Divadelní noviny Aktuální vydání 1/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

1/2020

ročník 28
7.–20. 1. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divadelní glosy (nejen) z Plzně (No. 38)

    K loutkové klasice sáhlo před Vánocemi plzeňské Divadlo Alfa. A udělalo dobře. Výpravná iluzivní loutková inscenace režiséra Tomáše Dvořáka, výtvarníka Ivana Nesvedy a libereckého dramaturga a dramatika Vítka Peřiny Pozor, Zorro! je návratem k nezaměnitelné poetice Alfy, za níž právě Tomáš Dvořák a Ivan Nesveda po mnoho let stojí. Určena je pro děti od šesti let, ale osloví i publikum dalších věkových kategorií.

    Tvůrci zpracovali do působivé loutkové podoby příběh slavného maskovaného mexického hrdiny Zorra. Foto Josef Ptáček

    Tvůrci zpracovali do působivé loutkové podoby příběh slavného maskovaného mexického hrdiny Zorra, který trestá bezpráví a pomáhá slabým a utlačovaným. Volně se přitom inspirovali knihou Johnstona McCulleyho The Mark of  Zorro a jejími filmovými zpracováními, především stejnojmenným filmem z roku 1920 s Douglasem Fairbanksem v hlavní roli.

    Vzhledem k náročnosti produkce začala příprava inscenace už v lednu a její výroba v květnu loňského roku. První dětští a dospělí diváci ji viděli 16. prosince 2019. Kromě sedmnácti marionet v ní hrají ještě malé loutky, celkem tak ´účinkuje´ v inscenaci na osmdesát loutek!

    Vše se odehrává na jevišti Divadla Alfa, takzvaně „za oponou“, kde je postavené malé loutkové divadlo a diváci sedí přímo před ním. Zcela přirozeně tak vzniká příjemné komorní prostředí s neopakovatelnou atmosférou. Ta by ovšem nefungovala, nebýt originální a nápadité scénografie. Dominuje jí obrovská hlava se Zorrovou maskovanou tváří, v níž je skryta scéna. Její čelní stěna se při přeměně prostředí zvedá a spouští, její zavřené oči se v několika okamžicích otevřou, aby se ukázal detail dění za nimi. Zakrytá tvář svým výtvarným pojetím přirozeně navozuje pocit starých mexických pyramid. Využívá výtvarné prvky tamější kultury, pracuje s mozaikou a typickou mexickou barevností. Má v sobě zvláštní magické kouzlo záhadného a snad i poněkud nebezpečného tajemství.

    Za tajemnem se skrývá realisticky vyvedená scéna, na níž se odehrává Zorrův příběh o lásce, bezpráví a jeho porážce. Foto Josef Ptáček

    Za tímto tajemnem se ovšem skrývá realisticky vyvedená scéna, na níž se odehrává Zorrův příběh o lásce, bezpráví a jeho porážce. O vítězství revoluce pod Zorrovým vedením, která svrhne nenáviděného guvernéra a uvězní ho i s jeho nohsledy.

    Po stranách jeviště je rozmístěna živá kapela hrající na originální mexické hudební nástroje. Nápaditá hudba v Alfě hostujícího Vratislava Šrámka je plná španělských rytmů, které zdařile propojují jevištní dění, podtrhují atmosféru a s příběhem skvěle souzní. Představení je plné kvalitních, dobře provedených písniček, které divákům znějí v uších ještě dlouho poté, co z divadla odejdou. Zatímco texty písní jsou v precizní češtině, mluvený text je sice také v češtině, ale používáním typických španělských přípon je výrazně stylizován do místního – tedy mexického – prostředí. Tato stylizace umožňuje řadu vtipných gagů a vyvolává spoustu humorných situací.

    Inscenace je plná loutkových kouzel a triků. Foto Josef Ptáček

    Inscenace je plná loutkových kouzel a triků, z nichž divákovi nezbývá než žasnout, co loutky všechno dovedou. Isabella šije na skutečném šicím stroji, po jevišti pobíhá a skáče malý psík, guvernér se koupe ve vaně plné peněz, tanečnice tančí flamenco a oči všech se blýskají, jak v nich jiskří ohníčky života. Ano, života, protože všechny marionety, cele vyřezané z lipového dřeva (kromě některých prvků v ošacení), ožívají v rukou členů souboru obdivuhodným způsobem.

    Originálním nápadem jsou ztvárněny souboje mezi Zorrovými a guvernérovými stoupenci. Neodehrávají se totiž uvnitř loutkového divadla, ale na horním okraji maskované hlavy, kde se střetávají maličtí vzbouřenci s vojáky a vznáší se i maličká varianta Isabellina papouška. Inscenace je tak obohacena o nový, neobvyklý výtvarný rozměr. Jejími hlavními aktéry jsou pak loutkoherci, kteří výtečně vodí, hrají i zpívají.

    Inscenace má nakročeno ke světové kariéře. Foto Josef Ptáček

    Titul Zorro tak pokračuje v řadě úspěšných loutkových inscenací Alfy z dávnějších i nedávných let. Navazuje na Jamese Blonda (V. Peřina, T. Dvořák, M. Zákostelecký – prem. 2009), na parodii na americké grotesky Cha Cha Cha aneb Charlie Chaplin a jiná cháska (T. Dvořák, I. Nesveda, V. Peřina – prem. 2015) či na kouzelnou italskou pohádku Ivana Nesvedy Umanutá princezna (prem. 2018). Není náhodou, že za jednoznačně nejúspěšnější inscenací Alfy polistopadové éry – Tři mušketýři z roku 2006, která stále baví diváky po celém světě, stojí právě Tomáš Dvořák a Ivan Nesveda. I Zorro má zdá se nakročeno ke světové kariéře.

    Divadlo Alfa, Plzeň – Vít Peřina, Tomáš Dvořák, Ivan Nesveda: Pozor, Zorro! Režie Tomáš Dvořák, výprava Ivan Nesveda, dramaturgie Vít Peřina j.h., Petra Kosová, hudba Vratislav Šrámek j.h., Hrají Andrea Ballayová, Martin Sádlo Bartůšek, Petr Borovský, Martina J. Hartmannová, Tomáš Jereš, Robert Kroupar, Marie Mrázková, Vlastimil Vorda, Petr Vydarený. Premiéra 16. 12. 2019.


    Komentáře k článku: Divadelní glosy (nejen) z Plzně (No. 38)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,