Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2024

ročník 33
14. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy Kontext Zahraničí

    GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 31)

    Krajánek za humny…

    Milá neteřinko Marto,

    tak mě napadlo, jak mám ten blog v Divadelních novinách, že bychom mohli napsat něco o Krajánkovi, anžto se o něm moc neví a mně se líbí tvoje kreslení do tohoto internetového časopisu. Kdo je to Krajánek, kdy se narodil, proč, komu, kdo jsou ti, co ho podporují, jak se Krajánek projevuje na veřejnosti, kdo Krajánka platí, kdo z něj má prospěch, no však víš, jak se ti novináři ptají… no popřemýšlej…

    Ahoj,

    tak jsem tvůj návrh probrala s naší předsedkyní Lenkou Kanellia a rádi se podělíme o náš příběh. Zrovna zpracovavá novou prezentaci našeho spolku. Přikládám jí k mailu, takže se s ní můžeš domluvit rovnou a prodiskutovat detaily, jestli budeš chtít, aby napsala článek ona, nebo by ho psal někdo od vás…

    Marta Daeuble

    Lyon

    Dobrý večer,

    moc děkuji za propojení a za nabídku o nás napsat. Ptám se, zda chcete psát o časopisu Krajánek, nebo o některém z projektů spolku Krajánek ve světě, jestli od nás potřebujete podklady, ale článek si pak napíšete svým stylem nebo jestli chcete, abychom ho připravili my. Zda jsou nějaké uzávěrky, rozsah apod. Hodně se dozvíte z našich www stránek. Ještě jednou děkuji za úžasnou nabídku a budu se těšit na spolupráci!

    Zdravím z večerních Athén!

    Lenka Kanellia

    Milá Lenko,

    tak jsem se z vašich stránek dozvěděl, že Krajánek ve světě je spolek dobrovolníků, kteří jsou původem z Československa, a které studium, práce, nebo vdavky odvály do světa, a že tito aktivní lidé pořádají pro své děti vskutku mnohé.  Založili například elektronický časopis Krajánek, který vychází už devět let. A že ten časopis vytváří redakční kolektiv žen, z nichž většina jsou učitelky, výtvarnice a hudebnice, zkrátka dívky a ženy obdobných profesí a zájmů, které to všechny dělají s láskou a zadarmo proto, aby české děti v zahraničí  neztratily sepjetí s domovinou, a českou řeč. Ale časopis Krajánek není jedinou aktivitou spolku Krajánek ve světě. Spolek v letošním školním roce právě pro tyto krajánky po světě zahájil například distanční výuku českého jazyka. Spolupracuje přitom s pražským magistrátem a jeho jazykovou školou a ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Spolek Krajánek ve světě také podporuje, propaguje a účastní se mnoha akcí pořádaných v domovině, například Komenský do tříd, Noc s Andersenem aj….

    xxx

    Zaujala mne Krajánkova distanční výuka…pojem, který teď dobře známe. Popravdě, Krajánek ve světě, i časopis Krajánek distančně komunikují už řadu let. A že mají s kým. Podle údajů ministerstva zahraničí, žije nejvíc krajanů ve Velké Británii: na sto tisíc. V NSR kolem padesáti tisíc, v Rakousku asi 37 000, na Novém Zélandě necelý tisíc… Můžeme patrně už jen odhadovat, kolik z nich jsou emigranti – poúnoroví, posrpnoví, političtí, ekonomičtí… nedávno udělala sondu do jejich řad Česká televize, trampský bard Fedor Skotal pro ni připravil dva pořady o posledních trampech v Americe a Austrálii – ale vypadá to, že Krajánek už je někde jinde… generačně, myšlenkově, obsahově… Ale něco s generací otců a dědů, co opustili vlast za okolností často dramatických má společné – snahu uchovat v dětech vědomí o vlasti rodičů a prarodičů, uchovat češtinu…

    xxx

    Podobných organizací a krajanských spolků je ovšem po světě neurekom. Jen v NSR je dvacítka škol, které nabízejí doučování dětí, obvykle odpoledne a několik hodin týdně, aby byly připraveny absolvovat každoroční závěrečné zkoušky ve svých kmenových školách v českých zemích. Spolupracují přitom s našimi ministerstvy zahraničí, školství i zdravotnictví. Podobné je to ve většině evropských zemí.

    Jenže, ne všechny děti žijí ve městech nebo v místech, kde mohou takové školy navštěvovat, říká Lenka Kanellia předsedkyně spolku. Právě pro ně tu je náš spolek Krajánek ve světě. Dětem stačí počítač, internetové připojení a jsou ve škole s našimi skvělými učitelkami, které jim pomohou učivo zábavnou a interaktivní zvládat.

    xxx

    A pomáhá i časopis Krajánek.

    Hovoří jeho šéfredaktorka Ivana Kacmaz. O tom, jak Krajánek vznikl a trochu o sobě: Jmenuji se Ivana Kacmaz a žiji s rodinou v Istanbulu. Tam jsme na podzim 2013 s několika dalšími nadšenými kolegyněmi daly dohromady nulté číslo časopisu Krajánek, který měl být dárkem pro naše dvoujazyčné krajanské děti. Od pomoci se psaním článků, či s grafickou úpravou a sázením jsem se dostala ke koordinování celé této iniciativy přes státy a kontinenty. Každý měsíc hlídám, aby bylo vše do nového čísla připraveno, a aby se Krajánek ke svým čtenářům dostal včas. Upravuji a sázím asi třetinu stránek, dávám pozor na Krajánkovu facebookovou stránku a snažím se, aby všechny úžasné nápady mých kolegyň dostaly jednoho dne možnost vykouknout na čtenáře na stránkách našeho časopisu.

