Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Chang Lai: Respektuji konstrukci Havlovy hry

    V aktuálních DN 21/2016 přinášíme reportáž o čínské inscenaci Havlovy Zahradní slavnosti Havel, šachy, papír a čas aneb Zahradní slavnost s nádechem Orientu a rozhovor s jejím režisérem Chang Laiem Má volba nemohla být jiná. Autorka připravila i rozhovory se všemi čtyřmi herci a s některými diváky této inscenace. Po rozhovorech s herci přinášíme zkrácený záznam diskuse režiséra Chang Laie s diváky po premiéře.

    Chang Lai. FOTO archiv autorky

    Respektuju konstrukci Havlovy hry

    Mohly byste osvětlit smysl a cíl rozložení postav a rolí na A, B, C, D?

    V originální verzi Havla vystupuje ve hře sedm postav. Zachoval jsem je, ale hrají je pouze čtyři herci. Na jedné straně, jelikož toto rozložení lépe zapadá do konceptu šachové hry – čtverec s liniemi, který má čtyři rohy. Na druhé straně vycházím i z autorova textu, konkrétně Hugova závěrečného monologu: A dnes už není doba statických a neměnných kategorií, kdy A bylo jen A a B vždycky jen B; dnes dobře víme, že A může být často zároveň B a B zároveň A; že B může být B, ale i A a C; stejně jako C může být nejen C, ale i A, B a D; a že za jistých okolností může dokonce F být nejen O, Q, Y, ale třeba i Ř!  V tomto Havlově absurdním divadle není role tak důležitá, proto jsem zvolil tento přístup. V mé inscenaci hrají herci v každém aktu různé postavy.

    Je v této hře politická metafora?

    Samozřejmě, v Havlově hrách jsou vždy politické metafory. Ale po diskusi s produkční Klárou jsem udělal mírné změny, abych se vyhnul přímému sdělení politických věcí týkajících se Číny. Víme, že v Číně jsou na divadlo kladené limity a musíme se vyhnout politickým riskům, tedy v této hře zdůrazňujeme, že se jedná o společnost v republice České, ne Čínské. Ale pokud se více zamyslíme, můžeme z části sledovat podobnosti mezi společností východní Evropy šedesátých let a společností naší, současnou.

    Zprvu jsem chtěl hru předvést bez jasných příběhů, bez jasných postav a rolí. FOTO archiv autorky

    S čím jste, pane režisére, chtěl v tomto divadle experimentovat?

    Zprvu jsem chtěl hru předvést bez jasných příběhů, bez jasných postav a rolí, dokonce i bez rozlišení jednotlivých jednání, pouze s posledním monologem Huga v angličtině. Musím ale respektovat konstrukci Havlovy práce, jinak by to nebyl on. S respektem k právům a zákonům jsem toto pravidlo plně respektoval. Ale aby se hra lépe hodila k naší situaci, musel jsem pár věcí pozměnit – zredukoval jsem počet herců ze sedmi na čtyři, i když jsem konstrukci hry i počet rolí zachoval. Největší změnou je přidání východního elementu. A postavu Huga, jediná, která je neměnná, stavím do opozice k rolím ostatním. Tím chci vložit do inscenace jasnou lineární strukturu, skrze niž divák textu dobře porozumí.

    Jste s výsledkem spokojen?

    S výsledkem jsem spokojen vždy, když herci vědí, že se mohou stále zlepšovat a podávat lepší výkony.

    Proč se tolik monologů opakuje. Co to znamená?

    Je to Havlův styl. Z mého pohledu se jedná o prázdné fráze.

    Věřím, že přijde den, kdy vás chytí u srdce i takovéto texty. FOTO archiv autorky

    Tento typ divadla není jednoduchý na pochopení a mnoha lidmi v Changshe stále není přijímán. Jak můžete pokračovat?

    Tím, že už jsme vytvořili už hodně činoherních produkcí, chceme dokázat, že tato cesta divadle je i v Číně možná. Přesto, že možná nemáme nejvíce diváků, je mým cílem nabízet příběhy, které povedou diváky k zamyšlení. Přesto, že uvádíme díla dnes možná těžko pochopitelná, věřím, že přijde den, kdy vás chytí u srdce i takovéto texty. My v jejich uvádění budeme stále pokračovat.

    Jak vznikla hudba k této inscenaci?

    Vždy si hudbu k inscenacím skládám sám. Nejen hudbu, ale skrze hudební software vytvářím i speciální zvuky. Mým oblíbeným nástrojem je piáno. Pro tuto inscenaci jsem pro ně složil desetiminutovou sólovou skladbu, která v inscenaci zní. Ale je to jen hudba v pozadí. Důležití jsou v této inscenaci herci, jejich slova a jejich akce.

    Tým Zahradní slavnosti (autorka textu je uprostřed v černém tílku s rukama nahoru). FOTO archiv autorky

    ///

    Více na i-DN:

    Havel, šachy, papír a čas aneb Zahradní slavnost s nádechem Orientu

    Chang Lai: Má volba nemohla být jiná

    Co si myslí naši herci?


    Komentáře k článku: Chang Lai: Respektuji konstrukci Havlovy hry

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,