Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Dne 27. 9. 2012 jsem z vlastního rozhodnutí podal výpověď

    Dne 27. 9. 2012 jsem z vlastního rozhodnutí podal výpověď z pracovního poměru v Národním divadle Brno.

    Vedly mne k tomu zejména tři důvody:

    1) Dlouhodobé a stále se zvyšující podfinancování divadla, které podvazuje jeho kvalitativní rozvoj a směrem k Evropě mu uzavírá možnosti, které jsou v jeho kategorii obvyklé. Zároveň působí destruktivně z hlediska odměňování spolupracovníků.

    2) Ruku v ruce s tím se zvyšuje výskyt pokusů zasahovat do chodu této výsostné instituce nikoli z odborných nýbrž z čistě politických hledisek.

    3) Zjevná nechuť města k zásadním systémovým řešením, která by situaci mohla alespoň zmírnit.

    Aby bylo jasné, toto jen konstatuji jako hlavní subjektivní důvody mého rozhodnutí k odchodu.

    Končím spolupráci v situaci, kdy jsem od r. 2007 se svými kolegy prakticky bezezbytku realizoval a naplnil koncept, na základě kterého jsem uspěl ve výběrovém řízení. Pod mým vedením dosáhlo divadlo každoročně zlepšeného hospodářského výsledku. Každoročně jsem splnil kritéria zřizovatele pro hodnocení ředitelů a byla mi za to vždy přiznána odměna. Dozorčí rada NDB jako kompetentní orgán zřizovatele doporučila mé setrvání ve funkci bez výběrového řízení a dehonestující trestní oznámení pro podezření z přečinu porušení povinností při správě cizího majetku odložila Policie České republiky jako bezdůvodné.

    Všem, kteří pozitivně přispěli k dobrým výsledkům divadla za mého vedení v období 2007 až 2012 ze srdce děkuji.

    V Brně 27. 9. 2012

    Ak. arch. Daniel Dvořák

    • Autor:
    • Publikováno: 28. září 2012

    Komentáře k článku: Dne 27. 9. 2012 jsem z vlastního rozhodnutí podal výpověď

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Další dostupné informace a komentáře:

      Město Brno
      před časem vypsalo výběrová řízení na posty ředitelů svých příspěvkových organizací, aby tak jejich současní představitelé obhájili v konkurenci svoji práci. Přihlášky do konkurzu na ředitele ND v Brně lze poslat do konce října. Město pak rozhodne o novém řediteli. Dvořák se původně rozhodl, že do konkurzu půjde. Potvrdil to počátkem září, nyní ale názor zcela změnil. Novinářům sdělil, že výpověď by měla být platná ke 30. listopadu. Zdůraznil, že je tečkou za jeho působením v ND v Brně. Ani po systémových změnách, po nichž volá, se již údajně nebude o post šéfa tohoto divadla ucházet.

      Podle informací z divadla
      svolal Daniel Dvořák včera odpoledne poradu nejužšího vedení ND v Brně, tedy šéfy jednotlivých souborů, kde jim své rozhodnutí oznámil, poděkoval jim za spolupráci a rozloučil se s nimi.

      „O výpovědi vím,
      ale protože jsem dnes měla jednání, tak jsem se s Danielem Dvořákem osobně neviděla. Podrobnosti neznám. Jeho funkční období je zatím předčasné hodnotit, předpokládám, že s ním ještě budu mluvit,“ okomentovala Dvořákovo odstoupení z funkce náměstkyně brněnského primátora pro kulturu Jana Bohuňovská. (Primátor Roman Onderka je momentálně na služební cestě v zahraničí.) O tom, kdo Národní divadlo Brno dočasně povede, se podle ní rozhodne v nejbližších dnech. „Daniel Dvořák podal výpověď ke konci září a dva měsíce má výpovědní lhůtu. Je možné, že už v listopadu budeme znát nového ředitele. Jinak rada vedením někoho pověří. Teď nedokážu říct, kdo by to měl být,“ uvedla Bohuňovská.

      Pokud by měla být dodržena
      ustanovení Zákoníku práce, Dvořákovi by měl pracovní poměr v brněnském ND definitivně skončit 30. listopadu 2012. V příštích dnech si bude vybírat dovolenou, kterou hodlá trávit v zahraničí.

      „Je to pro nás výborná zpráva.
      Pochybuji, že za výpovědí Daniela Dvořáka stojí důvody, které ve svém prohlášení uvádí. Spíše bych to viděla tak, že dostal například jinou nabídku, třeba od ministryně kultury na uvolněný post ředitele pražského Národního divadla,“ řekla sólistka opery a členka divadelních odborů Jitka Zerhauová. Nevyloučila, že za Dvořákovým odstoupením mohou být i tlaky z vedení města v souvislosti s vypsáním výběrového řízení na jeho pozici.

