Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Co tě zabije, tě i posílí

    Pavel BryczNemluvím v titulu o alkoholu, i když na muzikál Vražda za oponou jsem do Karlína vyrazil ze dvou dobrých důvodů, které měly k alkoholu skutečně velmi blízko. Tím prvním motivem bylo mé dlouholeté fandovství Milanu Šteindlerovi, který po vrcholech, pádech i propadech je pro mě pořád ten Rocky Balboa české kultury a jde do všeho naplno, i když mu občas i jeho vlastní lidi hodí do ringu ručník.

    A ano, vypili jsme spolu kdysi něco, po čem jsem se druhý den necítil jako rybička, i když by to stačilo na český rybník. Ale nejhůř mi bylo psychicky, když ranní zprávy tehdy bušily do mé třeštící hlavy, že zemřel významný český filmový režisér.

    Ó, jak jsem si oddychl, že jméno v ranním nekrologu nepatřilo tomu, od kterého v ringu ještě pořád čekáme velké věci, i když jeho achilovkou je nemoc slinivky.

    Ale nechme teď první důvod stranou a prozradím vám druhý důvod návštěvy Vraždy za oponou.

    Stalo se mi na place při natáčení pivní reklamy – živím se coby reklamní textař – že jsem slyšel strhující forbínu o lásce k divadlu z úst hubeného kluka. Ten komický hubeňour s brýlemi ji adresoval oslnivé Saše v bikinách, která se z parníku ptá tří chlápků, kteří hledají opuštěné místo bez mobilního signálu, aby mohli být konečně sami a necivilizovaně se namazat: Hele, kluci, tohle vás fakt baví?

    Ten kluk v dlouhých pauzách natáčení vášnivě mluvil o své práci v company Karlínského hudebního divadla – a nevím, jak dívky v pastelových bikinách – ale mě všichni, kteří milují svoje řemeslo, baví. Jít do všeho naplno a s nadšením! Nebyl by ten náš svět zkažený znuděnými hrabivci a neuměteli ve vyšších patrech společnosti o víc než jeden stupeň lepší?!

    A tak jsem se s ním seznámil. Jmenoval se Jakub Šlégr.

    To byly mé dva důvody, proč jsem na premiéru muzikálu Vražda za oponou šel. I přes mrtvoly mých intelektuálních přátel, kteří spíš odpustí člověku incest, scénář večerníčku a tvrdé drogy než jedinou návštěvu jakéhokoliv muzikálu.

    Ale povím vám, nelitoval jsem ani vteřinu. Protože ty dva důvody, proč na báječný muzikál autorů Johna Kandera, Ruperta Holmese, Petera Stonea a Freda Ebba v přebásnění Adama Nováka jít, se rozrostly geometrickou řadou na desítky dalších, byť dějový půdorys hard boiled detektivky s hláškami, za něž by se nemusel stydět ani Lubomír Lipský ve Čtyři vraždy stačí, drahoušku, některé důvody zabíjí.

    Vražda za oponou je proklatě živá a dobrá show. A demokracie nedemokracie, na tenhle muzikál prostě musíte jí! Drsný alt Ivany Chýlkové, Monika Absolonová, která dokazuje, že umí nejen zpívat, ale odstřihnout se i od vodicích špagátů poslušné loutky, a Ondřej Brzobohatý, který si může vybrat: Je-li víc detektiv, nebo Fred Astair. Ale i na parketu se mu to dvojí, takže je víc Ginger, anebo Fred? Ať už si vybere cokoliv, je k zulíbání!

    Víte, každý míváme kapku výčitky, když s ještě kouřící pistolí překročíme těla inťošských estétů a pak je výsledek opravdu trapný. Ale u Vraždy za oponou se nebojte. Ta zabíjí jen nudu a posiluje víru, že ti, kteří svou práci milují, ji s nakažlivým nadšením dělají na plné pecky.

    Obejdu se osobně bez pompy a hollywoodských chodníků slávy, ale za tenhle karlínský spektákl vřelé díky! Dobrá práce, Johne Kandere, a vy všichni, dobré důvody!


    Komentáře k článku: Co tě zabije, tě i posílí

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,