Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divadlo přeje nepřipraveným

    Pro Honzu Nebeského jsem napsal několik her, ale nevzpomínám si, že bych měl text hotový hned na první čtené. Naprosto běžně jsem hry dopisoval během zkoušení, což ovšem často vedlo ke kuriózním situacím.

    To se ke mně při zkoušce důvěrně naklonila herečka s prosbou:

    Nemohl bys mi tam napsat nějaký monolog? Vždyť tam skoro nemluvím!

    Tak určitě, ujistil jsem ji. Ale o čem?

    To nechám na tobě, ale víš co…?

    Sice jsem nevěděl, ale monolog jsem napsal.

    Víš co.

    Jednou jsem dokonce přišel na první čtenou jen s názvem hry – Poníci slabosti. Dobře si vybavuji ty tenkrát udivené, vyděšené a rozpačité pohledy. Ticho nakonec přerušil Petr Čtvrtníček, když prohlásil, že se mu to líbí. Jak to myslel, nevím dodnes, ale v tu chvíli jsem mu za to byl vděčný.

    Psal jsem hry i pro jiné režiséry, kteří finální text vyžadovali už při prvním zkoušení, ale nemám pocit, že by se tím něco výrazně změnilo. Po několika reprízách říkali herci vždycky něco jiného, než bylo v textu, a divák, který by šel jen na premiéru a derniéru, by musel nutně dojít k závěru, že viděl dvě naprosto odlišné hry. Přičemž je třeba dodat, že ty derniérové verze jsou mnohem zábavnější než ty premiérové.

    Takže z tohoto úhlu pohledu se zdá logičtější napsat finální text až po derniéře. Takových paradoxů je ale kolem divadla spousta.

    A proto zůstávám raději nepřipravený.

    image001 (1)_fmt


    Komentáře k článku: Divadlo přeje nepřipraveným

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,