Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divadlo je klíčem

    Narodil jsem se před sedmdesáti lety. Vyrostl jsem v městečku New Brighton vedle přístavu Port Elizabeth. Můj život a život většiny mých vrstevníků vypadal tak, že jsme ráno vstali a ti, co měli opravdu velkou kliku, šli do školy. Ostatní se jen tak poflakovali po městečku a cítili, jak jim život protéká mezi prsty kvůli krutému apartheidu. Pro naše rodiče nebylo povinností, aby nás dali do školy. A navíc museli za naše vzdělání platit.

    Dr. John Kani. FOTO archiv ASSITEJ

    Dr. John Kani. FOTO archiv ASSITEJ

    Jednoho dne nás učitel angličtiny vzal do Operního domu v Port Elizabeth na představení Macbeth od Williama Shakespeara. Všichni jsme byli nadšení. Ani ne tak z té hry jako spíš z toho, že jsme se dostali do města. Těšili jsme se hlavně na cestu autobusem. Seděli jsme v divadle, v hledišti pomalu zhasnuli světla. Opona se zvedla, a stalo se kouzlo.

    To byl můj první divadelní zážitek. Od toho dne roku 1958 se můj život změnil. Té hře jsem až tak nerozuměl, ale cítil jsem se součástí kouzla, které se dělo na scéně. Pořád jsem o té hře a o tom zážitku mluvil. A dokonce se mi i občas podařilo na chvilku zapomenout na apartheid. A na to, že v našem městečku byla na každém kroku cítit chudoba. Náhle jsem se ocitl v novém světě nejen své imaginace, ale i světě větších možností. Poznal jsem, že vzdělání je klíčem. A také, že divadlo je klíčem, který otevirá dveře představivosti. Ten den jsem si slíbil, že jednou také budu stát na jevišti a budu vyprávět příběhy, které nám vyprávěla babička před spaním.

    Když vezmete dítě do divadla, podpoříte jeho touhu, aby ho někdo vyslyšel. Dítě začne věřit, že i ono má svůj příběh, který jednoho dne bude moci vyprávět.

    Dr. John Kani, dramatik-herec-režisér, Global Arts Ambassador /světový velvyslanec umění/

    ///

    FOTO archiv ASSITEJ

    FOTO archiv ASSITEJ

    Bonsile John Kani

    herec, režisér a dramatik, se narodil 30. srpna roku 1943 v New Brightonu v Jihoafrické republice. V roce 1965 se připojil ke skupině herců, kteří si říkali The Serpent Players (Hadí hráči, název skupiny odkazuje na jejich první představení, které se odehrálo v zoologické zahradě v Port Elizabeth na místě bývalého hnízda hadů) a podílel se na scénáři množství her, které sice knižně nikdy nevyšly, ale u publika měly jejich inscenace velký ohlas.

    Na začátku sedmdesátých let napsal spolu s Atholem Fugardem a Winstonem Ntshonou již známější hry Sizwe Banzi is Dead (Sizwe Banzi je mrtev) a The Island (Ostrov), které se hrály i v New Yorku, kde za ně John Kani a Winston Ntshona v roce 1975 obdrželi prestižní ceny Tony Awards. Obě byly uváděny v broadwayském Edison Theatre, kde dosáhly celkem 52 repríz. Ve stejném roce získal John Kani hereckou cenu Olivier Award za ztvárnění hlavní postavy Mr. M v inscenaci hry svého přítele Athola Fugarda My Children! My Africa (Mé děti! Má Afrika!) v londýnském The Royal National Theatre.

    Nothing but the Truth (Nic než pravda, 2002) byla první divadelní hra, kterou napsal sám. Hrála se v Market Theatre v Johannesburgu. Odehrává se v Jižní Africe po pádu apartheidu, ale netýká se konfliktu bělochů a černochů, nýbrž napětí mezi černochy, kteří v Jižní Africe během apartheidu zůstali, aby proti němu bojovali, a těmi, kteří odešli a vrátili se až potom, co nenáviděný režim padl. Tato hra získala v roce 2003 ocenění Fleur du Cap Awards pro nejlepší současnou jihoafrickou hru a John Kani navíc ocenění pro nejlepšího herce. Ve stejném roce získala též mimořádné ocenění Obie Award za výjimečný přínos americkému divadlu).

    Kani je v současné době výkonný správce Nadace Market Theatre, zakladatel a ředitel johannesburského The Market Theatre Laboratory a předseda jihoafrické Národní umělecké rady (National Arts Council).

    /Pro české středisko ASSITEJ z angličtiny přeložila Olga Freitová/

    • Autor:
    • Publikováno: 20. března 2014

    Komentáře k článku: Divadlo je klíčem

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,