      28.09.2012 (2.35), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      „Končím spolupráci…
      Pod mým vedením dosáhlo divadlo každoročně zlepšeného hospodářského výsledku. Každoročně jsem splnil kritéria zřizovatele pro hodnocení ředitelů a byla mi za to vždy přiznána odměna. Dozorčí rada NDB jako kompetentní orgán zřizovatele doporučila mé setrvání ve funkci bez výběrového řízení…“
      Typické české pokrytectví: ředitele do poslední chvíle za dobrou práci chválit a odměňovat a pak „z mosta do prosta“ jej odvolat nebo na jeho místo vypsat výbětové řízení.
      Když jsem s někým spokojen, nevypisuji výběrové řízení. Jsem rád, že ho mám a prodloužím mu smlouvu.
      Něco a la Brno teď jako předseda Správní rady Klicperova divadla chystal B. Nekolný na jednoho z dlouhodobě nejúspěšnějších div. ředitelů v republice, L. Zemana. Po skandalizaci v médiích z rady odstoupil (končí mu funkční období) a výběrové řízení se vypisovat nebude. Gott sei Dank.

      28.09.2012 (11.44), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Nevím…
      Myslím, že jmenování ředitelů příspěvkových organizací by vždy měla být na dobu určitou a po ní dopředu v předem jasném termínu vypsáno veřejné výběrové řízení. Ať je ředitel jakkokoli úspěšný či ve své funkci propadl. Je to čitelný systém a aspoň zčásti zamezuje zakonzervovávání vzniklého stavu. Jistě bychom všichni našli řadu ředitelů, kteří – takzvaně – přesluhují a rozvoj „svého“ divadla brzdí. Rotace ředitelů je to, co například německému divadelnímu systému velmi pomohlo.
      Ladislav Zeman je ve své funkci od roku 1990, a tak by výběrovým řízením projít měl. Věřím, že by svou funkci obhájil, vždyť Klicperovo divadlo úspěšně vede stále směrem kupředu v progresivní cestě trním české divadelní pohodlnosti a mnohdy je vytáhl ze zátok, v nichž by mnohý jiný ředitel v klidu přistál a hnil. Současně nevidím problém, kdyby se mu to nepodařilo a on poté vyhrál konkurs na ředitele jednoho z Národních divadel. V obou si jej dovedu představit.
      Co se týká Daniela Dvořáka, nesleduju brněnskou operu a balet, tak mohu jeho fungování komentovat jen ze zřetele činohry. Zde rozhýbal Redutu, ale velmi nešťastné bylo jeho příliš dlouhé obhajování Zdenka Plachého coby šéfa. Nic proti jeho jmenování, byl to ambiciózní pokus, ale záhy se ukázalo, že Plachý na tuto funkci nestačí. A Zlatý drak byl projekt, po němž měli odstoupit (nebo se aspoň veřejně kát) oba. Ten na jeviště takové instituce nepatří. Paradoxem je, že právě za něj byli oba dlouhodobě městskými představiteli chváleni. Navíc se Dvořákovi již poměrně dlouho nedaří najít nového um. šéfa (zajímavý je z tohoto pohledu v jeho rezignaci bod č. 2).
      A ještě jedna maličkost: Dvořák tvrdí, že prakticky bezezbytku naplnil koncept, na základě kterého uspěl ve výběrovém řízení. Možná má pravdu, ale tento koncept je veřejně nedostupný. Podle mne by všichni vítězní ředitelé měli své projekty povinně zpřístupnit. Jak jinak se veřejnost dozví, zda je naplňují a jak?

      28.09.2012 (12.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Petr Pavlovský

        Petr Pavlovský

        Zásadně nesouhlasím!
        Nejde tu o Dvořáka či Zemana, jde o princip!
        „Je to čitelný systém a aspoň zčásti zamezuje zakonzervovávání vzniklého stavu. Jistě bychom všichni našli řadu ředitelů, kteří – takzvaně – přesluhují a rozvoj “svého” divadla brzdí.“
        Klíč je v reprezentantu statutárního majitele a financiéra divadla, ve správní radě. U nás správní rada – 5 – 7 lidí – většinou reprezentuje magistrát.
        Jestli se má něco obměňovat, jdou to členové té rady – ti jsou – na určité úrovni – nahraditelní.
        Dobrý ředitel je naopak nenahrafditelný, je jedinečný! Chce-li si dobrého ředitele magistrát (zřizovatel) ponechat, nesmí riskovat, že mu odejde jinam, že jej získá, přetáhne někdo jiný! Dobří ředitelé jsou nedostatkoví, poptávka převyšuje nabídku!
        Proto mu musí – chce-li jej i nadále mít – zřizovatel včas nabídnout prodloužení smlouvy, nejlépe ještě vylepšené!
        Výběrové řízení je třeba vypisovat pouze tehdy, nejsme-li s ředitelem plně spokojeni a doufáme, že se přihlásí někdo lepší. pro stávajícího ředitele je to vlastně PROJEV NEDŮVĚRY! To je kupř. v hradeckém případě zcela absurdní představa!

