Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza Rozhovor Zahraničí

    Cirk biZ’arT: Smích je zbraní hromadného tvoření

    V úterý 3. září vystoupí v pražském Cross Clubu mezinárodně uznávaný francouzský Cirk biZ’arT. Outdoorová show vás transportuje do atmosféry kabaretů minulého století obohacených o novocirkusové prvky. Francouzi přivážejí strhující záplavu humoru, akrobacie a bizarního čarodějnictví, které dají zapomenout na šeď okolního světa. Se souborem – s Rémym a duem Laurie & Anaëlle – jsme se ještě před jeho příjezdem bavili o tradici kabaretů a důležitosti smíchu.

    Foto archiv souboru

    Jak a kdy jste se potkali? Z toho, co jsem slyšel, zní příběh vzniku Cirk biZ’arT tak trochu jako kabaretní skeč.

    Bylo to jednoho deštivého dne v roce 2013 na festivalu v Nantes. Rémy tam měl své solo Bulle de Rien, zatímco Laurie & Jonah představovali své duo Chuck & Charlotte. Jak už to bývá, objevil se problém s ubytováním a festival je přiměl, abychom všichni společně na víkend sdíleli miniaturní modrý přívěs. A byl to právě přívěs, kde jsme se potkali a společně se smáli dlouho do noci.

    Poté jsme zůstali v kontaktu a nedlouho poté pozval Rémy své nové přátele do Marseille, aby vytvořili společné kabaretní představení. První show jsme nazvali Cirk biZ’arT s cílem zahrát ji jen tak – jak se říká – pro srandu… Ale fungovala nad očekávání! Jedno vystoupení vedlo k druhému a loni – o šest let později – jsme s tím samým kabaretem procestovali takřka celý svět s více než dvěma sty uvedeními. Show získala – zcela nečekaně – mezinárodní uznání. Přes zimu jsme vytvořil další „šílenou show“ nazvanou Boucan. Měla premiéru v únoru a kombinuje beatbox s cestováním v čase.

    Říkáte, že jste ‘starý – nový cirkusový kabaret’. Kde se vzala vaše vášeň pro kabaret a kde berete inspiraci?

    Především, všichni tři sdílíme lásku ke smíchu. Smích je srdce naší umělecké práce. Forma kabaretu nám dává možnost dělat cokoliv, co chceme. Můžeme do svých výstupů pojmout cokoliv. Vše se může stát kabaretem a kabaret může jít libovolným směrem. Hlavní inspirace, ke které se stále vracíme, vychází z ‘oldschoolových’ klaunů a akrobatů, jakými byli například Buster Keaton, Charlie Chaplin nebo Jerry Lewis.

    Jak rozumět vámi proklamovanému přechodu mezi starým a novým kabaretem? Pocházíte ze země, která je Mekkou jak pro kabaret, tak pro nový cirkus. Cítíte se pokračovateli tohoto odkazu?

    Jsme si vědomi a známe své kořeny a jsme moc rádi, že žijeme v zemi s tak dlouhou uměleckou tradicí. Současně ale tuto tradici překračujeme, abychom si nastavili vlastní pravidla, ve kterých bychom se mohli cítit umělecky zcela svobodní. Prolínáme disciplíny, do svých produkcí vkládáme novocirkusové prvky a přidáváme příběhový rámec s rozvinutými charaktery. Vše ústí v staro-současnou cirkusovou show kombinující situační komedii, absurditu a taktní reflexi společnosti. Chvílemi improvizujeme, důležitá je všudypřítomná komediálnost. Přisvojili jsme si určité vzorce, disciplíny a estetiku, které vycházejí z tradičního kabaretu: černou a červenou barvu, fyzickou komedii, kostýmy, archetypy charakterů. Čerpáme z francouzského kankánu, stepu nebo také z vysoce dramatického tance Danse Apache vztahujícího se k pařížskému podsvětí počátku dvacátého století. Jde nám ale především o společný smích a sdílenou radost.

    Foto archiv souboru

    V české historii byly kabarety velmi často politicky angažované. Humor a metaforické roviny komedie se stávaly prostředky k okázalé či skryté kritice. Co vlastně pro vás humor znamená?

