Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    DN 22

    Poslední číslo Divadelních novin ročníků 2010 věnuje svou „velkou kritiku“ na str. 4 Morávkově inscenaci Bulgakova románu Mistr a Markétka v Huse na provázku. Tak jako u Morávka vždy, je to neobvyklé „přečtení“ výchozí látky, v němž režisér, majitel bezbřehé fantazie, není tentokrát zcela práv možná nedostižné dokonalosti předlohy – soudí Richard Erml v článku Když Morávek tluče na dveře.

    Ve dvou kontroverzních recenzích nahlédly dvě mladé dámy – Lenka Dombrovská a Dana Jará – koprodukční projekt Roxy/Nod a Studia Damúza: NoD Quijote. Je to jen večer splněných přání plný laciného humoru, anebo krásná, na vnímání obtížná inscenace?

    Několik dní po premiéře Čapkovy Věci Makropulos v Národním divadle pořídili Vladimír Hulec a Josef Herman rozhovor s představitelkou hlavní role Soňou Červenou: o hereččině putování světem, češtině, magii divadla a především o  režiséru Robert Wilsonovi, který „Makropulku“ velmi osobitě v Národním divadle nastudoval. Najdete jej na dvoustraně  8 – 9 pod titulkem Největší umění je mlčet.

    Bulvární novinář Miroslav Graclík sepsal tlustou knihu (517 stran!) Jiřina Švorcová osobně – a Vladimír Just  ji v Divadelních novinách podrobil nemilosrdné (ale spravedlivé) kritice. Nazval ji Život ve lži aneb Trezorová herečka J.Š.

    Jako každý rok i letos končíme ročník Divadelních novin esejí. Josef Mlejnek pro nás vybral a z francouzštiny přeložil životopisnou esej Alaina Besancona Ecce hommo: Ionesco

    Také naše „ letošní četba na pokračování“, vzpomínky Milana Uhdeho Co na sebe vím, je v tomto čísle ukončena či spíše přerušena. Máme totiž v plánu, po následující roční pauze, se  k Uhdeho vzpomínání vrátit v nových kapitolách. Ti, kteří jej pravidelně četli, tuší proč.

    Dvaadvacítka Divadelních novin tradičně obsahuje i jednu „vlohu“ – obsah letošního ročníku – a jednu přílohu: Velký rozhovor Nehodlám vyhánět staré dámy z divadla nabízí životní příběh a konfesi scénografa a vynikajícího malíře Jaroslava Maliny, který je – jak už to v Čechách bývá – víc uznáván v cizině než doma.

    Přeji dobrý nový rok 2011.


    Komentáře k článku: DN 22

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,