        28.09.2012 (18.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Vladimír Hulec

        Vladimír Hulec

        Počkejme,
        přidá-li se do diskuse někdo další. Já zase příkře nesouhlasím s Tebou. Právě totiž, že nejde o Dvořáka či Zemana, ale o princip. Pokud již při jmenování bude známé datum dalšího (výběrového) řízení – může se nazvat jakkoli, třeba konec jednoho a začátek dalšího funkční období – nemusí se to vnímat jako projev nedůvěry, ale standardní postup.
        A o kvalitní ředitele může nastat i větší zájem odjinud. Město, pokud si je bude chtít uchovat, je bude (obdobně, jak to nabízíš Ty) možná pak i lépe honorovat či jim bude nuceno samo nabídnout lepší podmínky pro práci a tvorbu. Vypadá to jako utopie, ale nemusí být. V podstatě se o něco takového – vím, že jde o jiný statut divadla – pokusil DDP s Komedií. Podle současného ohlasu a reakcí některých představitelů města se zdá, že tyto dveře možností podpor či financování dle kvality a úspěšnosti pootevřel.

        Především ale odvádíš, Petře,
        důvody Dvořákovy demise jinam. Dan neříká, že o něj město nemá zájem, ale že mu háže klacky pod nohy, a dává sám výpověď, aniž by chtěl ve své práci jakkoli pokračovat. Ty důvody jsou – aspoň dle jeho vyjádření – tedy jinde, nezávislé na vypsaném výběrovém řízení. A lze jen spekulovat, kde a proč přetekla pomyslná kapka, neboť všechny tři body jsou velmi závážné a speciálně č. 2 skandální.

        28.09.2012 (19.11), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      1. Dát si do statutu, že po období – třeba 5 let – musí být nové výběrové řízení – považuji za iracionální postup, za apriorní pochybnost o tom, že radnice je schopna soustavně generovat soudnou, spolehlivou, nezkorumpovatelnou správní radu.
      Automatické, nutné obnovování ředitelova mandátu v novém konkursu je zbytečná a drahá komplikace, je to i pokušení pro kvalitního ředitele, aby šel za lepším.
      2. Mám právo interpretovat si Dvořákovo zdůvodnění po svém. Po mém soudu má pocit, že jej brněnská radnice vlastně moc nechce a to ho uráží. Z mého hlediska lidsky pochopitelně, čímž se nijak nevyjadřují k tomu, jestli byl v NDM ředitelem dobrým nebo špatným; nebyl jsem tam za tu dobu nikdy.

      28.09.2012 (22.56), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Josef Herman

      Josef Herman

      Pánové,
      nic ve zlém, ale Petr je na omylu, když v případě příspěvkové organizace mluví o správní radě, a Vladimír je na omylu, že by se zřizovatel (radnice, ministr) mohl zavázat k nějakému pravidelnému vypisování konkurzů. Ředitele příspěvkové organizace jmenuje a tedy i odvolává rada města nebo ministr bez udání důvodu a na dobu neurčitou. A svého ředitele „řídí“, protože divadlo z drtivého podílu přímo financují a on je jen v postavení správce, ergo mu klidně zasahují do ředitelování – i Dvořák zřejmě všechny tři „ústrky“, které nyní uvádí coby důvody své demise, musel nějaký čas snášet, tedy s nimi vlastně souhlasit. Jako každý ředitel statutárního divadla, abych to pojmenoval termínem, který si Petr oblíbil.
      Stále opakuji: dokud se nezmění právní postavení divadelní instituce, můžete se tu přít o způsoby dosazování ředitelů do aleluja s nulovým výsledkem.

      29.09.2012 (0.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    6. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Jistě,
      ale současná „obliba“ (a pro politiky obávám se jen záštita) veřejných konkursů právě potřebu jasně definovaných pravidel správy divadel, o jaké mluví Petr či já (jen každý by upřednotňoval jiný systém), implikuje. Tedy (podle mne časově přesně vymezenou) nezávislost na aktuálním politickém (a lidském) rozložení sil a osobní zodpovědnost danou (a kontrolovatelnou) projektem, se kterým ředitel do funkce vstoupil. Že by se pro takový systém musel vybudovat právní rámec (a že je už sakra pozdě, diskutuje-li se o něm 23 let po roce 1989), je jasné.