    V naší práci i v našich životech říkáme, že smích je zbraní hromadného tvoření. Jako klauni. Všechno, co děláme, směřuje k smíchu, který ve své podstatě lidi sbližuje. V jakékoliv formě umění – a především právě v komedii – je možné vždy najít nějaké podstatné prvky a skryté významy. A jelikož jako klauni zrcadlíme společnost, je politika v našich vystoupeních vždy přítomná… ať už vědomě a cíleně, nebo nevědomě. Smějeme se chybám plynoucím z lidské přirozenosti. Smějeme se všem a všemu, nás nevyjímaje (ba naopak!). V každé lidské činnost lze nalézt směšné situace.

    Hodně cestujete. Všimli jste si nějakých odlišností ve smíchu publika v různých zemích, nebo se smějí všichni lidé tomu stejnému?

    Smích nezná rozdíly a každý je nejpříjemnějším ze všeho, co člověk dělá. Smích je motorem, který nás udržuje v pohybu. Je ale pravda, že se lidé nesmějí vždy ve stejné momenty nebo stejným věcem. Někdy nás překvapí, když diváci propuknou v nečekaný chechot, a naopak, když mlčí v momentě, v němž jsme je chtěli rozesmát. Je možné si všimnout těchto rozdílů i ve dvou velmi blízkých městech nebo dokonce i v rámci stejného publika. Nejúžasnější jsou v tomto ohledu děti, které reagují smíchem na úplně jiné situace než dospělí.

    Důležitým principem vaší tvorby je improvizace. Máte nějaké konkrétní triky, jak vycítit, kdy a proč začít s improvizacemi?

    Žádné triky nemáme a pochybujeme, že nějaké existují. Nevěříme, že by existoval nějaký ‘recept na smích’. Amagamem a hlavním mystérium naší práce je sama komedie, jak vytvořit vztah s publikem skrze naší upřímnost a zranitelnost. Není to o tom, co děláme, ale jde o to jak.

    Co to jak v reálu znamená?

    Před začátkem představení vždy procházíme mezi lidmi a snažíme se naladit na pocity diváků. Zkoušíme jejich reakce a náturu, adaptujeme se na prostředí. Pak začne show a nám nezbývá, než se nechat unášet. Někdy se necháme zcela strhnout a posouváme divácké i naše hranice, někdy je třeba se držet trochu zpět a získat si publikum – alespoň částečnou – decentností.

    Foto archiv souboru

    V Čechách jste již jednou hráli – loni v červenci na festivalu Letní bláznění pod Chebským hradem. Je něco specifického na českém publiku? Něco, co bychom o sobě měli vědět?

    Dlouholetou historii umění, avantgardy a hlubokého uznání pro kulturu jsme vždy na Česku obdivovali. V kombinaci se současnými umělci, které jsme potkali v novocirkusovém, kabaretním světě, myslím, že u vás existuje jakási ‘žízeň po radosti’. Češi se umí smát způsobem, se kterým jsme se nesetkali nikde jinde. Stále si pamatujeme na velmi vtipného dobrovolníka, kterého jsme vytáhli minulý rok na jeviště! Jsme zvědaví na Prahu. Ale nebojte se, nekoušeme.

    Jak máte nabitý program a co chystáte dál?

    V letošním roce jsme hráli ve Francii, vNěmecku, v Pobřeží slonoviny, v Jordánsku a do zimy máme ještě spoustu práce. Ale i radostí. Nyní hrajeme na Slovensku a na cestě zpátky nás čeká ještě jedna důležitá zastávka… V úterý 3. září Cross club v Praze!

    Cirk biZ’arT [FR]. Repro archiv souboru

    CROSS ATTIC – Cirk biZ’arT [FR] – nový cirkus před Crossem

    KDY: 3. září, 19:30
    KDE: venkovní prostranství Cross Clubu
    ZA KOLIK: představení je zdarma


    Komentáře k článku: Cirk biZ’arT: Smích je zbraní hromadného tvoření

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,