Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Fringe znamená okraj (No.5)

    Prague Fringe 2013

     /čtvrtek 30. 5./

    Prague Fringe-2013-logo-2

    Další den, další divadlo. Tentokrát Divadlo Kampa. Dívky dobrovolnice v tureckých fezech vítají příchozí a uvádějí je do malého sálku. I když je to tady tak trochu zaházeno smetím, neboť následující představení je o bezdomovcích, máme pocit jakési domácké útulnosti.

    Hospital sofa

    Právě něžná a křehká poetičnost je, jak se zdá, pro Létající plnovousy charakteristická. Kdoví proč má totiž tenhle divadelní spolek, který založili společně Italka Loredana Acquaviva a Angličan Daniel Pearson, bizarní název The Flying Beards. O své práci říkají: Inspirujeme se nejrůznějšími kulturními tradicemi a lidmi různých národů. Inspiraci čerpáme z každodenního života a pečlivého pozorování světa kolem nás. Z toho se snažíme vytvářet hravá představení, ve kterých klademe důraz na detail situací, gest, pohybů i slov.

     V inscenaci  se totiž sejde dvojice bezdomovců Bobo a Bibi, jejichž tváře jsou skryty bizarně bujným vousem. FOTO archiv souboru

    V inscenaci se sejde dvojice bezdomovců Bobo a Bibi, jejichž tváře jsou skryty bizarně bujným vousem. FOTO archiv souboru

    Tohle vše si v představení Hospital Sofa (Nemocniční sofa) během hodinky ověříme, ale artefaktu, který je v názvu skupiny, si všimneme okamžitě. V inscenaci  se totiž sejde dvojice bezdomovců Bobo a Bibi, jejichž tváře jsou skryty bizarně bujným vousem. Jeden vysoký vyčouhlý, druhý menší a tak trochu ženský. Tajemství vousaté ženy však odhalíme až téměř na konci příběhu. Maskuje se prý proto, že být bezdomovkyní se jí zdá trapné, v mužském provedení je to pro ni přece jen únosnější. Tajemství názvu se rozkryjeme hned při prvním setkání dvojice, kdy Bibi vypráví příběh, jak přišla o kamaráda Josefa. Ten procházel kolem psychiatrické léčebny a viděl, že jeden z pacientů chce vyhodit z okna nemocniční sofa. Varuje ho, aby to nedělal, protože by mohl někoho zabít. Pacient ale nedbá, a tak letící sofa smrtelně zasáhne právě Josefa… Ženský vous a bizarní příběh zemřelého přítele naznačuje základní poetiku příběhu a zároveň prostou poetiku, jež by se dala vyjádřit souslovím nikdy nevíte, co vás čeká. V případě Bibi a Bobo to ovšem dopadne, jako v pohádkách: dobře. A to navzdory tomu, že po prvním oťukávání si vytvoří zvláštní společný rituál – každý den o páté se sejdou, aby společně čekali na Smrt. Ta ale nepřichází a dny se mění v roky. Jejich setkání v nouzi, útěk před samotou se postupně stává přátelstvím, sdílením a nakonec láááskou. A ta, jak víme, překoná i smrt. Pro dvojici bezdomovců něco krásného začíná… něco, co může trvat navždy.

    Je patrné, že herci jsou zvyklí pracovat s dětmi. FOTO archiv souboru

    Je patrné, že herci jsou zvyklí pracovat s dětmi. FOTO archiv souboru

    Je patrné, že herci jsou zvyklí pracovat s dětmi. Nebojí se pomalosti a jednoduchosti, a právě z ní vyplývá nenápadný půvab tohoto hravého příběhu. Protagonisté připomínají duo něžných klaunů a k pobavení sebe i diváků využívají nejrůznějších prostředků – pantomimu, pohybové i zvukové etudky a jemně vypracované gagy. Celek působí jako lehce melancholická písnička, která diváky chvílemi až ukolébá. Ale nápěvy vesměs pohladí či pobaví. Na konci někteří z diváků dostanou vlastní plnovousy, aby si mohli vyzkoušet pocit, jaké je skrýt svou tvář před světem.


    Komentáře k článku: Fringe znamená okraj (No.5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,