      29.09.2012 (12.02), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    7. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Souhlas!
      Upřednostňuji systém hradecký, jenom v čele správní rady nesmí být člověk, který, z neznámých důvodů, zradí zájem zřizovatele mít co nejlepšího ředitele divadla. Ostatně nestandardní je, nevím proč, v Hradci i sudým počtem členů správní rady – posiluje to jejího předsedu, který při rovnosti hlasů rozhoduje.
      Je-li ale jednání dostečně transparentní, je-li s ním seznamována průběžně i širší veřejnost, jako se to stalo v tomto případě, je možné excesům zabránit (jako se to stalo v tomto případě)!

      29.09.2012 (14.01), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    8. Josef Herman

      Josef Herman

      Debatovat by se tu mělo
      spíš o konkrétním případu Daniela Dvořáka. Všechny tři důvody, které uvádí, mu věřím, protože to tak chodí všude a je to přirozený důsledek současného právního stavu. Ale nemohu mu věřit, že o důvodech nevěděl dřív, tedy nevěřím mu jeho současnou spravedlivou odvahu pojmenovat věci pravými jmény. Dokud mu radnice v Brně šla na ruku, nestěžoval si, ale poměry se tam zřejmě změnily a zřejmě se s ním přestalo počítat – pak je lepší podat demisi než neuspět v konkursu.
      Odvolání Černého i demise Dvořáka, resp. důvody, které ke svému rozhodnutí uvádí, jsou de iure v pořádku, to je problém k řešení.

      29.09.2012 (16.44), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Petr Pavlovský

        Petr Pavlovský

        Josefe,
        jestli Ti dobře rozumím, jde v posdstatě o identické kauzy. Liší se pouze tím, že Dvořák byl informovanější či prozíravější, a tak své potenciální „odvolávatele“ předběhl.
        Tím jim ovšem ušetřil trapas a la Hanáková, kdy by mu museli něco vytknout, navzdory tomu, že mu ještě nedávno přiznali odměnu.
        Je to oboustranně výhodnější, není třeba okolo toho tropit žádný skandál.

        29.09.2012 (17.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    9. Josef Herman

      Josef Herman

      Petře,
      identické jsou ty causy pouze v tom, že jsou výsledkem jednoho (ne)systému zřizování divadel. Že jsou v podstatě politické, protože (ne)systém je toliko politický, nikoli odborný. Samotné causy jsou ovšem v konkrétních aspektech rozdílné. Dvořák jistě nechtěl ušetřit skandálu je, ale sebe. A hlavně politikové nemusejí něco vysvětlovat, mohou jmenovat a odvolávat bez udání důvodu!! Jednat jinak je lze přinutit jen politickým tlakem, který lze ještě tak vytvořit kolem ND, ale už sotva v Brně a rozhodně ne v menších divadlech. Základ všeho je právní postavení divadel a ředitelů, opakuji a opakuji.

      29.09.2012 (18.24), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Petr Pavlovský

        Petr Pavlovský

        Těch podobností tam vidím, Josefe, víc:
        1. Nestandardně a v nestandardní dobu (na podzim) odcházejí dva ředitelé (a je jedno, že jeden nedobrovolně a .druhý „jako“ dobrovolně).
        2. Ředitelé vícesouborových molochů, Národních divadel
        3. Divadel, dotovaných daleko vyššími částkami, než je v ČR běžné – jde tedy o víc, než třeba v případě Komedie nebo Klicperova divadla.
        „Základ všeho je právní postavení divadel a ředitelů“ – naprostý souhlas! Právě proto se mi tak líbí to postavení L. Zemana v Hradci. Slušná správní rada ho prostě NEMŮŽE ODVOLAT, dokonce ani kdyby před ní politici klečeli! Oni by tedy napřed museli rozehnat tu správní radu – a to v rozporu s jejími stanovami či se zakládací listinou té instituce, co divadlo zřizuje; to je zjevně daloko složitější a politicky méně průchodné, než prosté odvolání ředitele.

        30.09.2012 (16.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    10. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Kdo konečně otevře téma
      Daniel Dvořák, možný ředitel pražského ND? Není to od něj právě tato „vysoká hra“, kterou svou výpovědí započal? A jaký by byl? Má za sebou ředitelování nejen ND, ale i SOP. Jak se vůbec dívá na slučování těchto domů? Vyjádřil se k němu někdy?

      29.09.2012 (23.35), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    11. Marie Reslová

      Profilový obrázek

      http://www.divadelni-noviny.cz/navrhuju-vypsat-nove-vyberove-rizeni

      Myslím, že toto je odpověď na všechny Vladimírovy otázky. Daniel Dvořák je aktuálně ve hře a velmi silně. Co chce, napsal v otevřeném dopise v dubnu. A prosím, všimněte si i komentářů níže… 🙂

      30.09.2012 (20.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    12. Marie Reslová

      Profilový obrázek

      http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/hraje-se-nejen-o-sefa-narodniho-divadla-ale-znovu-i-o-samostatnost-statni-opery
      Možná ještě tohle. Je to trochu marnivé, ale neodolám. Je to můj komentář z 25.4. tohoto roku.

