DIVADELNÍ SVĚT BRNO: (Ne)klid u rodinné večeře

Divadlo 3+KK se ve své tvorbě věnuje autorským výpovědím ohledně mnohých sociálních témat. Pro své inscenace volí netradiční prostory i nekonvenční způsoby scénování. Všechny tyto faktory platí i na jejich novou inscenaci Franz Kafka žije: Žranice, která je uváděna v prostoru Káznice v brněnském Cejlu.

Inscenace je koncipovaná jako předvánoční večeře, během níž budou diváci opravdu pohoštěni dvěma chody a možností dát si pivo či kávu. Jenže režisér Adam Steinbauer ani dramaturg projektu Libor Brzobohatý nenechají návštěvníky události sníst jediné sousto v klidu. Při vstupu mne na místo usadilo herecké duo Denisy Cupákové a Tomáše Žilinského, kteří byli hostiteli této večeře. Jejich milý i žoviální přístup nastolil v sále příjemnou atmosféru, v pozadí zněly varhany, stůl byl prostřen. První část byla věnována samotné večeři, během které ovšem Žilinský konfrontoval Cupákovou sérií nepříjemných a dotěrných dotazů ohledně jejího sociálního zabezpečení, její práce, osobních partnerských vztahů apod.

ZDROJ Divadelní svět Brno

Druhá polovina byla méně statická. Uvaděči odklidili zbytky jídla ze stolu, na který se vzápětí vydala herecká dvojice zahájit boxerské utkání po kterém následovalo několik sekvencí podobného ražení. Kousavé a rýpavé poznámky zmíněné během večeře zůstaly a Žilinský k nim přidal ještě komentáře ohledně jejího vzhledu.

Představení je postavené na emocionální nestabilitě. Herec i herečka měli agresivní výlevy, přesto v první polovině nebylo možné rozklíčovat vztah mezi postavami, které vedle prezentace sebe samých, ještě představovali. Chovali se k sobě jako bratr se sestrou, kteří se kočkují a mají nevyrovnaný vztah založený na mužské dominanci. V průběhu představení však začalo být více rozpoznatelné, že Žilinský zastupuje spíše roli otce. Takového otce, který věří dezinformacím, je dominantní, šovinistický, toxicky maskulinní a nechápavý. To vše bylo demonstrováno s chladným klidem, který vytvářel napjatou atmosféru v sále a strach ve mně, co mohu či nemohu od postavy i herce dále očekávat.

ZDROJ Divadelní svět Brno

Herecké projevy obou herců byly velmi precizní. Žilinskému stačilo jen sledovat Cupákovou a už jen jeho pohled vyvolával strach, nechuť a nevelkou otcovskou péči. Herečka byla strohá, odmítavá, velmi civilní, přesto odevzdaná a v něčem velmi bezbranná. Obě postavy byly plné nevyřčených citů, oba herci téma obsáhli jemně a citlivě, transparentně, aby nepůsobilo jako násilná agitka.

Ve větším prožití emocí, které herci vzbuzovali svým projevem, mi bránil fakt, že si nejsem jistý, za koho aktuálně jednají, jestli za sebe či za postavy a jaké vztahy mezi sebou postavy mají. Až po hodině se dozvídáme otcovu touhu po vnoučatech a najednou je vše jasné. Také název inscenace je zavádějící. Jestli hledáme absurditu v rodinném prostředí, nemusí se zvolit silná osobnost, která je spjata s úplně jinými tématy. Aluzí na Kafku pak slouží zmínka o faktu, že židé ani v Praze Vánoce neslaví, přesto pak otec dbá na „tradiční české poctivé Vánoce“. Bylo mi líto, že si nemohu více užít herecké podání tak silného a osobního tématu, jelikož jsem byl nucen stále hledat spojitosti či si domýšlet vztahy mezi jedinými dvěma postavami. Pro tento formát bych si přál větší významovou čistotu, jelikož jsem obdivoval záměr i nasazení tvůrců a ostatně celkově volbu tématiky a formátu, jak je demonstrovat.

Adam Steinbauer, Libor Brzobohatý a kol.: Franz Kafka žije: Žranice. Režie Adam Steinbauer, dramaturgie Libor Brzobohatý, kostýmy kolektiv, hudba Problem of a Tram Approacher. Divadlo 3+KK. Psáno z reprízy 25.5.2025 v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

Zdroj náhledového obrázku Divadelní svět Brno.