako já – dostanete i nějaký úkol, třeba najít loutkoherce a předat jim zapomenuté rydlo, ale loutkoherce najdete hned v prvním patře a od té doby už není třeba se bát nějaké přehnané interaktivity. Zato máte dost času zkoumat, jak přesvědčivě (a zároveň surreálně) je dům rozžitý – k projití máte sice jen přízemní hospodu s kabaretem, dvě patra a dvorek, ale všude se stále něco děje, patra se čas od času promění (otevřou se dříve zavřené dveře, stěny ustoupí a odhalí mnohem rozlehlejší prostor). A postupně si začnete skládat příběh, až se nakonec stanete svědkem dvojnásobné vraždy…

    Je to zážitek silně individuální, a proto písemně stěží zprostředkovatelný. Ze všeho nejvíc jde o divadlo pro hravého diváka: trvá půl čtvrté hodiny, nikdo vám s ničím moc nepomůže, v každém okamžiku víte, že vám někde jinde určitě něco utíká, a to zejména v případě, že si třeba jen na chvilku sednete. Když se ale rozhodnete pro divadlo trpět, je to zcela mimořádný zážitek – a ta hra na hledání toho, co bychom zrovna teď měli vidět, je tak zábavná, že když už se v závěru divácké skupinky slijí do jednoho obecenstva a už je celkem zřejmé, co bychom měli vidět, je to skoro zklamání.

    Fascinující na celém projektu je, kolik lidí je schopných investovat tolik energie do tak výstředního počinu – vedle malé armády scénografů a produkčních také nějakých čtyřicet vesměs velmi dobrých herců, vedle studentů či absolventů DAMU (bylo by skoro netaktní vybrat nějaké konkrétní jméno) také alternující Jiří Štrébl a Jaroslav Achab Haidler v klíčové roli vetešníka Wassertruma. A – což je neméně podstatné – také kolik se našlo oněch hravých diváků, kteří snesou nepohodlí. Není to pro divadelní Prahu nějaký vzkaz?

    Tygr v tísni – Gustav Meyrink, Ivo Kris­tián Kubák, Marie Nováková: Golem. Režie a dramaturgie Ivo Kristián Kubák, Marie Nováková, hudba Jan Hovorka, Petr Filák, scénografie, kostýmy Vladimir Benderski, Dominika Blaszczyková, Dorota Březinová, Anna Hrušková, Ivana Kanhäuserová, Mariana Kuchařová, Jakub Myslín, Marek Špitálský, Petr Vítek. Premiéra 1. září 2013 (psáno z reprízy 4. září).


    Komentáře k článku: Večer v hlučném domě

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,