      30.09.2012 (20.36), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Petr Pavlovský

        Petr Pavlovský

        Marie a Vladimíre,
        proč za tím vidíte zaumnou strategii?
        Pokud se chce D. Dvořák ucházet o místo ředitele ND, proč by kvůli tomu musel dát v Brně předem výpověď! Proč by to nemohl udělat i jako aktuální brněnský ředitel NDM? Ta funkce by mu přece v té kandidatuře nebránila ani dost málo, nicht Wahr?
        Eo ipso – on tu výpověď dal kvůli něčemu jinému!

        30.09.2012 (21.37), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    13. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Díky
      Marii Reslové za připomínku otevřeného dopisu Daniela Dvořáka i jejího tehdejšího komentáře. Pro neznalé čtenáře jistě poučné čtení a důležitý kontext, ve kterém se současné dění kolem ND, SOP a konečně i Dvořákova odstoupení z funkce v Brně objevuje. Z něj, z celé Dvořákovy kariéry a jeho profesního/životního pragmatismu je snad dostatečně patrné, že úvahy o promyšlené Dvořákově strategii dosáhnout cílů, na které míří, jsou na místě. A že tím cílem může být či je ředitel ND Praha, je snad nabíledni.
      Proč to činí právě takto, Petře, těžko zvenku vědět. Souhlasím s Josefem Hermanem, že se všemi uváděnými výhradami se musel utkávat po celé své funkční období. Neuvedl žádný konkrétní důvod, proč odstupuje tak náhle a jednoznačně. Navíc odjel na dovolenou… Trochu zvláštní, ne?

      30.09.2012 (23.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Brněnské tam-tamy duněly o možné rezignaci Dvořáka nějaké dva dny předem, a to proto, že se na radnici změnily poměry a Dvořákovi těsně před odjezdem na svou dovolenou údajně oznámil primátor Onderka, že na další období ho radnice rozhodně nejmenuje ředitelem. Proto za náhlou rezignací Dvořáka nevidím nic víc než vynucený přechod do protiútoku – je lepší rezignovat než nechat se vyhodit, a ještě to umožňuje postavit se mezi kritiky režimu, který do té doby využíval. Proto mu velmi dobře formulovanou demisi nevěřím. Naopak ji považuji za jeden z dokladů, jak mnozí divadelníci hrají s politiky ony hrátky, pro které se tu nějaká pravidla dlouhodobě odmítají: vždyť jsme už v roce 1990 věděli a zformulovali, jak to má být, dvacet let to s několika kolegy neustále připomínáme, a teď se to se slávou objevuje. Snad to po současných událostech vezme dobrý obrat. Bezprostřední souvislost Dvořákovy rezignace s hledáním ředitele Národního divadla však zatím nevidím.

        01.10.2012 (1.18), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

        • Petr Pavlovský

          Petr Pavlovský

          Absolutní souhlas!
          Ovšem právě proto jsou si obě kauzy tolik podobné. Liší se de facto pouze tím, že informovanější nebo pohotovější nebo sebevědomější Dvořák papaláše předběhnul, kdežto O. Černý ne. Ovšem oba byli – až do té doby – k vrchnosti loyální.
          Některý pes čeká, až jej člověk přetáhne klackem, ale některý včas vyjede po té ruce, která jej drží!

          01.10.2012 (8.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    14. Marie Reslová

      Profilový obrázek

      Pepo,
      co tě vede k takovému optimismu, že „to po současných událostech vezme dobrý obrat“? Po volbách zřejmě dojde k výměně na postu ministra kultury a člověk by musel být věštec, aby věděl, kdo tam usedne a co udělá. Zatím jsou obě největší národní divadla bez šéfů. V Brně ho hledají na začátku sezóny – víš o nějakém volném? Zaslechla jsem jméno ředitele divadla Radost, ale nechce se mi věřit… V Praze máme ředitele prozatímního, ten nějakou chvíli vydrží, ale zatím není ani jasné, jestli to se SOP ministerstvo s novým ministrem obrátí hot nebo čehý. Nebo snad pracuje nějaká rada moudrých na vypsání výběrového řízení a navrhuje koho oslovit? Já o tom nevím a myslím, že do krajských voleb se nestane nic zásadního. Máš nějaké jiné informace?