    Stát: Turecko

    Šéfredaktorka časopisu Krajánek Ivana Kacmaz. Foto: archiv autora.

    A ještě zpověď aspoň dvou dalších tvůrkyň Krajánka. Je jich celkem 55…

    Marta Daeuble: Ahoj děti, jmenuji se Marta a bydlím ve Francii ve městě Lyon. Jsem výtvarnice a učitelka a mám ráda přírodu a logické hádanky. Do Krajánka jsem pro vás nakreslila Krajanku a Krajánka a podílela se na tvoření titulních stránek, Domalovánek a Hrátek s češtinou. Od roku 2017 kreslím a píšu Hrátky s přírodou s veselým kvízem. Také se skrývám za postavičkou chytrého havrana Rudolfa, který s vaší pomocí řeší všelijaké detektivní případy a hádanky…

    Stát: Francie

    Marta Daeuble. Foto. archiv časopisu Krajánek.

    A  Zuzana Dorogiová: Jsem původně z Klatov, žiju v Praze, poblíž svých dvou provdaných dcer. Jsem babičkou tří vnuků a pracuji jako korektorka v novinách, tady, v České republice a baví mne to, takže i pro Krajánka dělám korektury českého jazyka. Těší mě přispívat k tomu, aby se děti českých maminek ze smíšených manželství naučily český jazyk dobře a správně. Obdivuji entuziasmus těch českých děvčat žijících napříč státy Evropy a nyní i ze zámoří, co všechno jsou schopné udělat pro to, aby si děti zachovaly nejen řeč své rodné matky, ale aby si i vytvořily vztah k původní vlasti svých maminek.

    Stát: ČR

    Zuzana Dorogiová. Foto: archiv časopisu Krajánek.

    A protože jsme v Divadelních novinách tak ještě:

    Krajánek ve světě nejenže nezapomíná, že žijeme v různých koutech světa, ale že jsme i různí… a ne všichni třeba zdraví a ne všichni skáčeme přes kaluže. A tak se Krajánci připojili i k soutěži nazvané Srdce s láskou darované, která do konce dubna probíhala v českých zemích. Děti z již zmíněné distanční výuky se s paní učitelkou Bělou Šebestovou, češtinářkou a Annou Odvárkovou, studentkou speciální pedagogiky, spojily s brněnským divadlem Barka a povídali si v hodinách o hendikepu a životě s ním. Své srdce pak v soutěži pak poslali právě tomuto divadlo. Proč?

    Srdcem divadla jsou diváci a herci. Ti tam však nyní kvůli pandemii nemohou být… Pokusili jsme se proto spolu s dětmi nějaké „herce“ do BARKY poslat. Děti měly namalovat nebo vytvořit lodičku a do té lodičky nějaké „herce“ posadit. A poslat lodičky do Barky. Virtuálně, samozřejmě. A potom nám ti herci v Barce zahrají nějakou pohádku… Soutěž Srdce s láskou darované umožnila přiblížit téma lidí s hendikepem dětem, které se učí česky ve virtuálních třídách spolku Krajánek ve světě. Do projektu se přidaly i žákyně z České asociace v Řecku, které Běla učí. Během celého března 2021 jsme si vysvětlovali co to hendikep je, ukázali, jaké to asi musí být, když člověku některý ze smyslů chybí, když neslyší, nebo nevidí, když je na vozíku, ukazovali jsme si znakovaní pomocí prstové abecedy a znakového jazyka, i čtení Braillova písma, atd., atd.  A přišla mezi nás paní Laďka Blažková, lektorka projektu Přisedni si a tisková mluvčí Ligy vozíčkářů, která v BARCE hraje. Vyprávěla dětem o svém životě na vozíku. Děti se jí ptaly…to všechno samozřejmě na dálku, děti doma, ve svých zemích, paní Blažková v Barce v Brně…Chtěli bychom poděkovat Divadlu Barka a brněnské Lize vozíčkářů, která Barku chrání pod svými křídly, a samozřejmě i dalším sponzorům…

    A ještě znamenitá čerstvá zpráva: Lenka Kanellia, předsedkyně spolku Krajánek ve světě píše: Právě nám přišla zpráva od organizátorů soutěže Srdce s láskou darované, že za loutky pro Divadlo Barka získáváte v letošním ročníku zvláštní cenu za šíření této myšlenky v zahraničí. Mám radost, že vám to mohu takto oznámit, protože si toto ocenění právem zasloužíte. Udělaly jste ohromný kus smysluplné práce.

    ///

    Milí Krajánci,

    nepochybně bychom našli ještě spoustu témat, o kterých bychom mohli hovořit. Ale nejspíš už je toho dost. Na závěr mám ovšem ještě jednu otázku, dosti zásadní, které de facto hýbe i světem: Proč v redakčním kolektivu Krajánka není ani jeden mužský? Jak mi to vysvětlíte? Není třeba demonstrovat? Vyjít do ulic? Nebo naopak: pokleknout?


    Komentáře k článku: GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 31)

    1. Jan Vencálek

      Avatar

      Velmi milá, bohulibá činnost,
      jen prosím, ať si to ženy a dámy dál pořádají samy. Kdepak mužský do této sestavy! Všechno by to zpolitizovali a zracionalizovali, ba odlištili. Nesahat!
      Jan

      18.05.2021 (13.53), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,