      01.10.2012 (8.23), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Marie,
        jestli můj příspěvek vyzněl jako optimistický, pak se stala mýlka. Jen jsem tou větičkou chtěl dát najevo, že současné události v hlavách alespoň části odborné veřejnosti něco změnily a že se musíme i stébla chytat. A pak si myslím, že ke změnám v hlavách snad přispěje situace, v níž se začíná lámat chleba nejen v otázce ředitelů, ale vůbec existence a funkce velkých divadel, a to tu zatím nebylo pod knutou zásadního snižování dotací. Jinak je podle mého jasné, že se věci pohnou až po volbách, a pokud se nevyvine a neudrží soustředěný tlak na systémové řešení, a to divadelníci nikdy v historii nedokázali, a proto nikdy v podobných konfliktech nezvítězili, zůstane to zase jen na politických holportech.
        Optimista nejsem.

        01.10.2012 (9.34), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    15. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Maně si vzpomíníám,
      kolik kolegů se tu mohlo pominout, když se stal T. Töpfer ředitelem na Vinohradech, jako kdyby tu byl tucet lepších. Kdepak jsou?

      01.10.2012 (12.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Vladimír Hulec

        Vladimír Hulec

        Petře,
        jsou, toho bych se neobával, a to jak ve starší generaci (Zeman, Šesták, Stropnický, Rajmont…) tak ve střední (O. Černý nebo třeba i Pařízek) tak té ještě mladší (třeba Petr Štědroň či Dora Viceníková). Vždyť kolik lidí se hlásilo do Komedie a i v konkursu na DnV byli minimálně tři rovnocenní. Někteří jsou však otráveni ze stávajících machinací a především ti schopnější bývají smluvně vázáni jinde. Proto je třeba vypisovat výběrová řízení včas a dostatečně dopředu před nástupem do samotné funkce. To se ovšem v ND v Praze ani Brně neděje a na Vinohradech taky nebylo. Časově jakž takž adekvátně se to stalo jen v Komedii, a to jen proto, že Pařízek si to vynutil.

        01.10.2012 (15.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    16. Pavel Trenský

      Profilový obrázek

      Pane Hermane,
      zde i jinde jste oslovil problém jmenování vedení českých divadel. Jako jediné řešení jste navrhl legislativní reformu, která by změnila právní postavení divadel a jejich ředitelů. Je těžko nesouhlasit s takovým řešením, avšak jakmile začnete uvažovat o detailech, začnou vám vstávat vlasy na hlavě.

      Za prvé,
      existují divadla pod státní kontrolou, městskou i soukromou (některé jsou částečně dotované z veřejných fondů). Měl by zákon regulovat všechna divadla stejně, anebo rozdílně?
      Za druhé,
      kdo by nesl zodpovědnost ve výběrovém procesu ředitelů. Ministerstvo, magistrát, spravní rada atd., anebo komise nezávislých odborníků? Kdo by byl zodpovědný za nominaci takové komise a jak by se zajistilo, že jde o jednotlivce, kteří nejsou filozoficky, politicky či jinak podřízeni těm, kdo je jmenují? Šlo by o otevřený konkurs, či o výběr za “zavřenými dveřmi“?
      Za třetí,
      šlo by o jmenování na dobu určitou, či neurčitou? V případě, že by jmenování bylo na dobu určitou, o jakou lhůtu by ideálně mělo jít? Jaké by byly smluvní závazky? Naprostá neodvolatelnost, nebo odvolatelnost za určitých okolností? Jaké by to byly okolnosti – prokazatelná neschopnost, trestní čin, morální přestupek, či objektivní finanční problémy instituce? Jaké by byl procedurální garance, aby se spravedlivě a objektině zvážily důvody pro terminaci smlouvy?
      Za čtvrté,
      jakou pravomoc by měl jmenovaný ředitel vůči existujícím zaměstnancům? Měl by je právo vyměnit podle svého uvážení? Jestli ano, nedocházelo by k porušení existujících smluvních závazků mezi zaměstnanci (odbory i jednotlivci) a danou institucí?

      Omezuji se zde jen na některé základní otázky, samozřejmě zákon by musel oslovit mnoho dalších. Určitě jste o tom uvažoval a velmi by mě zajímalo, jak byste to řešil.

      01.10.2012 (13.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    17. Josef Herman

      Josef Herman

      Pane Trenský,
      nevolám po nějaké legislativě, která by řešila všechno, z čeho vám vstávají vlasy na hlavě. Volám jen po transformaci divadel v pozici příspěvkových organizací do takové právní podoby, která by obsahovala nástroje a postupy k řešení všeho, co vás tak rozrušilo.
      V případě pražského Národního divadla si nejspíš umím představit speciální zákon, jako tomu je v Berlíně nebo ve Vídni, který vymezí podobu instituce (nejspíš „holding“), v případě velkých regionálních divadel by to měla být nějaká forma řekněme neziskové instituce založená hlavními donátory a zřizovateli, jako je tomu třeba v Itálii (na stránkách Jednoty hudebního divadla je analýza právního a organizačního fungování milánské La Scaly), městská divadla mohou fungovat v různé podobě, včetně s.r.o., podobu soukromých divadel si vymezí jejich majitel, netřeba řešit.
      Zjednodušeně řečeno všechny možnosti zřizování veřejnoprávních (statutárních) divadel by měly počítat se správní radou, která fakticky rozhoduje vše, nač se ptáte. Důležité je, že je to nárazník mezi divadlem a politikou. Měly by být definovány dotační toky, a to vícezdrojové, a ředitel či šéfové, zkrátka kapitáni divadla, by se měli najímat manažerskou smlouvou, která vymezuje vzájemné postavení, práva a povinnosti. Tak to zhruba funguje v mnoha variantách ve světě, kdežto u nás jsou divadla postsocialistickým pohrobkem.

      01.10.2012 (13.54), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    18. Pavel Trenský

      Profilový obrázek

      Pane Hermane,
      v angličtině je přísloví, „koncepce je dílo andělů, ale ďábel panuje v detailech“. A jestli ve Vámi navrhovaném zákoně nebude postaráno o některé zásadní podrobnosti, obávám se, že to bude vleklá mela od případu k případu. Zákony jsou často jen kodifikace existující praxe v její vrcholné etické a funkční formě, které přinutí méně vyspělé entity jednat podle tohoto příkladného modelu. Protože v daném případě takový model u nás není, domnívám se, že legislativní intervence by musela být šírší než naznačujete. Ale je to pouhá domněnka, nechci se vydávat za znalce této problematiky.
      Protože jakákoli reforma by znamenala redukci moci právě těch, kdo kontrolují legislativní proces, jde o enormně nesnadný úkol, za který ale stojí bojovat. Samozřejmě, zasluhujete uznání, že tak děláte.

      01.10.2012 (14.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Pane Trenský,
        děkuji za uznání. Ale nevím, jestli si rozumíme: já opravdu nenavrhuji žádný zákon…
        A také nemyslím, že vše řeší proměna legislativy, v konkrétním životě se uplatňují i jiné principy, jen musí dostat prostor a ten jim „příspěvkové organizace“ po právní stránce nedávají.

        01.10.2012 (15.54), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

        • Pavel Trenský

          Profilový obrázek

          Pane Hermane,
          jestli usilujete o nový zákon (jak jsem tomu rozuměl). anebo o změnu v aplikaci existujíich zákonů, problém je stejný. Ovšem souhlasím, legislativa není všechno, nakonec vždy záleží na způsobu, jak se psaná či nepsaná pravidla uskutečňují. Když se podíváte, jak operují přední světové divadelní instituce, zdá se, že se snaží obsadit vedoucí místa těmi nejlepšími jedinci, kteří jsou k disposici. Často jde o tuhý konkurenční boj. Je nad slumce jasné, že tomu tak v ČR není. A snad ani nemůže být, když ve vedoucích pozicích jsou lidé průměrní až podprůměrní, a navíc bez elementárního pochopení, oč jde.

          01.10.2012 (17.07), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    19. Josef Herman

      Josef Herman

      Vzhledem k našim disputacím považuji za dobré seznámit se s níže uvedeným stanoviskem:

      TISKOVÁ ZPRÁVA KLUBU ODS
      K VÝPOVĚDI ŘEDITELE NDB DANIELA DVOŘÁKA

      Až z médií se dovídáme o podané výpovědi a důvodech jejího podání ze strany současného ředitele Národního divadla v Brně Daniela Dvořáka. Nemůžeme se však ztotožnit s důvody, které ve svém prohlášení Daniel Dvořák uvádí.

      Uvádí-li Daniel Dvořák, že se dlouhodobě a stále více prohlubuje podfinancování Národního divadla, je nutné upozornit na skutečnost, že Národní divadlo v Brně čerpá z rozpočtu města Brna každoročně bezmála cca 300 mil. Kč a je tak příspěvkovou organizací s největším příspěvkem ze strany města. Dlouhodobě bylo spíše veřejností, a v poslední době i ze strany politické reprezentace města problematicky vnímáno, jak je s tímto příspěvkem města z úrovně vedení NDB nakládáno, zda-li je Národní divadlo řízeno hospodárně a koncepčně.

      Pokud se Daniel Dvořák odvolává na pokusy zasahovat do chodu divadla z politické roviny, tak toto jeho tvrzení potvrzujeme.
      Připomínáme, že NDB je příspěvkovou organizací města a město Brno jako zřizovatel má povinnost fungování své organizace kontrolovat. Zásahy města, ať již ze strany náměstkyně primátora města pro oblast kultury i samotné Rady města Brna, byly však vždy vedeny pouze snahou o kontrolu hospodaření, nakládání s finančními prostředky a také s ohledem na neklidnou personální atmosféru uvnitř divadla a kritiku práce ředitele divadla zevnitř i zvenčí divadla. Nikdy však se záměrem ovlivňovat a zasahovat do umělecké a programové činnosti divadla a jeho scén.

      Obviňuje-li Daniel Dvořák vedení města z nechuti k zásadním systémovým řešením, vedoucím k zlepšení situace, pak toto obvinění není na místě. Je tomu totiž právě naopak.
      Protože především v loňském i letošním roce přibývalo kritiky na jím vedené divadlo, na jeho hospodaření, necitlivé zásahy do jeho struktury ze strany vedení divadla i samotnou uměleckou úroveň některých jeho scén, dostal v loňském roce Daniel Dvořák šanci i manažerský úkol, aby chod divadla, jeho hospodaření i budoucí koncepční směřování zlepšil a napnuté vztahy uvnitř divadla uklidnil.

      „Protože jsme v rámci stávající brněnské koalice dospěli k závěru, že situace související s řízením Národního divadla je vážná, s ředitelem Dvořákem jsme se sešli a s našimi názory ho seznámili,“ uvedl předseda klubu zastupitelů ODS Libor Šťástka. „Jeho následná reakce i obviňování města prostřednictvím médií je pro nás zklamáním,“ dodal Šťástka.

      „Pan ředitel Dvořák zodpovědně vyhodnotil situaci a rozhodl se tak, jak se rozhodl. Svoji výpověď doručil na personální oddělení MMB, osobně mi svůj krok bohužel nezdůvodnil,“ konstatovala náměstkyně primátora města pro oblast kultury Jana Bohuňovská. „V nadcházejícím konkurzu očekáváme od uchazečů na pozici ředitele NDB předevšímpředstavení jasné vize a koncepce budoucího směřování NDB, včetně hledání možných úspor v chodu samotného divadla,“ upřesnila Bohuňovská.

      „Rozhodnutí ředitele Dvořáka odráží vývoj v divadle i v brněnském kulturním prostředí během poslední doby a my ho respektujeme,“ řekl předseda kulturní komise Rady města Brna Stanislav Michalík. „Věřím, že do výběrového řízení na pozici nového ředitele se přihlásí co nejvíce uchazečů a my budeme mít možnost porovnat jejich představy kam divadlo vést,“ dodal Michalík.

      Byť se s důvody, které v rámci své výpovědi Daniel Dvořák uvádí, nemůžeme ztotožnit, jeho krok odejít z Národního divadla v Brně vnímáme nicméně jako krok zodpovědný a správný. Za jeho pětiletou práci pro divadlo i město Brno mu děkujeme.

      V Brně 28.9.2012

      Mgr. Libor Šťástka v.r.
      předseda Klubu zastupitelů ODS V ZMB

      01.10.2012 (16.44), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    20. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Důkladný rozbor
      situace kolem ND v Brně nabízí jeho bývalý (1996-2002) ředitel Mojmír Weimann na stránkách Opera Plus: http://operaplus.cz/a-co-brnenske-narodni/

      02.10.2012 (1.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    21. Marie Reslová

      Profilový obrázek

      Díky ! Tak přesně takhle bych si představovala službu internetových DN, samé užitečné informace.

      02.10.2012 (11.08), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    22. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Další brněnský komentář
      – tentokrát z pera bývalého redaktora MfD Luboše Marečka – k odstoupení a fungování Dana Dvořáka ve funkci ND Brno najdete na stránkách Aktuálně.cz: http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=758891
      Exklusivní rozhovor s Danielem Dvořákem
      (údajně jediné, které poskytl českým médiím) chystají nejbližší Literární noviny, které vyjdou ve čtvrtek 4. 10. – viz: http://www.literarky.cz/kultura/divadlo/11740-narodni-divadlo-brno-bez-editele

      03.10.2012 (4.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    23. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Jak také může jednat ředitel veřejnoprávní instituce:
      Z pozice ředitele ND zachránil v roce 2003 D. Dvořák projekt pojmového slovníku Základní pojmy divadla, který měl sice celkem tři granty a tedy dost financí (celkem ca 4,5 milionu Kč), ale “za boha” je nemohl administrativně převést do dalšího kalendářního roku.
      V rámci málem miliardového účetnictví ND se to hladce zdařilo a slovník následujícího roku řádně vyšel; dílo 41 českých i zahraničních autorů bylo zachráněno.
      Bez pochopení, flexibilní a rychlé – jakkoli v podstatě pouze administrativní – pomoci D. Dvořáka hrozila desetileté, nezištné, ale o to usilovnější práci řady lidí zkáza, propad do marnosti.
      Od té doby – bylo mi šedesát – už jsem mohl odejít do důchodu a mohu klidně umřít. D. Dvořákovi tímto veřejně děkuji – vůbec nic z toho neměl, jenom starosti. Má ale, prokazatelně, jisté nadosobní ideály.

      17.10.2012 (18.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,